Za oplodněním odletěly do Londýna. Manželství pro všechny by vše vyřešilo, říkají
Osmadvacetiletá Šárka a sedmadvacetiletá Kateřina žijí v registrovaném partnerství a společně vychovávají pětiměsíční dceru Melanii. Na umělé oplodnění zamířily do Velké Británie. Jakožto „duhová“ rodina se zatím s žádnými negativními reakcemi nesetkaly, obtíže však zažívají ze strany české legislativy.
To, že v Česku zatím nebyly uzákoněny sňatky stejnopohlavních párů a že dvojice v registrovaném partnerství nemají stejná práva jako manželé, bylo i důvodem, proč dvě mladé ženy z Teplic vyrazily za umělým oplodněním do zahraničí. Nechtěly na českých klinikách lhát ani riskovat, že si bude "papírový" otec nárokovat jejich dceru.
Než Šárka a Kateřina vyrazily do Londýna, uvažovaly o dítěti už asi rok. Řešily stěhování, rekonstrukci bytu. Jen svatbu, respektive registrované partnerství, musely nechat na později. Nejprve si totiž myslely, že umělé oplodnění podstoupí v Česku, kde může registrované partnerství cestu k dítěti komplikovat. Na kliniku asistované reprodukce mohou oficiálně dorazit pouze muž a žena, kteří nemusejí být ani sezdaní.
"Muž sice je dárcem spermatu, ale prostřednictvím spermabanky, není proto ani biologickým otcem dítěte. Nemáte ani povinnost jej uvést v rodném listu, jenže do šesti let dítěte může uvedení požadovat," vysvětluje Kateřina. Šárka, biologická matka malé dcerky Melanie, dodává, že nechtěly riskovat ani v případě, že by šlo o někoho známého. Kateřině a Šárce nakonec byla nepříjemná představa, že kvůli početí dítěte lžou, zavrhly proto i možnost požádat o pomoc Šárčina švagra.
Nejprve se přesto objednaly na pražskou kliniku. "Tam nám bylo samozřejmě řečeno, že to tady ze zákona nejde. Doporučili nám pobočku v Británii," říká Šárka. Ve Spojeném království jsou sňatky stejnopohlavních párů uzákoněné již od roku 2014, a tak druhá matka žádá o osvojení dítěte, což v Česku není možné.
Na londýnskou kliniku odletěly celkem třikrát, a to na prahu druhé vlny koronavirové pandemie. Poslední návštěva už zahrnovala samotné oplodnění, které dvojici vyšlo hned napoprvé.
Příbuzným nejdříve o tom, že plánují dítě, neřekly. "Rodiny pak byly překvapené, řekly jsme jim to, až když jsem byla v šestém týdnu těhotenství. Bály jsme se, že to nevyjde a že všichni budou ve stresu z toho, že kvůli tomu létáme do zahraničí a tak dále," vysvětluje Šárka.
Oplodnění metodou IUI, kdy jsou do dutiny děložní zavedeny koncentrované spermie speciálním katetrem, proběhlo rychle a hladce. Šárčino těhotenství však bylo poměrně komplikované. "Od počátku těhotenství mi bylo hodně zle a gynekolog mě nechal doma na nemocenské," vzpomíná Šárka, která v pátém měsíci prodělávala ledvinové koliky. "Děloha mi tlačila na ledviny a nemohla jsem se pořádně vymočit. Ledvina se mi začala ucpávat, proto jsem musela na operaci. Do ledviny mi zavedli stent. Ten jsem tam měla až do doby po šestinedělí. Do konce těhotenství mě to bolelo a bylo to nepříjemné," vzpomíná. Komplikace ji neopustily ani při porodu, kdy museli lékaři dítě natřikrát tahat zvonem. Holčička se ale narodila zdravá.
Dvojí legislativní metr
Šárka je nyní s malou Melanií na rodičovské dovolené. I kdyby se chtěly s Kateřinou vystřídat, není to možné, podle českého práva totiž nemá nebiologická matka k dítěti žádný právně uznaný vztah. Uvažovaly o tom, že by si Kateřina zkrátila úvazek v nemocnici, kde pracuje jako zdravotní sestra, o den nebo dva v týdnu, a Šárka by se naopak na pár dní vrátila do svého zaměstnání. Zjistily ale, že by Kateřina přišla například o osobní nebo rizikové ohodnocení, což by její příjem výrazně srazilo.
Šárka přiznává, že se jeden čas potýkala s pocitem izolace a připadala si k dítěti připoutaná. "Měla jsem pocit, že Káťa může jít cvičit nebo jít někam s kamarádkou, ale já nemůžu," říká. Být na rodičovské jí ale nevadí, i když by uvítala, kdyby se mohla s partnerkou prostřídat. Kateřina tvrdí, že se snaží dceři věnovat, kdykoliv má volný čas. "Ale když jdu ráno do práce a je třeba k Melče v noci vstát, jde samozřejmě Šárka," vysvětluje.
Nejvíce dvojici překvapila situace s porodným. "Když se Melča narodila, bylo nám řečeno, že si můžeme požádat o porodné, protože Káťa není z pohledu státu pro Melču rodič. Ve finále mi ale řekli, že zjistili, že jsem v registrovaném partnerství a že mám doložit příjmy Káti. Takže jsme na něj nedosáhly. Zarazilo nás, že pro stát není rodičem, ale jakmile se jedná o příspěvky, najednou je zajímá, že jsme v registrovaném partnerství," říká Šárka.
Složité je také zajištění pro případ, že by se jednomu z rodičů, zejména biologickému, něco stalo. Některé rodiny se spoléhají na závěti, Šárka s Kateřinou zatím nic takového nepodnikly. Spoléhají se na své rodiny, s nimiž mají dobré vztahy. "Právně by dítě spadalo prarodičům či sourozencům, ale samozřejmě by zůstalo mně, kdyby se Šárce něco stalo," věří Kateřina.
Pár čekal také na to, jak dopadnou volby a zda by nemohlo v následujících čtyřech letech projít manželství pro všechny, a tím i možnost si dítě osvojit. "Legalizace stejnopohlavních sňatků by naši situaci vyřešila. Nezáleží mi na názvu ani na ceremoniálu svatby. Toleruji, že na to má společnost různé názory, ale nechápu to vůči nezletilému dítěti. A takových dětí je spousta," říká Kateřina.
Připomíná, že partner ženy, který není biologickým otcem, si může dítě osvojit, pokud s tím biologický otec souhlasí. "Klidně v deseti letech dítěte může být zapsán do rodného listu jako otec. Je to v pořádku, ale nechápu, že dítě, které biologického otce nemá a právně má za sebou kliniku, nemůže mít někoho, kdo na něj bude mít práva, ale hlavně povinnosti vůči němu," zmiňuje s odkazem na to, že k Melanii nemá vyživovací povinnost.
Fajn normální pár
Lidé prý na jejich "duhovou" rodinu reagují často překvapeně, ale ne negativně. "Nedávno jsme byly na výletě v Jetřichovicích na vyhlídce. Byl tam pár, který byl překvapený, že jsme partnerky. Káťa jim řekla, že jsem její žena, a oni nám po chvíli řekli, že nám strašně děkují, že bylo hezké, že jsme to řekly takhle napřímo," vzpomíná Šárka. "Říkali, že vidí, že jsme fajn normální pár, a veřejně říkáme, že jsem manželky. Že to pro ně byla určitá osvěta," dodává její partnerka.
Dvojice se shoduje, že se k nim všichni chovají hezky a problémy spatřují spíše na straně zákona. "Máme skvělou pediatričku, řekla, že od nás nechce žádnou plnou moc, že jsme pro ni obě dvě rodičky," říká Kateřina. Neobávají se ani toho, až budou dceři vysvětlovat, že má dvě mámy. "Budeme jí muset vysvětlovat, proč někdo má mámu a tátu a ona má dvě mámy. Ale úplně stejně budeme muset vysvětlovat, proč má některé dítě mámu a už třetího tatínka," míní Kateřina.
Druhé dítě ženy spíše nechtějí. Šárka si nedokáže představit, že znovu prochází komplikovaným těhotenstvím, Kateřinu zase odrazuje finanční hledisko, ale i složitá legislativní situace. "Kdyby se Šárce něco stalo, jednoho dítěte se někdo v rodině snáze ujme a asi by to nebylo tak kontrolované, jako kdyby byly dvě nebo tři," říká.
Šárka i Kateřina si mateřství užívají a plánují, že až začne Melanie mluvit, jedné z nich bude říkat mamka a druhé mamča. "Bála jsem se, co všechno se změní a že třeba už nebudeme moct jen tak odjet do zahraničí. Ale Melča k nám zapadla, jako kdyby to tak vždycky mělo být," uzavírá Kateřina.
Mohlo by vás zajímat: Okamura je nechlapsky teatrální, děti gayů netrpí, říká Sidovský
