Období batolete, prvních krůčků a prvního vzdoru, je krásné, ale náročné... Jak ho přežít? Ošiďte své dítě tak, aby dobrovolně a s nadšením dělalo to, co chcete vy!

Že se to snadno řekne, ale hůř udělá? Nabízíme vám osvědčené triky, jak to dokážete. Jejich autorkou je americká publicistka Naomi Aldort.

Říkejte většinu času "ano"

Kde jsou hranice svobody dítěte? V nutnosti určené rodiči... Kolik svobody jim ale dopřát, kdy ustoupit jejich vzdoru a kdy naopak trvat na svém? Někdy to je docela jednoduché - chce to jen fantazii.

Více o batolatech se dozvíte na Babyweb.cz.

Nejlepší způsob, jak si zajistit šťastné a spolupracující děti, je respektovat jejich potřeby. K těm bytostným patří hra a experiment. Pokud na ně většinu času říkáme „ano", budujeme důvěru a spolupráci. Je-li to bezbolestné, bezpečné a jednoduše ukliditelné, stačí poskytnout nástroje a odstranit překážky.

Vytvoření sochy z bramborové kaše nikomu neublíží, nic nestojí a dá se vyčistit. Úprk, když je čas jít spát, je výzvou ke hře a rozmontování starého telefonu představuje poznávací dobrodružství. Dítě se tak cítí cenné, důvěřuje rodičovskému vedení a reaguje na ně s láskou a vstřícností. Jak jednoduše změnit většinu "ne" v "ano":

• Ráda stříháš knihy? Tady máš časopis, který můžeš rozstříhat.
• Vidím, že z džusu děláš jezero. Pojďme tvůj projekt přestěhovat do dřezu.
• Maluješ po zdi? Tady máš veliký arch papíru / V tomto rohu můžeš, je vyhrazený jen  pro tebe a tvé pastelky.
• Chceš si hrát s telefonem? Do toho! (Odpojila jsem ho.)

Co sám nerad, nečiň jinému!

Běžné výchovné techniky jako trestání, hrozby, urážky, křik a hubování, uplácení nebo odepírání odměny, vyvolávání viny sice mají okamžitý účinek, ale z dlouhodobého hlediska také sporný efekt. Daleko víc funguje rodičovský příklad a jasné, laskavé vedení.

Doporučujeme: Básničky na mytí rukou, písničky proti šišlání

Dítě bude mluvit laskavě, pokud rodiče mluví vlídně s ním i ostatními. Dítě bude mít sklon udržovat věci v pořádku, pokud se doma pravidelně společně uklízí. Naučí se dělit se o věci, když se s ním podělí ostatní. Bude umět poděkovat, pokud samo zažije mnoho výrazů vděčnosti.

Když to nejde po dobrém

Někdy se ovšem idyla nekoná a prcek zarputile trvá na tom, že bude škodit. Co pak? Ošidit ho! U těch menších nejlépe funguje odvést pozornost někam jinam. Ty větší přijmou jednoduchá omezení, pokud jim ukážeme, že nám na nich opravdu záleží a rozumíme jejich pocitům.

Tříletá holčička si dosyta užila plavání s maminkou. Jakmile se oblékla, začala fňukat, že chce domů. Jenže teď byla řada v plavání na bratrovi a musela chvilku počkat, než půjdou domů všichni. "Mami, chci jít! Teď hned!" Maminka nahlas vyslovila pocity své dcerky a něžně se jí přitom dotýkala:

"Chceš teď jít domů, a my ještě nejdeme. Jsi smutná a pláčeš." Ale to bylo všechno. K odchodu neslevila. Holčička ještě chvilku popotahovala, rychle se však uklidnila. Maminka uznala její pocity, a přestože neustoupila, naplnila tím dětskou potřebu empatie. Dcerka si po zbytek času spokojeně hrála.

Že to chce pevné nervy? Ne o moc pevnější, než kdybyste museli utišit dětský záchvat vzteku! Že to nepomůže vždycky? To máte pravdu. V nouzi nejvyšší se doporučuje uchopit vzteklé dítě do pevného objetí a počkat, až emoce odezní.

Stále máte pochyby a facka v pravou chvíli je podle vás neocenitelný výchovný prostředek? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Video: nejlepší reklamy s dětmi - skvěle se pobavíte

Rozvedená? To je špatná matka - a může si za to sama!

Rebarbora klame tělem. Může škodit ledvinám