reklama

Naše dítě je emo, máme z toho šílet?

Asi jste je každý někdy potkal. Černá barva, výrazné líčení a patka až přes oko. Emo děti... Koluje okolo nich spousta legend: řežou se žiletkou, provozují sex podobojí, milují smrt. Co z toho je pravda? Skoro nic.

Foto: Isifa/Thinkstock

http://wiki.zena.centrum.cz/emo/Asi jste je každý někdy potkal. Černá barva, výrazné líčení a patka až přes oko. Emo děti... Koluje okolo nich spousta legend: řežou se žiletkou, provozují sex podobojí, milují smrt. Co z toho je pravda?

Skoro nic. "Emo především znamená být emotivní. Klíč k pochopení subkultury emo spočívá v přiznání toho, co většinová společnost potlačuje a tabuizuje. Můžeme konstatovat, že emo čerpají svou identitu právě z toho, čemu se ostatní lidé raději vyhýbají, ale co je přirozenou součástí našich životů," vysvětluje psycholog PhDr. Martin Kuška.

Nemají je rádi

Liší se a nejsou hloupí, a tak není divu, že vzbuzují spoustu negativních emocí mezi svými vrstevníky. Ti je vnímají zkresleně jako zoufalce a zbabělce, kteří se nedokážou poprat se životem. Hip-hopeři, punkeři nebo gothici emo děti neuznávají a vysmívají se jim.

Čtěte také: Zabít nestačí! aneb Puberta je chronická nemoc

Na facebooku najdete ironická emo pravidla, od kterých se představitelé subkultury distancují. Nesou název Zabij emo, zachráníš žiletku! a podtitul Jak poznáte EMO, nepřítele žiletek. Vyjímáme z nich:

  • Buď homosexuál.
  • Když nejsi homosexuál buď bisexuál.
  • Když nejsi ani jedno, předstírej to.
  • Používej oční linky a stíny.
  • Obarvi se na černo nebo na blond. Musíš mít ofinu, která ti sahá nejmíň do půlky tváře.
  • Stále se tvař smutně. Plač za všech okolností.
  • Nos proužkované ponožky, mikiny jsou povoleny jen s kapucí.
  • Doma se večer namaluj a obleč a nafoť minimálně 60 fotek v koupelně tak, aby za tebou byla vidět záchodová mísa a na stěnách by měly být kachličky. Musíš se fotit sám. Potom všechny uveřejni na VampireFreaks nebo MySpace.
  • Nauč se přesvědčivě říkat frázi: "Já vyjadřuji své pocity". 
  • Řež si něčím ostrým do ruky v místě, kde máš náramky, ale nesnaž se nějak moc, aby ti zakrývaly jizvy .
  • Aspoň jednou se pokus o sebevraždu (nepřežeň to aby se nestalo, že zemřeš!), povolený způsob je podřezání žil… jiné nepřichází v úvahu.

Pozéři i chytré děti

Hodně příslušníků emo jsou pouze pozéry, kteří si se subkultury berou jen styl oblékání a líčení. Neví často o kritice většinové společnosti ani o vzájemném sdílení. Problémová je v tomto směru zejména věková skupina 10-13 let, protože děti ještě nedokážou pochopit nadsázku a souvislosti s emo spojené.

"Praví" emo jsou však citliví, kreativní a tolerantní jedinci, kteří kult zdraví a bezstarostného života považují za povrchní. Staví proti nim smutek a skepsi, symbolické narušení těla. Specifickým způsobem reflektují tabuizaci smrti: symbolika lebek, zombie kreatur, zmučených plyšových medvídků, postaviček s vydloubnutým okem, vytržené a na dlani podávané srdce, za ruku se držící oběšenci, milostné vzkazy psané krví... To vše je nutno brát s nadsázkou. Také proklamovaná emo bisexualita je odrazem absolutní tolerance - jedná se spíš o experimentování.

Z hlediska psychologů je emo snad jediná subkultura, která funguje jako svépomocná terapeutická skupina. Násilí nebo nátlak na protizákonné či zdraví nebezpečné jednání dítěte v ní zpravidla nehrozí. Nicméně pokud se vaše dítě stane emo, zbystřit byste měli. Nikoli proto, že je problematická emo subkultura, ale proto, že její vyhledání může být důsledkem jiných problémů - třeba nedostatku rodičovské péče, somatických depresí nebo odlišné sexuální orientace.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Honzík a Daneček: Kluci, kteří zabili své mámy

Přijímačky a maturity: Vše, co potřebujete vědět

Akné u dospělých? Nesahejte si na obličej

Máte doma emo?

  • Zachovejte klid: nekritizujte, snažte se především pochopit, co dítěti emo dává.
  • Zkuste poznat jeho nejbližší emo přátele a zjistit, oč mu, popřípadě i jim vlastně jde.
  • Vyjádřete porozumění pro dobré stránky věci, případně obavy z extrémů.
  • Vyhodnoťte, zda jde o jen zajímavou hru, nebo o hledání opravdovějších vztahů a vrstevnické opory.
  • Zamyslete se sami na sebou - nechybí dítěti třeba podpora v rodině? Nemá problémy, které jste zanedbali.
  • Začalo dítě zanedbávat školní a domácí povinnosti, změnilo chování, jeví známky sebepoškozování? Teprve teď je čas obrátit se na psychologa.

reklama
reklama
reklama