"Lidi se dají dělit na muže a ženy, což je celkem praktické a vznikají z toho různé zábavné situace. Ale jsou i odůvodněnější dělení," píše na Facebooku novinářka Alena Scheinostová.

O jaké dělení jde? To vypozorovala z několika návštěv:

• Třeba na ty, co po použití WC zavírají dveře, a ty, co je jen přivřou.
• Na ty, co si rohlík zásadně rozkrajují, a co si ho zásadně mažou nerozkrojený. A u rozkrojeného namazat jen jednu půlku a druhou přiklopit, nebo namazat obě?
• Na ty, co při čištění zubů používají kelímek, a co se obejdou bez něj. Případně co vymačkávají pastu od konce nebo zprostředka.
• Na ty, co ráno musejí mít kafe, a co ráno kafe nesnesou.
• Na ty, co umyté hrnky pokládají dnem vzhůru, a co dnem dolů.
• A samozřejmě, co se týká másla, na dloubače a hladiče.

Následující vášnivé diskuze daly jasně najevo, že na maličkostech záleží - a hodně! Jak ukáže příběh v závěru, někdy se kvůli prkotině třeba i rozvedete...

Dloubači vs. hladiči

Největší emoce vyvolalo zcela nevinné máslo. Vydloubat ho, jak přijde pod nůž, nebo pěkně úhledně odkrajovat? Či snad lehce a rovnoměrně stírat? Toť velmi závažná otázka! Jak ji řešili diskutující?

Čtěte také: 9 ostudných věci, které děláme, když nás nikdo nevidí

• Nejvážnější domácí rozepře bývají kvůli máslu. Ta moje se snad nikdy nenaučí hezky rovně ukrojit tenounkej plátek. To její vydloubaný máslo je v lepším případě použitelné na vaření, v horším rovnou do koše.
• Jsem odkrajovač. Nad hladiči kroutím hlavou a dloubače bych nechal o chlebu a vodě.
• Dloubače nesnáším asi jako ebolu. Nerozumím tomu, ale funguje to stoprocentně.
• Vybavuji si jednu zlou stížnost českého otce na syna, že neodkrajuje máslo rovně, ale dělá na něm převisy. Tenhle závažný problém a věčné dilema ale vyřešili soudruzi v NDR tím, že dodávali máslo v plastových vaničkách.

WC: Prkýnko up!

Prkénko dole, nebo nahoře? Další zcela zásadní otázka! "Prostě přijměte skutečnost a nestresujte se. Když je nahoře, dám ho dolů, když je dole, dám ho nahoru," řekli byste si? Omyl! Diskuze na toto téma budou - zejména ženy - vést, dokud budou existovat zvedací prkénka. Příkladem jsou naše čtenářky.

• Blažena: Mám dvě zkušenosti. Jedna je, když v polospánku usedám a skončím v míse s vytřeštěnýma očima s koleny pod bradou a druhá, neméně šokující, když ještě dosnívám krásný sen a popaměti, aniž si rozsvítím, tvrdě dopadnu na dřevěný poklop. Ještěže mám v pořádku svěrač! V obou případech jsem stoprocentně probuzená.
• Daniela: Doma tatínek mého bratra hezky naučil, že po vyčurání má dát zase prkénko dolů. Bohužel tchán mého manžela nikoliv. Domluvili jsme se alespoň na kompromisu, prkénko dává dolů navečer, abych na porcelán neusedla poslepu v noci.
• Alena: Mám doma dva chlapy. Ironií, křikem a nadávkami se nic nezmění. Nemá smysl se stále rozčilovat - nacvičte si i v noci, rozespalá, sundávání desky před dosedem automaticky. To je jediná bezstresová cesta!
• A.: Prkénko si klidně i potmě a rozespalá sundám a neřeším to, protože je to zbytečné. Mužský se nikdy nevychová, nemá na to stavěný mozek. A tak trpělivě myji mísu a okolí, protože chci mít čisto a klid. Proč si zbytečně ničit nervy, odreaguji se jinak. Ale nepodepíšu se, ten můj brouzdá na netu a nebudu ho ponižovat.

Rozvod kvůli ponožkám

"Možná vám to přijde absurdní, ale já jsem se rozvedla kvůli ponožkám. Nikoli proto, že můj bývalý těžko vydýchával, že beru víc než on. Ani kvůli tomu, že mě v hádce uhodil. Dokonce ani proto ne, že mi nepokrytě zahýbal - a já pak už také. Poslední kapkou do našeho poháru manželské hořkosti byly obyčejné, dva dny nošené ponožky, které položil v úrovni očí na okénko v koupelně. Když jsem ho slušně požádala, aby si je uklidil, poslal mě, s prominutím, do p*dele... A to byl prostě definitivní konec," napsala nám čtenářka Manka.

Doporučujeme: Žili jsme spolu třicet let, opustil mě kvůli studentce

"Vysypala se ze mně všechna zadržovaná hořkost, a nic už nešlo vzít zpátky. Ani jsem nechtěla. Jen si dodnes říkám - Kdyby ty ponožky uklidil, zůstali bychom spolu? Fakt netuším," dodává.

Paradoxní, že? A to jsme ještě vynechali další, zcela "zásadní" otázky: Vadí ponožky naruby v koši na prádlo? Mrkev do vánočního salátu: Krájet, nebo nahrubo strouhat? Číst si na záchodě? Jak věšet toaleťák: Volným cancourem ke stěně, nebo k člověku? A co s mačkači pasty: Začít od prostředka, nebo od konce?

Či jsou to všechno zástupné problémy a všechna diskuze se vede vlastně jen o obyčejné vstřícnosti a toleranci? Co vysloveně vadí vám? A kdo se v rodině musel přizpůsobit? A proč? O tom všem můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vzdal se dědictví, s rodinou nechce mít nic společného

Má 6 dětí a 36 plastik: Máma vypadá jako hambatá Barbie

Tip: Jak skladovat chléb, aby vydržel dlouho čerstvý

Vstoupit do galerie | 9 Příliš mladé na vdávání