reklama

Smutná fakta: České děti neumí číst

České děti jsou na tom z hlediska čtenářské gramotnosti těsně pod průměrem. Problémy mají české děti zejména s porozuměním psanému textu. Jinými slovy řečeno - čtou sice plynně, ale vůbec nevnímají, co čtou.

Foto: Isifa/Thinkstock

České děti jsou na tom z hlediska čtenářské gramotnosti těsně pod průměrem. Zatímco čtenářským dovednostem kralují děti z asijských zemí, středoevropané se pohybují někde uprostřed žebříčku.

Ukázal to výzkum PISA, který srovnával výsledky zemí OECD a dalších států. Tento projekt  je považován za největší a nejdůležitější mezinárodní měření výsledků vzdělávání, které v současné době ve světě probíhá.

Pilní Asiati

Češi se při posledních výsledcích PISA dostali ve čtenářské gramotnosti na úroveň roku 2000. Tradičně nejlépe si vedli žáci z asijských zemí. Z evropských států je na tom pak nejlépe Finsko. České děti mají srovnatelné výsledky s Maďarskem a s Rakouskem. Dlouhodobě neuspokojivá je situace na Slovensku.

Doporučujeme: Varování: Vaše děti hloupnou, protože nečtou!

Problémy mají české děti při čtení zejména s porozuměním psanému textu. Jinými slovy řečeno - čtou sice plynně, ale vůbec nevnímají, co čtou. Soustředění na obsah psaného slova považuje mnoho dětí - a bohužel i dospělých - za příliš namáhavé, právě proto čtou neradi.

Číst je nebaví?

Poslední alarmující zjištění ohledně četby potvrdil celostátní průzkum Národní knihovny. Mezi jeho hlavní závěry patřil fakt, že české děti čtou méně než dřív. S knihou ráda tráví čas necelá polovina z nich. Co je ještě horší, vůbec nečte zhruba každý desátý žák.

Školáky od četby odloudil hlavně internet, počítačové hry a televize. Když už čtou, jsou daleko vybíravější než dřív. Na milost berou tak ještě sérii Harryho Pottera, jinak se jejich dobrovolný výběr knih podstatně redukuje. Jako nejčastější důvod uváděli, že je to prostě nebaví.
 
Jak situaci napravit? Jinak než rodičovskou dopomocí to nepůjde. Významnou roli v úrovni čtenářské gramotnosti totiž hrají podle průzkumů zejména čtenářské začátky. Ve věku do deseti let by měli rodiče dětem zpřístupnit co nejvíce zdrojů současného jazyka. A začínat by s tím měli úplně odmalička. Pokud totiž jejich ratolesti do školy nastoupí s tím, že už mají omezenou slovní zásobou, propast mezi nimi a ostatními spolužáky se bude rok od roku více prohlubovat.

Pomohou osobní knihy?

"Situace je stále znepokojivá," konstatuje Marek Halfar z nakladatelství Modrý slon, které je autorem projektu Já čtu. V jeho rámci sází na ztotožnění čtenářů s hlavním hrdinou. Aby přitáhli děti ke čtení, začali vydávat tzv. osobní knihy.

Jde o personalizované výtisky vyrobené na míru, jejichž hlavní postavou se stává malý čtenář osobně. Zažívá přitom spoustu napínavých a veselých dobrodružství, plných fantazie. Příběh knížky začíná v místě jeho bydliště a postavy mohou nést jména sourozenců nebo skutečných kamarádů ze života.
 
Knížky jsou vyráběny na zakázku a jejich cena zpravidla nepřesáhne 300 Kč. Cílem projektu je motivovat děti ke čtení, probudit v nich zájem o knížky, naučit je porozumět textu a zvýšit čtenářskou gramotnost. Vždyť co jiného by mělo děti zaujmout, když ne krásný příběh o sobě samých?

Myslíte, že se to podaří? Koupili byste vy dětem takovou knížku? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Naučte děti číst genetickou metodou!

10 způsobů, jak mít chytřejší děti

Co je lepší: Celé vejce nebo jen bílek?

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama