reklama

Upíři pohřbení na Pražském hradě aneb Když mrtví ožijí

Ty dva pochovali pevně svázané do kozelce a jejich těla zatížili kameny. Ženě pro jistotu ještě usekli hlavu a obrátili ji čelem do země. „Byla to striga, zlá bosorka! A on byl hrbáč, běda nám..." neslo se vyděšeným davem na pohřbu.

Foto: Isifa/Thinkstock

Ty dva pochovali pevně svázané do kozelce a jejich těla zatížili kameny. Ženě pro jistotu ještě usekli hlavu a obrátili ji čelem do země. "Byla to striga, zlá bosorka! A on byl hrbáč, běda nám..." neslo se vyděšeným davem na pohřbu.

Opravdu se to stalo. Jak dnes archeologové zjišťují, po celý středověk byli někteří lidé ukládáni do hrobů v nepřirozených pozicích. Nazývají to taktně: nepietní pohřbívání. A nemluví o tom příliš rádi, zejména když se takový hrob najde na Pražském hradě.

Čarodějnice na Hradě

Samozřejmě nemluvíme o první dámě, ani o jakékoli jiné ženě současnosti! Té, kterou máme na mysli, je už dobrých tisíc let. Přestože přemyslovský kníže Bořivoj I. zavedl křesťanství do Čech už v 9. století, ještě desítky let poté lidé věřili na temnou magii. A tak byla v Lumbeho zahradě u Jízdárny Pražského hradu pohřbena žena, u níž se našly váčky s lidskými zuby. Ty jsou dodnes považovány za osvědčenou magickou pomůcku, dá se tedy předpokládat, že zesnulá praktikovala čarodějnické obřady. Zřejmě úspěšně, takže se s ní její bližní rozhodně netoužili setkat znovu po smrti. Raději si to pojistili: nohy zatížili kameny, hlavu oddělili od těla a obrátili tváří dolů.

Podobně skončil starý muž se silně deformovanou páteří. Jeho kostra byla nalezena pod jižním křídlem Jízdárny, opět zatížena kameny. I on měl při sobě váček s desítkami lidských zubů, které nepatřily jedné osobě. Oba zmíněné pohřby proběhly v 10. století coby kamenem dohodil k biskupskému chrámu...

Další hrob s děsivým příběhem našli archeologové na Novém Světě, pod dlažbou Loretánského náměstí. V roce 1934 zde byl odkryt hrob ženy s batoletem. Ležela nepohodlně skrčená, nohy zatížené kameny, ruce svázané za zády. Její kostra byla ohořelá. Také ona pochází z ranně křesťanského období a příběh pohřbené by nejspíš poskytl námět na solidní horor. Už jenom to dítě - bylo její obětí, ať už skutečnou, nebo domnělou? Či snad šlo o potomka, jenž doplatil na matčina "kouzla"? To se dnes už nedozvíme...

Vraždili i po smrti

Pěkně to křesťanství vyřešilo s mrtvými, život věčný na nebesích, to je lákavá odměna. Co si však počít, když nebezpečný mrtvý bloumá přímo po Václavském náměstí? Ve chvíli, kdy už odsunuje závoru do vaší světnice, není čas na iluzi věčného spasení... „Léta páně 1540 žena jedna na Novém Městě pražském z Koňského trhu v noci, když spala, od muže svého umrlého udávena byla a pochována 16. měsíce máje," píše v díle Zrcadlo Čech a Moravy renesanční heraldik Bartoloměj Paprocký z Hlohol. Byť jde o autora poněkud nekritického, jeho pověrčivost odpovídala době.

Lidé věřili, že nebožtík, jenž se zaživa dopustil mnoha zlých skutků, nebo který naopak zemřel násilnou smrtí či spáchal sebevraždu, nenajde v hrobě klid a bude se vracet do světa živých v podobě démona. Pro takové se v pozdním středověku ujal název vampýr. Původ může mít v tureckém opir či obur, znamenajícím duch nebo démon. V ožívající mrtvé ovšem lidé věřili dávno předtím, než k nám nájezdníci toto slovo přinesli. Nazývali je mory či morousové a ani milosrdné křesťanství nedokázalo tuto víru zcela vymýtit.

Ty mrtvý nevstávej a lež!

A tak se živí chránili, jak se dalo, jen aby se mrtví nevrátili zpět. "Nebezpečné" nebožtíky pohřbívali na břiše, se svázanými končetinami a pro jistotu ještě zavelené kameny, aby nemohli vstát z hrobu a škodit. Našly se i oddělené nohy či lebky, nebo také lebky s vyvrácenou spodní čelistí, případně s ústy vyplněnými hlínou. Jako účinná symbolická ochrana sloužily též zámky připevněné na palce mrtvého. A některým raději probodli srdce hřebem nebo kůlem. Jistota je jistota.

Za vrchol nepietního pohřbívání lze považovat pohřeb ženy z Lochenic (dnes součást Hradce králové). Její kostra byla v poloze na břiše přibita železnými hřeby k prknu na dně hrobu. Té se opravdu museli současníci hodně bát...

A co vy? Věříte, že mrtví mohou vstávat z hrobu? O tom můžete hlasovat v naší anketě! A nebojte - je anonymní, takže se vám nikdo nebude smát!

zdroj: praha-levně.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Klidný spánek krále Vratislava střeží zástupy mrtvých

Neuvěřitelné video: Porod do vody v přímém přenosu!

8 nejšpinavějších věcí v kanceláři: Také je používáte?

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama