Jak naučit děti krásně psát: Rady, které fungují
Škrabopis, jinak se písmo většiny dětí ani nazvat nedá. Přitom psát hezky a uvolněně je tak snadné - stačí uchopit pero ve správnou dobu a správným způsobem.
Škrabopis, jinak se písmo většiny dětí ani nazvat nedá. Nemohou za to ani tak oni sami, jako doba - málo píšeme, a když už, tak na počítači, nikoli rukou. Svůj díl viny ale mají také učitelé a rodiče.
Na vině je totiž malé nadšení, za které může složité písmo (což se v současné době začíná měnit), ale i nudná a špatně naplánovaná výuka. Přitom psát hezky a uvolněně je tak snadné, stačí uchopit pero ve správnou dobu a správným způsobem.
Čtěte také: Nové písmo - radost pro školáky
Trénování písmenek v písance by totiž měla předcházet dlouhá řada cviků a cvičení na uvolňování celé ruky, teprve později zápěstí i prstů, a také trénink držení tužky. Nic z toho totiž není úplně snadné. Jak na to? Nabízíme 9 osvědčených tipů:
1. Jen tak si hrajte
Rodiče by měli podporovat rozvoj jemné motoriky dítěte už odmalička. Jde to různými způsoby: stavět z kostek, třídit tvary, navlékat korálky, skládat puzzle, modelovat, hrát kuličky a další dovednostní hry. To vše dětem později pomůže při výuce psaní. Také zkušenosti s kreslením či malováním podněcují rozvoj jemně motorických dovedností.
Pastelky a barvy v dětech podněcují zvídavost a chuť experimentovat. Právě potěšení je nejdůležitějším motivačním faktorem. Rodiče by se měli ujistit, zda svého malého potomka příliš nevedou, nezatěžují tématy, těžkými na ztvárnění. Je-li dítě frustrováno, nebude mít z této činnosti radost. Pokud si neoblíbí kreslení a malování, bude těžké nadchnout ho pro psaní.
2. Hlavně plynule
Nestačí dítě chválit za to, co nakreslilo nebo jak přesně okopírovalo tvary. Plynulé pohyby ruky jsou přinejmenším stejně důležité. Proto je nezbytné, aby rodiče dali dětem svobodu k samostatnému rozvoji. Motivace a hra představ jsou pro rozvoj kreativity klíčové.
Doporučujeme: Proč se učit psát, když máme počítače?
Začínáme malováním celou paží, třeba houbou na tabuli. Pokračujeme obtahováním velkých tvarů velkým, měkkým, kulatým štětcem. Kreslíme prstem v písku. K plynulým pohybům při psaní pomohou hry s barvami, omalovánky, kreslení čárek, klubíček, smyček, vlnek. A pomalu přecházíme k samotnému nácviku obkreslování tvarů v cvičebnici.
3. Rytmus a legrace
Odmalička je nutné rozvíjet u dítěte cit pro rytmus pomocí říkadel, prstových her, písniček, rytmických her a uvolňovacích cviků doprovázených říkankami. V případě plynulého písma je to právě rytmus, který tvoří tvary. Plynulé pohyby při psaní prováděné dospělými mají totiž jistou pravidelnost. Rodiče a děti by měli hledat rytmus pohybů společně a společně jej také procvičovat. Čím více rytmické je kreslení nebo psaní, tím je ruka uvolněnější a tím víc legrace si dítě užije.
4. Správné držení pera
Když děti začínají kreslit nebo psát, měli by rodiče sledovat způsob, jakým drží psací náčiní. Ruka by měla být uvolněná, protože křečovité držení zabraňuje plynulým pohybům. Napětí a příliš silný stisk jsou pro ruku velmi únavné. Křečovité držení pera může být i znamením toho, že se dítě snaží být příliš pečlivé. O problémech je proto nutné společně mluvit a zkoušet správný úchop nenásilně.
5. Tohle pero se mi líbí!
Rodiče a dítě by měli vhodné pero vybírat společně. Mělo by být praktické: příjemně padnout do ruky a mít měkkou zónu úchopu, která podporuje uvolněné držení. Neméně důležité je, aby se dítěti líbilo. Oblíbené pero je vždy používáno s větším nadšením a dítě motivuje k psaní. Správný úchop, uvolněná ruka, rytmus a plynulost pohybů, vhodná motivace při psaní jsou stejně tak důležité jako tvar písmenek.
6. Změny a chyby
Pouhé opakování písmen a tvarů nestačí. Děti by neměly psaní procvičovat jako roboti - změna je důležitá proto, aby je činnost bavila a dělaly ji s nasazením. Nečekejte ovšem úspěch na první dobrou!
Při nácviku psaní se dítě nevyhne ani chybám, bez nich nelze motorické dovednosti vylepšovat. Děti se z nich nejvíc naučí. K procvičování správné velikosti písmenka mohou rodiče vědomě používat různé velikosti spolu se svými dětmi. Potom si o tom mohou povídat a hledat správný rozměr. Dítěti to velmi pomůže porozumět dobře rozdílům.
7. Upozornění na podobnost
Důvěrně známé tvary se mohou stát dobrou předlohou pro tvary písmen. Mnoho písmenek může být vytvořeno z tvarů, které se již dříve dítě naučilo. "V" je přece zub na pile, "O" má stejný tvar jako vajíčko, "E" je hřeben. Písmena tak přestanou být abstraktními pojmy, stanou se pro dítě bližší a snáz zapamatovatelná.
8. To už umím dobře!
Abyste dětem nepokazili radost ze psaní, je důležité procvičovat nejen to, co jim dělá problémy. Naopak, procvičování byste měli stavět zejména na tom, co už dobře zvládají. Sebevědomí pomůže zdokonalit vlastní schopnosti a aplikovat je i na problémové oblasti. Rovnováha je v tomto případě velmi důležitá.
9. Spolehni se, vždy ti pomohu
Dítě by mělo cítit podporu rodičů, kteří jsou jeho prvním průvodcem světem učení a vzdělávání. To se netýká jen psaní, ale celé školy. Rodiče by o ní s dětmi měli mluvit naprosto otevřeně a bez nátlaku. Jedině tak mohou včas rozpoznat problémy a společně je řešit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejhorší rodiče všech dob: Poznáváte se i vy?