reklama
 

O. Šteffl: Školní třída je pro rozvoj mozku nevhodná

Děti se budou učit ve skupinách či samy. Technologie jsou samozřejmostí. Zvonění, písemky a známkování nikoli... Takovou školu zakládá vizionář českého školství Ondřej Šteffl. Požádali jsme ho o rozhovor.

Foto: archiv Ondřeje Šteffla

V nové pražské ScioŠkole se budou děti učit ve skupinách či samy, s pomocí průvodce - ne učitele - nebo bez něj, prostě jak jim to bude vyhovovat. Technologie tam jsou samozřejmostí. Zvonění, písemky a známkování nikoli…

Možná vám to přijde trochu utopické, ale právě takovou školu zakládá vizionář českého školství Ondřej Šteffl. A ten se s projekty ve vzdělávání doposud nemýlil. Po revoluci stál u zrodu prestižního gymnázia PORG, následně založil vzdělávací společnost Scio, jejíž testy používá při přijímacím řízení většina českých středních a vysokých škol. Bude to trefa do černého i tentokrát? Povídali jsme si s ním o tom, co se mu na českém školství nelíbí a proč to na jeho škole bude jinak.

Současné školství považujete za ghetto odtržené od světa. Je to s ním opravdu tak špatné?

Kdybychom si sedli a začali vymýšlet prostředí, které je naprosto nevhodné pro rozvoj mozku, tak bychom vymysleli něco jako školní třídu. Tak to říká kognitivní vědec John Medina.

Doporučujeme: České školství nadšenýma očima americké matky

V mateřské školce neexistují děti, které by nebyly zvídavé nebo neměly chuť se učit. Když přijdou do první třídy, jsou všechny děti úžasně připravené a motivované - ne proto, že za to dostanou jedničku nebo hvězdičku, ale protože se chtějí učit, to je prostě člověku vrozené. Školský systém  vrozenou zvídavost a schopnost se učit hodně často ubíjí.

Je to chyba učitelů? Nebo je příliš mnoho učení?

Učitelé za to nemohou, někteří se i snaží se vymknout, ale pohybují se uvnitř systému, který byl takto nastavený před mnoha lety. Není to ani v tom, jestli ubereme, nebo přidáme učivo, problém je mnohem hlubší. Tento systém plnil nejlépe svou funkci někdy na přelomu 19. a 20. století, v době průmyslové revoluce, od té doby se však svět dramaticky změnil. Vědci už kolem roku 2000 začali zjišťovat, že z toho, co opravdu v životě používáme, jsme se ve škole naučili jen 10 až 20 %. A od té doby je to jistě ještě míň.

Škola má děti rozvíjet tak, aby byly připraveny na to, že budou žít ve světě, který je neustále v pohybu. Měly by si z ní odnést touhu se učit a schopnost aktivně reagovat na změny. A přitom se tam často učí seznamy: Plže, mlže, Lumírovce, pravé přítoky Orinoka, levé přítoky Orinoka… K čemu jim to bude?

Aby lépe chápali svět. Potřebují přece informace, aby měla logika s čím pracovat.

Tak mi vysvětlete, jak se malé děti naučí mluvit! Nesednou si a neučí se nejdřív slovíčka a gramatiku jako ve škole a pak teprve jdou mluvit s maminkou! Ve škole se děti mnohdy biflují třeba v dějepise stovky dat a údajů, a když se zeptáte, proč nejdou do hloubky historických dějů, dostanete stejnou - podle mě hloupou - odpověď: Musí se napřed naučit informace, aby s nimi mohli pracovat!

Čtěte také: Dítě do školy nedám, raději ho budu učit sama!

Ale tak to není. Když se dítě bude chtít naučit třeba molekulární genetiku a nikdo ho nebude přesvědčovat, že nejdřív musí sedm let studovat základy chemie včetně vlastností všech prvků Mendělejevovy tabulky, systematickou biologii a podobně, tak se to prostě naučí. Když se děti něco chtějí naučit a mají vnitřní motivaci, letí jak raketa. Důležité je, aby věděly, že to dokážou. V Americe dělali pokus: Děti od první do páté třídy neměly žádnou matematiku. Začaly se ji učit až v šesté třídě - a do konce roku ji uměly stejně jako děti, do kterých cpali matiku šest let. A složitější problémy řešily dokonce úspěšněji.

Zní to krásně, ale myslím, že se rodiče dětí, které chcete přilákat do své nové školy, přece jen budou trochu bát.

Ano, s rodiči je problém. Svět - rodiče, učitelé - žije v představě, že lidé pracují jen tehdy, když dostávají odměnu a že je třeba regulovat chování pravidly a tresty. To není pravda. Podle výzkumů známkou dosáhnete toho, že děti plní úkoly, které jim dáváte, ale potlačujete v nich chuť a schopnost se učit. Dokonce i se slovním hodnocením je problém. Vnější motivace pomáhá u rutinní činnosti, když vás ale někdo začne odměňovat nebo chválit za tvůrčí práci, děláte ji hůř a pomaleji.

A co vrozená soutěživost?

To není obecná vlastnost. Soutěž je snad motivace asi pro třetinu dětí. Zbylé dvě třetiny ji buď nemají rády, nebo je jim to jedno. Někdy se mi ale zdá, že soutěživost vyvolává závist a stojí i za konzumním způsobem života - mít víc než ostatní. Nejlepší motivace k učení nespočívá ale ani v tom, že budete mít samé jedničky, ani že vás pak vědomosti budou živit. Spočívá v tom, že je úžasné něco pochopit, porozumět, jak funguje svět.

Není taková motivace jen pro chytré děti?

Touha a schopnost se učit je ve všech normálních dětech, na to se můžete zeptat v kterékoli mateřské školce. Máme vrozenou schopnost vnořovat se do problémů, experimentovat, učit se - ale škola ji v mnohých z nás potlačí.

Víte to: Matematika se učí špatně! Škola likviduje talent dětí!

Jeden z mála, kdo s tím systematicky pracuje, je metoda výuky matematiky profesora Milana Hejného: Postupovat tak, aby si dítě poznatky našlo samo, taková matematika opravdu rozvíjí myšlení.

Matematika spolu s češtinou a angličtinou jsou určitě nejdůležitější předměty. Přesto jste známý jako odpůrce znovuzavedení maturity z matematiky. Proč?

Pokud se zpaměti učíte postupy, kterým nerozumíte, tak to nedává smysl. A to se bohužel dnes týká většiny dětí. Povinná maturita z matematiky by pomohla rozvíjet a kultivovat myšlení jen tehdy, pokud by matematika byla vyučována vhodně. V České republice je však matematika vyučována převážně nevhodně. Povinná maturita z ní by proto nadělala víc škody než užitku.

To mi trochu připomíná argumentaci: To dítě je moc špinavé, tak ho raději nebudeme mýt vůbec…

Kdepak. To je spíš tak, že děti jsou špinavé a my chceme zavést kontrolu špinavosti. Řešení je ale přece v tom dětem dát mýdlo, aby se mohly umýt, a ne hledat ty nejšpinavější a trestat je. Jak říká jeden kolega: „Od samého vážení ještě žádné prase neztloustlo." A maturita, to je jen takové vážení.

Většině dnešních dětí se moc učit nechce. Nechybí jim motivace prostě proto, že společnost si vzdělání příliš neváží? Peníze jsou pro ně daleko větší hodnota…

Peníze vládnou světem, taková společnost prostě dnes je. Je samozřejmě důležité, abyste měli na základní věci. Ale když máte zaručen  standardní plat, tak s přibývajícími miliony už vaše štěstí neporoste. To je opět vědecky doloženo. My chceme, aby v naší škole z dětí vyrostly morální, schopné a šťastné bytosti, které rozumí samy sobě a bude je bavit práce i život -  nemusí se topit v penězích.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tisíce školáků mají hlad: Drsná realita ČR 21. století

Norská výchova: Rodiče curlingoví, vrtulníkoví, dronoví

Co s vámi udělá každodenní šálek kávy?

Kdo je Ondřej Šteffl?

Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás, prestižní gymnázium PORG. V roce 1995 založil společnost Scio, jejímž ředitelem je dodnes. Ta je známa hlavně testováním vzdělávacích výsledků, ale stále více se orientuje na podporu rodičů, kteří vědí, že vzdělávat se jen ve škole nestačí. K jeho zájmům a zálibám patří freeride na snowboardu, windsurfing, cestování, fotografování a vaření. S partnerkou má jednadvacetiletého syna a osmnáctiletou dceru.

Dcera Madonny se při natáčení reklamy svlékla donaha. Klip propaguje rozmanitost | Video: Desigual
reklama
reklama
reklama