Babička a děda vašich dětí: někdy je život s nimi rodinná idyla, jindy by vám Hollywood záviděl námět na horor. Jisté je, že pokud nejsou, něco, přesněji někdo, v rodině chybí.

Chybí tam trpělivý, moudrý a laskavý člověk, který má vždycky čas, protože nemusí spěchat do práce. Který si dokáže s dětmi hrát, protože se tak trochu už kruhem zase přiblížil k jejich věku. A který svými vzpomínkami a vyprávěním nabídne dětem rodovou kontinuitu.

Adoptujte babičku s agenturou

Někdy mají rodiče s malými dětmi babiček až moc. Jindy mohou být babičky moc fajn, ale bydlí stovky kilometrů daleko. Občas se stane, že babička prostě nefunguje: buď je ještě příliš  mladá, než aby měla na vnoučata čas, nebo prostě nemá zájem. No a v těch nejsmutnějších případech odejde dřív, než stačí vnouče poznat. A právě pro situace, kdy babička v rodině chybí, nabízí své služby pražská agentura Adoptujte babičku.

Cílem její snahy je navázání úzkého vztahu mezi osamělou babičkou a rodinou s dětmi, kde naopak prarodič chybí.

"Naším cílem je pomoci seniorům, kteří by rádi našli zázemí rodin a za jejich péči by uvítali odměnu, kterou v dnešní době tolik potřebují. A zároveň pomoci rodinám, které hledají dlouhodobou nebo občasnou výpomoc při hlídání a výchově dětí a nemají tyto možnosti ze strany vlastních prarodičů. Velký důraz klademe na vytvoření hlubšího a trvalého osobního vztahu mezi rodinou a adoptivní babičkou," vysvětlují majitelé agentury na svém webu adoptujte-babicku.cz.

Vyvážit babičku zlatem! Nebo obalit dehtem - a do peří s ní? Jak s kterou...

Provize za zprostředkování ze strany rodiny činí 4 900 Kč. Babičky mají zprostředkování zdarma a na základě individuální dohody se ještě mohou dohodnout se svou novou rodinou na přiměřené finanční odměně za jejich služby. "Garantujeme možnost výměny po dobu dvou měsíců od seznámení," dodává agentura.

Co tím rodiče dětí získají?

To dobře ukazuje dopis naší čtenářky, paní Mirky: "Je to už přes dvacet let, kdy se mi narodila dcera. Moji rodiče bydleli sto kilometrů daleko, ti manželovi zemřeli oba krátce předtím, než jsme se poznali. Byla jsem na všechno sama, v cizím městě, bez kamarádek," napsala nám.

První dny po narození dcerky strávila u svých rodičů. "Všechno mi tehdy přišlo hrozně jednoduché," vzpomíná. "Když jsem večer únavou padala, maminka k malé v noci vstala a donesla mi ji jen na krmení, občas ji pohoupala, podala dudlík, povzbudila mě. Vyvářely jsme spolu plenky a hlavně - povídaly si! Bylo to fajn, ale když jsme odjížděli domů, těšila jsem se po dvou týdnech bez soukromí na chvilku klidu a čas, který budu mít jen sama pro sebe. Ale doma jsem si brzy začala uvědomovat, že ty drobné detaily, se kterými mi maminka pomáhala, vlastně nebyly až tak drobné. Když jsme ji s dcerou po čase opět na týden navštívily, byla to pro mě ohromná úleva. Od té doby vím, že rozumná podpora prarodičů je určitě potřeba."

Pravidla přátelského přežití

A co získá babička? Pocit sounáležitosti a zázemí v rodině, možnost seberealizace, přivýdělek k důchodu. Je ovšem třeba z obou stran respektovat pravidla soužití, která platí i v případě vlastních babiček, a u těch adoptovaných dvojnásobně:

• Jedna rodina, jeden byt: rodiče i babička musí mít své vlastní zázemí, domácnost, kde život běží po jejich!
• Odtud potud: babička je u vnoučat samozřejmě velmi vítaná, ale ne kdykoli! Nehlášené návštěvy je třeba stopnout hned z počátku. Stejně jako neohlášenou potřebu rodiny pohlídat vnouče nečekaně. Ta má odůvodnění v případě nemoci nebo jiné urgentní situace, ale ne ve chvíli, kdy si maminka prostě potřebuje vyvětrat hlavu a zajít na kávu s kamarádkou.
• Zaúkolujte a oceňte: Nebojte se svěřit babičce úkol, který ji potěší a pro vás bude znamenat značnou úlevu od každodenních povinností. A nezapomeňte pochválit, jak moc vám pomohla a jak ji má dítě rádo.
• Nechtějte to po svém: Oceňte dětskou spokojenost a svůj volný čas, a pokud to děti vážně neohrožuje, ponechejte babičce prostor k vybudování vlastního vztahu se vnoučetem. Může ho i malinko rozmazlovat. Pro děti to je příjemná změna a občasné návštěvy je pokazit nestačí. Ostatně i vaše děti si potřebují odpočinout od rodičů a nasbírat nové zkušenosti s jinými lidmi. Babička a dědeček jsou k tomu ti nejpovolanější.
• Povzneste se nad maličkosti: Má dítě rozbité koleno, na sobě nemožné triko a špínu za nehty, ale září spokojeností? Spolkněte výtku a raději poděkujte babičce za lásku, s jakou se vnoučkovi věnovala.

Tak co? Dokázali byste to? A s vlastními rodiči, tchyní a tchánem, nebo i s úplně cizí babičkou? Nebo byste se báli svěřit děti neznámé osobě, byť doporučené agenturou? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dítě zvané Sladká Bú Bú: Tlustá holčička TV hvězdou!

Hitparáda nejstrašnějších tchyní: Skutečné příběhy

Dózy na vánoční cukroví: super tipy pro vás!

Vstoupit do galerie | 11 Sledujte Sladkou Bú Bú!