Přistěhovala se k nám tchyně, rozvod je na spadnutí
"Kdyby mi někdo v květnu řekl, že budu za čtvrt roku uvažovat o rozvodu, ťukala bych si na čelo. Pak se k nám přistěhovala manželova maminka. A začalo peklo," napsala nám paní Tereza z Prahy.
"Kdyby mi někdo letos v květnu řekl, že budu za čtvrt roku uvažovat o rozvodu, ťukala bych si na čelo. Byli jsme téměř idyličtí manželé," napsala nám paní Tereza z Prahy.
"Prožili jsme spolu tři krásné a zamilované roky bez hádek. Jenže pak se k nám z Vysočiny přistěhovala mužova maminka. A začalo peklo," dodává.
Čtěte také: Hitparáda nejstrašnějších tchyní
Její příběh není první ani poslední, nicméně chvílemi z něj mrazí. A potvrzuje starou včelí moudrost: Když se narodí nová královna, úl tu starou zapudí... Jistě, u lidí je to o hodně složitější. Bohužel.
Bezpečná vzdálenost: 150 km
Dokud tchyně bydlela ve vísce za Humpolcem, vycházely jsme docela dobře. Ona ve své modernizované chaloupce, my v našem panelákovém 4+kk. Jenže potom tchán zemřel při autonehodě. Bylo to tak nečekané. Tak smutné. Chápala jsem, že se maminka zhroutila. A tak jsem souhlasila, že ji vezmeme na chvíli k nám, aby přišla na jiné myšlenky. To byla strašná chyba!
Díky bydlení u nás se rychle vzpamatovala. A z péče o manžela nekompromisně přesedlala na péči o syna. Stará dáma, které roztomile komandovala svého muže, se změnila v semetriku, co se snaží komandovat mého muže - a samozřejmě mně.
Pro chlapečka jen to nejlepší!
Ona ví přece nejlíp, co je pro syna nejlepší! Na čem si smlsne a z čeho naopak trpí nadýmáním bříška. Jak škrobit košili, aby límeček držel a přitom synka neškrábal za krkem. Zkrátka ví o něm všechno to, o čemž já nemám za ty tři roky, co spolu žijeme, ani tušení: Ponožky nevěsím vedle sebe podle barvy a velikosti, aby mě sousedi nepomluvili. Polévku míchám proti směru hodinových ručiček. A považte - ponožky nežehlím! Ba naopak, smotám mu je do jakési nevzhledné koule.
Doporučujeme: S holým zadkem do měkkého?
Navíc vůbec nedokážu ocenit, jak je úžasný! Tuhle přišel unavený z práce a já po něm chtěla vyměnit žárovku! Po chudákovi sedřeném... A co je nejhorší, nejenže jsem tak nedokonalá, ale ani nemám zájem nechat se od ní poučit!
Buď ona, nebo já!
A její synek? Nevěřím vlastním očím! Z mého samostatného, rozumného, emancipovaného manžela se v její péči stává rozmazlený spratek. Když si stěžuji, v lepším případě mlčí a tváří se, že se ho emoce mezi "jeho ženami" netýkají.
V tom horším straní mamince: „No tak mi žehlí košile, doteď jsem si to musel dělat sám. Ty můžeš být ráda, že pomůže s domácností, stejně sis pořád stěžovala, že na uklízení nemáme čas. A že vaří svíčkovou? Tu já prostě miluju!"
Nějak mu ale v tom nově nalezeném pohodlí uniklo, že už není malý chlapeček. Že oba chodíme do práce, a tudíž bychom se oba měli starat o domácnost. Že já nemůžu a ani nechci konkurovat tchyni, pro kterou je péče o něj jedinou náplní života...
A tak jsem se dnes rozhodla to rozetnout: Buď bude v našem bytě žít maminka, nebo já! A opravdu netuším, jak to dopadne. Co myslíte vy?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Tchyně je zlatá, tchán mi otrávil život
"Těhotný muž" Thomas Beatie se rozvádí. Má tři děti
5 varovných příznaků mrtvice. Poznáte je?
