Není nešika ani nemotora! Trpí dyspraxií...
Stejně jako existuje dyslexie (problémy s vyjadřováním), dysgrafie (problémy se psaním) a dyskalkulie (problém s počítáním), patří mezi specifické poruchy učení také dyspraxie - porucha motorických funkcí.
Nosí váš potomek trojky z tělocviku? Nesmějte se mu, že je nemotora, možná za to nemůže.
Stejně jako existuje dyslexie (problémy s vyjadřováním), dysgrafie (problémy se psaním) a dyskalkulie (problém s počítáním), patří mezi specifické poruchy učení také dyspraxie.
Jedná se o vývojovou poruchu motorických funkcí definovanou jako postižení či nezralost v plánování a organizaci pohybů. Podle statistik postihuje každé dvanácté dítě a třikrát víc jí trpí kluci než holky.
Neobratný a neklidný?
Dítě postižené dyspraxií zaostává ohledně pohybových schopností za svými vrstevníky. Jeho hrubá motorika je zpožděná, takže mu dělá problém napodobovat předváděné pohyby. V důsledku toho bojuje i s jemnou motorikou, takže se těžko učí pohybovým dovednostem, které jsou pro jeho vrstevníky zcela samozřejmé.
Doporučujeme: ADHD: Nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?
Zklamaný rodič pak může mít pocit, že má doma malého líného nemotoru, který je neukázněný či nevychovaný. Tyto vnější projevy však bývají jen ventilací vnitřních pocitů méněcennosti, osamění a marné snahy uspět v konkurenci ostatních. "Nešikovné" dítě se pak podvědomě snaží upozornit zlobením na to, že potřebuje pomoc.
Jak poznat dyspraxii u předškoláka?
- Je neobratný při dětských hrách: Zatímco jiné děti už drandí na koloběžce, on se odmítá pustit bezpečného odrážedla. A když se vydá sám na schody, trnete, kdy se z nich skutálí po hlavě.
- Neumí pořádně jíst: Stůj po jídle vypadá, jako by ho použilo spíš selátko... A stejně jako s příborem bojuje prcek i s kartáčkem na zuby.
- Má problémy s oblékáním: Zapínání knoflíků mu trvá nekonečně dlouho a zavazování tkaniček je prostě nad jeho síly. Raději kupte boty na suchý zip.
- Padají mu věci z rukou. Navlékání korálků, stříhání nůžkami nebo lepení obrázku je pro něj utrpením, nikoli zábavou - a pro vás důvodem k velkém úklidu následků po těchto činnostech.
Jak poznat dyspraxii u školáka na prvním stupni?
- Nejde mu tělocvik: Nad koordinací jeho pohybů učitelka pláče a spolužáci se smějou.
- Psaní také nic moc: Každé písmenko mu trvá nekonečně dlouho, a ten škrabopis!
- Chvilku neposedí: Motorický neklid dítě pudí k neustálému vrtění v lavici. Navíc je nesoustředěné a obvykle se kvůli tomu i hůř učí.
Jak poznat dyspraxii u školáka na druhém stupni?
- Vyhýbá se pohybu: Ví, že mu prostě nejde, a tak se "ulejvá" z tělocviku, jak jen je to možné. A že by dobrovolně dělal nějaký sport? To ani náhodou! Ke cvičení má prostě odpor.
- Nic se mu nechce: Když už ho k nějakému pohybu donutíte, je rychle unavený.
- Je roztěkaný: Hůř si pamatuje pokyny učitele a pořád něco zapomíná. Těžko si organizuje čas, takže nic nestíhá.
Jak takovým dětem pomoci?
Musíte na ně dávat větší pozor, protože jim častěji hrozí úrazy, a věnovat jim více pozornosti. Proto rozhodně nezlehčujte problém tvrzením, že je dítě prostě nešikovné a věnujte mu víc času.
Podporu mámy a táty totiž dítě postižené dypraxií potřebuje ze všeho nejvíc. Hrajte s ním jednoduché hry. Trpělivě trénujte základní dovednosti, pravidelně cvičte motoriku a hlavně nezapomínejte chválit, protože motivace dokáže zázraky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Gordonova metoda: Jak zvládnout hádku s dítětem