Dříve platilo: Škola základ života. Dnes už ne. Alespoň podle mnohých názorů studentů, jejich rodičů, ale i odborníků na školství.

"Oba jsme s manželem vysokoškoláci a ani ve snu by nás nenapadlo, že naše dcera nebude chtít studovat. Za pět let se protloukla k titulu bakaláře, kterým také skončila. Tvrdí, že škola je jí na nic," stěžuje si Ivana, personalistka ve velké mezinárodní firmě. "Na jednu stranu jsme z toho hodně zklamaní, na druhou ji chápeme. S některými argumenty nám totiž nezbývá než souhlasit," dodává.

Jak to tedy se vzděláním opravdu je? Bude dětem škola opravdu na nic? Zamyslíme se nad tím...

Odborníci volají po změně

Úroveň českého školství je stále častěji diskutovaným tématem. Vyjadřuje se k ní kde kdo. Pojďme si shrnout úhly pohledu očima odborníků učitelů i samotných žáků.

Začneme konstatováním vizionáře českého školství Ondřeje Šteffla. "Kdybychom si sedli a začali vymýšlet prostředí, které je naprosto nevhodné pro rozvoj mozku, tak bychom vymysleli něco jako školní třídu. Školský systém vrozenou zvídavost a schopnost se učit hodně často ubíjí," říká.

Čtěte také: Šteffl: Školní třída je pro rozvoj mozku nevhodná

České děti přitom nejsou hloupé, jen nemají kde inteligenci uplatnit. Utahaní učitelé si s talentovanými žáky často nevědí rady, takže se nadání mění spíš v handicap.

"Mnoho pedagogů špatně snáší, když se žák moc vyptává nebo má na věc vlastní názor. Nadějní žáci přitom často bývají hyperaktivní a snaží se na sebe upozornit, což končí zhoršenou známkou z chování. Neexistuje lepší cesta, jak je odradit," popisuje nefunkční mechanismy výuky Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku.

Učitelé si ji neumí představit

"Neumím si představit, co všechno by se muselo změnit, aby školství začalo fungovat. Je toho tolik," krčí rameny Mgr. Jindřich Vobořil, který učí angličtinu na střední škole ekonomické v Praze.

"V první řadě jde o systém financování. Na středních školách jdou peníze za žákem: Čím víc mají studentů, tím víc dostanou peněz, takže přijímají i takové děti, které tam nemají co dělat. Kdyby však byly peníze vázané jen na učitele, bude zase těžké je objektivně rozdělit. Jak odlišit dobré kantory od špatných? Netuším. Vyučování probíhá za zavřenými dveřmi, hospitace je jednou do roka, nehledě  na subjektivní rozhodování ředitelek," dodává.

Doporučujeme: České školství podporuje průměrnost: Hlavně nemyslet!

I když se povede odpovídajícím způsobem podpořit dobré učitele, nebude to stačit. Ještě je třeba zredukovat počet škol. Teprve tak vznikne přetlak učitelů i žáků - a konečně začne být z čeho vybírat. Učitelé se budou muset snažit zlepšovat, aby si udrželi práci, žáci se budou muset snažit učit, aby se na školu vůbec dostali.

Jenže žáky to nebaví

Zatím jsme ovšem nezmínili další kámen úrazu - obsahu učiva. Ten se příliš nezměnil už desítky let, zatímco společnost se mění značným tempem. Škola je tak čím dál víc odtržená od života. Na pedagogických fakultách se budoucí kantoři často musí učit nesmyslné předměty, skladba učiva na nižších stupních neodpovídá potřebám společnosti. Koncepce výuky jde cestou nejmenšího odporu: Nejde dětem matematika? Nebude se z ní maturovat...

Čtěte také: Škola očima žáků: Nuda, rezignace, demotivace

"Škola mě zdržuje od učení. Trávení času ve škole je absolutně neproduktivní, udělal bych mnohem víc práce doma v klidu. Systém neposkytuje žádnou volnost, prostor pro individualitu. Polovina učiva jsou věci sice možná teoreticky zajímavé, ale pro mě zbytečné. A známkování je strašně subjektivní - za stejný výkon můžu dostat dvojku i čtyřku podle toho, jakou má učitel náladu," stěžuje si žák výběrového pražského gymnázia.

Má školství budoucnost?

Jak je vidět, co úhel, to názor. Důkaz, jak nesnadné je vytvořit koncepci školství, představují několikrát změněné maturity nebo diskuze o inkluzích, v nichž už teď spousta odborníků vidí další průšvih…

Nestálo by za to, aby se problémy školství konečně přestaly řešit od stolu a začalo se místo toho naslouchat lidem, kteří mu nejvíc rozumějí - tedy samotných učitelů?

Co myslíte vy? Je dnes vysoká škola, potažmo vzdělání všeobecně opravdu k ničemu? Nastává snad doba temna, kdy vzdělání ztratí hodnotu a společnost se propadne na nižší úroveň? Nebo by názory učitelů, jako je Jindřich Vobořil, mohly pomoci - jen kdyby se jim naslouchalo?

O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chtěli volnou hodinu, dali učitelce do kávy projímadlo

Drsné uspávání: Estivillova metoda kontrolovaného pláče

Koberec jako nový? Vyzkoušejte tyto triky!