Tlusté dítě není hloupé! Ale myslíme si to.

Soudobá západní společnost má za modlu štíhlou linii. Obézní jedinci, kteří jsou s ní na první pohled v rozporu, se denně stávají obětí diskriminace, ať už vědomé, nebo podvědomé, skryté či zcela veřejné.

Vtipy o tlouštících patří ke společensky tolerovaným, spousta filmových postav s nadváhou je reprezentovaná jako osoby nepořádné, líné nebo alespoň směšné a hloupé.

Obžerství jako smrtelný hřích? Skoro!

Už Bible považovala obžerství neboli nestřídmost za jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Současní lidé s běžnou konfekční postavou k ní nejsou o moc milosrdnější. Obézní lidi považují za slabochy, jenž se nedokážou ovládnout a odepřít si jídlo. Tělesný tuk s odporem nazývají "špeky" a spojují ho s neschopností.

Čtěte také: Obézní děti? Honit s klackem kolem domu! Celou rodinu!

Nadváha vyvolává iracionální společenských předsudky dokonce už u malých dětí: šestileté prvňáčky s nadváhou pokládají jejich spolužáci nejen za ošklivé, ale také za líné, hloupé a podvádějící.

Velmi negativně je pak nadváha vnímána u žen. Hraje velkou roli také při výběrových řízeních na pracovní pozice, kdy jsou štíhlí a hezcí lidé automaticky pokládáni za chytré a schopné. A co je horšího - předsudky vůči obezitě má i zdravotnický personál. Téměř 60 % praktických lékařů připisuje obezitu na vrub nedostatečně silné vůli a třetina považuje obézní lidi za líné.

Společenský tlak proti obezitě může být natolik intenzivní, že i jinak psychicky vyrovnaného jedince dokáže zcela rozházet: zlikviduje jeho sebevědomí, odstartuje depresi nebo dokonce sociální fóbii.

Obezita spočívá i v hlavě

Měl člověk nejdřív psychické problémy a kvůli nim ztloustl? Nebo ztloustl, a proto má psychické problémy? Obojí. Tělo a duše jsou spojené nádoby a obezita představuje ve většině případů psychosomatický problém.

Jaké jsou její nejčastější příčiny?

• genetické (metabolismus, distribuce tuku v těle)
• hormonální
• špatné stravovací návyky
• psychické

Zastavme se na chvíli u těch posledně jmenovaných. Vznikají u jedinců, kteří mají se svým tělem spojeny negativní pocity. Pokud se dítě potýká s nadváhou už odmalička, stává se pro něj tělesná schránka celoživotním zdrojem psychického utrpení. Negativní informace vedou k tomu, že ji začne nenávidět. Co nemá jedinec rád, to zanedbává. Signály svého těla nevnímá: chuť zaměňuje za hlad a sytost nepozná včas, a tak se přejídá a přejídá a přejídá...

Miluji jídlo!

Ještě horší je, když se jídlo stane hlavním zdrojem uspokojení a kompenzuje smutek, samotu, stres nebo životní neúspěch. Jde to rychle: jídlo dokáže zlepšit náladu, uvolnit napětí, zvýšit prožívaný pocit blízkosti. Samé kladné pocity - jenže mohou vést až k bulrexii, poruše příjmu potravy, kdy postižení prostě nedokážou přejídání odolat. Jedí, místo aby bojovali s nástrahami života, a vzniká u nich závislost podobná alkoholismu.

Doporučujeme: Obezita v dětství = mindráky na celý život

V takových případech nestačí diety a cvičení, je třeba změna přístupu ke svému tělu i duši. Tehdy dokáže psychoterapeut obéznímu pacientovi v mnoha směrech pomoci: srovnat myšlenky, zlepšit kontakt s vlastním tělem, vyrovnat se s minulostí, přehodnotit některé postoje, najít odvahu a sílu ke změně.

U dětí s nadváhou jsou pak zásadním činitelem rodiče: odborník jim může pomoci a nasměrovat je, o úspěchu však rozhodne jejich důsledný a citlivý přístup. Musí potomka ovšem přesvědčit v první řadě vlastním příkladem.

zdroj: psychoterapie-andel.cz, hubnuti.doktorka.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak mluvit s dětmi, aby nás opravdu vnímaly

Je jí čtrnáct let aneb Lolitku je třeba seřezat včas

3 problémy kancelářských krys: Stres, zád, zápěstí