reklama
 

Magický Karlův most drží pohromadě syrečky!

Podle legendy přidávali stavebníci do malty vajíčka, aby byl most pevnější. To však není pravda. Chemický rozbor prokázal, že zedníci zalévali maltu mlékem a vínem! Dokonce do ní spadlo i pár tvarůžků a syrečků.

Foto: Isifa/Thinkstock

Je tolik tajemství, které skrývá metropole: syrečky v maltě Karlova mostu, smrtelné prokletí koruny sv. Václava, upíři pohřbení přímo na Pražském hradě. V našem novém seriálu o záhadách, pověstech a mystériích Prahy vám některá prozradíme. Třeba se budou hodit i vašim dětem na hodinách dějepisu.

Možná existují mosty vznosnější. Pár jich je dokonce starších. Ale žádný není tak krásný jako ten Karlův! Podle legendy legendy přidávali stavebníci do malty vajíčka, aby byl most pevnější. To však není pravda. Chemický rozbor prokázal, že zedníci zalévali maltu mlékem a vínem. Dokonce do ní spadlo i pár tvarůžků a syrečků, ale zřejmě omylem. Kdo ví, možná se vykutálely zpod ruky samotného mistra Petra Parléře, stavitele svatovítského chrámu, když na stavbu mostu dohlížel.

Datum určily hvězdy

Počátky stavby jsou zahaleny tajemstvím. Základní kámen byl položen v roce 1357, v přesném datu se však kronikáři rozcházejí. Za pravděpodobný se považuje 9. červenec 1357, 5 hodin a 31 minut. Když za sebou seřadíte rok, den, měsíc, hodiny a minuty, dostanete sled lichých čísel od jedné do devíti a zpět: 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Právě v tomto čase došlo ke konjunkci Slunce se Saturnem, což představovalo velmi příznivou astrologickou konstelaci. Navíc Slunce bylo v ascendentu znamení Lva, heraldického znaku Českého království. A císař Karel IV., který dal most postavit, na rady astrologů velmi dbal.

Není ani jisté, zda most navrhl mistr Parléř. Na stavbě se jistě podílel, možná však byl prvním stavitelem pražský kameník a měšťan Otto, zvaný Otlin. Určitě však víme, že jde o druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Ještě sto let před ním překlenul jihočeskou řeku Otavu most v Písku. Někdy v té době sice už spojoval pražské břehy první kamenný most Juditin, ten však zničila povodeň.

Dvanáct lebek hnilo na věži

Most spojuje Staré Město a Malou Stranu, je 516 m dlouhý a 9,5 m široký. Tvoří ho 16 oblouků. Po délce je třikrát zalomen a proti proudu nepatrně vypouklý. Patří k němu hned tři věže: Staroměstská, větší a menší Malostranská. Samotný most stojí na mlýnských kamenech, které jsou možná ještě podloženy rošty z dubových pilotů. Pilíře byly vyhloubeny 2,5 m pod dno řečiště.

Staroměstská mostecká věž proslula smutnou ozdobou: hlavami dvanácti popravených českých pánů, vůdců stavovského povstání proti Habsburkům z let 1618-1620. Byly nabodnuté na železných prutech v drátěných koších, aby je Pražané mohli zdola dobře vidět: pro výstrahu poddaným a na posměch poraženým...

Rytíř s mečem chrání zemi

Most dokončili roku 1402. Původně byl bez výzdoby, až koncem 15. století vztyčili na malostranské straně u Kampy pilíř se sochou rytíře Rolanda, ochránce práv staroměstských měšťanů. Švédové ji v roce 1648 poničili dělostřelbou, a tak byla o čtvrt století později na jejím místě vztyčena plastika hrdiny, kterou Pražané pojmenovali podle pověsti O dávném Bruncvíkovi.

Tento rytíř si v cizích zemích vydobyl slavný erb se lvem, jenž se později dostal do českého státního znaku. Měl prý také zázračný meč, který na povel sám srážel hlavy nepřátel. Říkalo se, že je zakopán v mostě a čeká, až jej vyzvedne sám patron České země svatý Václav. Jeho kůň kopytem rozkopne zem při cestě na pomoc potomkům, hrdina najde meč, zničí nepřátele a bude navždy klid v Čechách... A jestlipak víte, co bylo při opravě Karlova mostu po povodni v roce 1890 skutečně objeveno? Velký zrezivělý meč! Před hrůzami první ani druhé světové války však Čechy neochránil.

Barokní galerie pod širým nebem

Typickou dnešní podobu získal most v období baroka, kdy byl postupně osazen 31 nádhernými sochami a sousošími (dnes jsou na jejich místě samozřejmě kopie). Unikátní galerii  nemůže konkurovat ani Andělský mostě v Římě či most přes řeku Mohan ve Würzburgu.

A ještě jedna plastika stojí za zmínku: Do staroměstské straně směrem po proudu je do nábřežní zdi zasazena hlava muže zvaná Bradáč. Podle pověsti jde o stavitele někdejšího Juditina mostu. Ve skutečnosti je to starodávný vodoznak. Z Juditina mostu opravdu pochází  a je umístěn v konkrétní výši, aby se vědělo, kam až voda v městě dosáhne, když ji má k bradě, nosu nebo uším. Bradáč přežil už více než osm století, dvanáct povodní a svou funkci plní dodnes.

Zdá se vám, že je na Karlově mostě velký provoz? Bývalo hůř! Jezdívala tu napřed koňka, poté elektrická tramvaj a nakonec autobusy. Automobilový provoz byl skončen až v roce 1965, a od té doby slouží most jen pro pěší.

zdroj: praha-levne.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Už mi bylo čtyřicet: Má cenu pořídit si dítě?

Američanka šokovala svět: porodila vlastního vnuka!

Sex v česku? Máme to rádi na hraně!

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama