reklama

Není nešika ani nemotora! Trpí dyspraxií...

Stejně jako existuje dyslexie (problémy s vyjadřováním), dysgrafie (problémy se psaním) a dyskalkulie (problém s počítáním), patří mezi specifické poruchy učení také dyspraxie - porucha motorických funkcí.

Foto: Thinkstock

Nosí váš potomek trojky z tělocviku? Nesmějte se mu, že je nemotora, možná za to nemůže.

Stejně jako existuje dyslexie (problémy s vyjadřováním), dysgrafie (problémy se psaním) a dyskalkulie (problém s počítáním), patří mezi specifické poruchy učení také dyspraxie.

Jedná se o vývojovou poruchu motorických funkcí definovanou jako postižení či nezralost v plánování a organizaci pohybů. Podle statistik postihuje každé dvanácté dítě a třikrát víc jí trpí kluci než holky.

Neobratný a neklidný?

Dítě postižené dyspraxií zaostává ohledně pohybových schopností za svými vrstevníky. Jeho hrubá motorika je zpožděná, takže mu dělá problém napodobovat předváděné pohyby. V důsledku toho bojuje i s jemnou motorikou, takže se těžko učí pohybovým dovednostem, které jsou pro jeho vrstevníky zcela samozřejmé.

Doporučujeme: ADHD: Nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?

Zklamaný rodič pak může mít pocit, že má doma malého líného nemotoru, který je neukázněný či nevychovaný. Tyto vnější projevy však bývají jen ventilací vnitřních pocitů méněcennosti, osamění a marné snahy uspět v konkurenci ostatních. "Nešikovné" dítě se pak podvědomě snaží upozornit zlobením na to, že potřebuje pomoc.

Jak poznat dyspraxii u předškoláka?

  • Je neobratný při dětských hrách: Zatímco jiné děti už drandí na koloběžce, on se odmítá pustit bezpečného odrážedla. A když se vydá sám na schody, trnete, kdy se z nich skutálí po hlavě.
  • Neumí pořádně jíst: Stůj po jídle vypadá, jako by ho použilo spíš selátko... A stejně jako s příborem bojuje prcek i s kartáčkem na zuby.
  • Má problémy s oblékáním: Zapínání knoflíků mu trvá nekonečně dlouho a zavazování tkaniček je prostě nad jeho síly. Raději kupte boty na suchý zip.
  • Padají mu věci z rukou. Navlékání korálků, stříhání nůžkami nebo lepení obrázku je pro něj utrpením, nikoli zábavou - a pro vás důvodem k velkém úklidu následků po těchto činnostech.

Jak poznat dyspraxii u školáka na prvním stupni?

  • Nejde mu tělocvik: Nad koordinací jeho pohybů učitelka pláče a spolužáci se smějou.
  • Psaní také nic moc: Každé písmenko mu trvá nekonečně dlouho, a ten škrabopis!
  • Chvilku neposedí: Motorický neklid dítě pudí k neustálému vrtění v lavici. Navíc je nesoustředěné a obvykle se kvůli tomu i hůř učí.

Jak poznat dyspraxii u školáka na druhém stupni?

  • Vyhýbá se pohybu: Ví, že mu prostě nejde, a tak se "ulejvá" z tělocviku, jak jen je to možné. A že by dobrovolně dělal nějaký sport? To ani náhodou! Ke cvičení má prostě odpor.
  • Nic se mu nechce: Když už ho k nějakému pohybu donutíte, je rychle unavený.
  • Je roztěkaný: Hůř si pamatuje pokyny učitele a pořád něco zapomíná. Těžko si organizuje čas, takže nic nestíhá.

Jak takovým dětem pomoci?

Musíte na ně dávat větší pozor, protože jim častěji hrozí úrazy, a věnovat jim více pozornosti. Proto rozhodně nezlehčujte problém tvrzením, že je dítě prostě nešikovné a věnujte mu víc času.

Podporu mámy a táty totiž dítě postižené dypraxií potřebuje ze všeho nejvíc. Hrajte s ním jednoduché hry. Trpělivě trénujte základní dovednosti, pravidelně cvičte motoriku a hlavně nezapomínejte chválit, protože motivace dokáže zázraky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Gordonova metoda: Jak zvládnout hádku s dítětem

Když ze života zmizí vášeň: Jak ji znovu najít?

Koberec jako nový? Vyzkoušejte tyto triky!

reklama
reklama
reklama