Se silnými emocemi je to jako s letními bouřemi - odcházejí stejně rychle, jako přišly. Přesto není snadné je ustát.

Sedíte se známými v klidu u večeře, dítě začne být neposedné. V lepším případě bude jen fňukat, v tom horším předvede parádní záchvat vzteku. Jak se zachovat?

Nejjednodušší je sednout si a čekat, až záchvat pomine. Dítě vás ve většině případů neslyší, je zbytečné na něho mluvit a snažit se ho konejšit. Nejhorší varianta je, když se začnete vztekat vy sami. Tím jen přilijete oleje do ohně.

Bouchá do mě a odhazuje věci

Záchvaty vzteku nečastěji "oblažují" své rodiče děti ve věku dvou až tří let. Říká se tomu první období vzdoru. Nevyhýbají se ale ani předškolákům nebo naopak odrostlým miminkům.

Doporučujeme videa: Dětské záchvaty vzteku - směšné, trapné, ujeté

"Mám téměř ročního chlapečka, u kterého se začaly objevovat záchvaty vzteku. Vždycky byl středem pozornosti a věnovala jsem mu hodně péče, je to naše první miminko. Ale když začal plakat, většinou ho brzy něco rozptýlilo a byl klid. Teď ale dostává záchvaty řevu a pláče, bouchá do mě, odhazuje věci. Začalo to oblékáním a přebalováním, teď už zlobí i u jídla a hlavně když ho nechci zvednout. Ze začátku jsem ho nechala chvíli vztekat se, pak jsem ho zvedla, konejšila, nebo dala dudlíka. Jenže ono se to stupňuje," popisuje své problémy maminka Milada na Babyweb.cz.

"Teď ho nechávám ječet, překračuji ho, on za mnou leze nebo chodí a stejně pořád ječí, třeba i půl hodiny, takže ho nakonec něčím rozptýlím a odvedu pozornost. Nějaké vysvětlování nemá moc význam. Mám pocit, že mi ještě vůbec nerozumí. Jsem trpělivá, nekřičím na něj, mluvím vlídně nebo si ho nevšímám. Snažím se ho však nezvedat. Když přestane brečet, pochválím ho, jenže on začne ječet nanovo, jako by byl uražený. Co mám dělat?" ptá se.

Negace je přirozená

"To, co popisujete je tzv. vývojový negativismus, zcela přirozený vývoj dětské psychiky tohoto věku. Začíná okolo prvního roku a trvá do tří až pěti let. Dítě tak dramaticky upozorňuje na dozrávání své psychiky. Je to opravdu těžká situace a přežít ji dá někdy dost úsilí," odpovídá MUDr. Helena Kadlecová.

Více článků MUDr. Heleny Kadlecové najdete na Babyweb.cz>>

"V zásadě je nutné nevěnovat vzteku pozornost. Nenechte se vyvést z míry. Když je dítě záchvatem pohlceno, není schopno "eagovat rozumně, přestože vás slyší. Nevšímat si ho, pokud je v bezpečí, to je dobrá reakce. Pomůže také popsat probíhající emoci: Vím, že se vztekáš, ale nevím proč. Pokud to říkáte klidně a stále dokola a dodáte - Budu vedle v pokoji, až to přejde, přijď - jde o ideální řešení," konstatuje lékařka.

Dobrou taktikou je odvádění pozornosti. V některých situacích také můžete dát dítěti vybrat ze dvou vhodných možností, čímž mu vezmete vítr z plachet.

Dospělý jste tu vy!

Ať záchvat trvá, jak dlouho chce, nepodlehněte pokušení klást potomkovi nerozumné požadavky nebo s ním vyjednávat. Nehleďte na to, co si pomyslí okolí, tím byste ho jen naučili, že si vymůže, co chce, a odstartovali problémy s chováním v budoucnosti.

Vyvádí na veřejnosti? Odejděte s ním na nějaké klidné místo a počkejte, dokud se zase nesrovná. Když bouře ustoupí, dítě obejměte a v klidu si promluvte o tom, co se stalo.

"Zdržte se trestání, ale ani ho nechvalte, když se přestane vztekat. Dělejte jako by se nic neudálo," uzavírá lékařka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Lžička mi krade jídlo, aneb Tohle já jíst nebudu!

Ludvík Hess: Ten metál bych pojmenoval "polibek smrti"

Sněží vám za límec? Jak se zbavit lupů natrvalo