reklama

Proč nedávat dítě do školky

V českých školkách vůbec není dětem špatně. Osamostatní se z  máminy náruče. Otuží se proti nemocem. Zvyknou si na kolektiv vrstevníků. Naučí se základy nutné pro to, aby později prospívaly ve škole. Jenže...

Foto: Isifa/Thinkstock

V českých školkách vůbec není dětem špatně. Osamostatní se z výhradní máminy péče. Otuží se proti nemocem. Naučí se spoustu básniček, písniček a dalších věcí nutných pro to, aby později ve škole prospívaly. Najdou si spoustu kamarádů. A pro rodiče je to přece jen úleva - časová i finanční.

Navíc v porovnání s ostatními evropskými zeměmi dávají české maminky děti do školek hodně pozdě, mateřská dovolená ve totiž v ČR jedna z nejdelších a nejlépe placených v Evropě. Dobový trend je proto ji spíš zkracovat. Je to ale opravdu dobře?

My do školky nepůjdeme!

Ne každé dítě změnu zvládne. Některé srdceryvně pláče při loučení s mámou. Jiné je pořád nemocné. Další si těžko zvyká na samotu - zatímco se mu máma věnovala od rána do večera, paní učitelka tam má takových prcků pětadvacet naráz. Pevný řád, pravidelný režim a přísná pravidla také mohou malého člověka dost zaskočit. Dítě, které bylo do školky umístěno předčasně, se cítí dezorientované, odstrčené a ztracené.

Čtěte také: Dítě není cvičená opička ani vizitka pyšných rodičů!

Co je ale předčasně? A jak to máma pozná, aby nemusela mít výčitky svědomí? To už je hodně individuální záležitost. Jisté však je, že se maminka připravuje o ty nejkrásnější měsíce jeho života.

"Proč by se někdo jiný měl těšit z mých dětí, a já se měl dřít, abych to zaplatil? Proč by si někdo jiný měl užívat té nádherné náklonnosti, kterou mé děti projevují? Chci to pro sebe. Úzkostlivě dbám na jejich bezpečnost, na to, aby s nimi nikdo nezacházel špatně a na to, jakému vlivu medií jsou vystaveny," popisuje pocity rodičů odrostlých batolat australský psycholog Steve Biddulph ve své knize Tajemství výchovy šťastných dětí.

"Mám radost z toho, co dělám, z dobrých vztahů, které spolu máme, z toho, že si mohu dělat věci svým vlastním tempem a že si mohu vybrat, jak strávím čas. A jsem rád, že jsem pro ně (aspoň pro tuto chvíli) středem jejich světa," přiznává.

Rodiče nechtějí nést odpovědnost

S jeho názory souhlasí dětská psycholožka Hana Imlaufová. "První tři roky života jsou nejnáročnější. Když už to začíná být pohoda a s dítětem by se dalo prožívat množství nádherných zážitků, matka ho odkládá do kolektivního zařízení a nastupuje do práce," konstatuje na webu rodice.com.

"Důvodem, proč někteří rodiče dávají děti do školky, bývá i fakt, že nenesou ochotně plnou odpovědnost za vlastní děti a rádi občas delegují výchovné pravomoci na různé instituce. Já ale kolektivní zařízení nevidím jako nutné. Všechny školky, byť jsou sebelepší, by měly ve výchově dětí stát až na druhém místě za rodiči," dodává psycholožka.

Na druhou stranu, spousta odborníků zase vidí ve školách velký přínos pro rodinu i pro společnost, ale také pro matky samotné. Jsou přesvědčeni, že pobyt dítěte ve školce má větší přínos, než osamocená domácí výchova. Jak vidíte tento problém vy?

Přicházejí čeští rodiče o nejlepší roky svých dětí? Vzdávají se příliš brzy odpovědnosti za své děti a přehazují ji na školky? Nebo měl spíš pravdu psycholog Zdeněk Matějček, když tvrdil, že zatímco jesle by si děti nevymyslely, školku už ano? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Hraní s dětmi je nuda - a brzdí je v rozvoji

Bydlíme v panelákovém 2+kk. Je nás tam pět...

Děsivější než ebola: 6 virů, kterých se opravdu bát

reklama
reklama
reklama