Čurání na povel a jiné podivnosti, které rodiče dělají
Každý rodič přistupuje ke svým potomkům trochu jinak. A co teprve, když se do výchovy zapojí zvyklosti země! Klidně se může stát, že za to, co je v jednom národě běžnou a uznávanou normou, budete mít jinde popotahování s úřady.
Dětství je složitá záležitost. Každý rodič přistupuje ke svým potomkům trochu jinak. A co teprve, když se do výchovy zapojí zvyklosti země!
Klidně se může stát, že za to, co je v jednom národě běžnou a uznávanou normou, budete mít jinde popotahování s úřady.
Norsko: Venku za každého počasí
V Norsku je výchova dětí záležitostí hodně institucionalizovanou. Státní školka je víceméně povinností a drsné podmínky v ní standardem. Děti jsou tam od osmi hodin ráno do pěti hodin večer a většinu času tráví venku. Že je pod nulou? Nevadí! Skoro jako by Norové vyznávali heslo: Co děti nezabije, to je posílí.
Doporučujeme: 6 zásadních rozdílů mezi norskou a českou výchovou dětí
Všechny děti jdou spát v sedm hodin, nosí stejné boty, mají stejné jídlo k obědu. A není úniku. Existuje jen jedna oficiální cesta, jak děti vychovávat, každý se jí musí řídit.
Keňa: Nedívat se do očí
Matky některých domorodých kmenů v africké Keni se svým dětem nedívají do očí, i když je milují a nosí v šátku všude s sebou. Přímý pohled do očí je totiž v jejich kultuře spojen s mocí a znamená výzvu ke střetu. Proto dokud děti nezačnou žvatlat, je oční kontakt s mámou prostě tabu. Děti jsou prý v důsledku toho na rodičích více nezávislé.
Paradoxně byl zaznamenán případ, kdy norské úřady chtěly vzít africké matce z uprchlického tábora miminko právě na základě toho, že se mu nekoukala do očí.
Dánsko: Do kočárku s tebou!
Dánští rodiče nechávají děti v kočárcích opuštěné venku, zatímco si v klidu dají oběd v restauraci nebo dojdou na velký nákup. Kočárky s miminy zaparkované před kavárnou jsou v Kodani běžným zjevem. Klidně to může být i sportovní kočárek, kde se zmítá batole v kšírech. Čerstvý vzduch přece dětem svědčí!
Kodaň ovšem není New York. Tam z téhož důvodu zadrželi policisté dánský pár: Rodiče si v klidu dávali oběd, zatímco prcka nechali v kočárku venku. Byli obviněni ze zanedbání péče.
Vietnam: Čurání na povel
Ve Vietnamu čurají děti na povel. Mámy k tomu využívají reflexů podobně jako u Pavlovových psů: Jsou ve střehu, a jak začne dítě čurat, vydají tichý hvízdavý zvuk. Netrvá dlouho, a dítě si navykne vyměšovat na zahvízdání.
Čtěte také: Výchova asijských rodičů: Krutost a ponižování!
Připadá vám to hrozné? Trochu jako drezúra psů? Možná, ale vietnamské matky dětem od devíti měsíců nemusí dávat pleny. To zase není tak špatné, že?
Španělsko: Vzhůru, dokud nepadnou
Jít spát v sedm hodin jako v Norsku? To si španělské děti snad ani neumí představit!
I malí mrňouskové jsou tady součástí rodinného života do pozdních hodin. Není výjimkou, když jdete v jedenáct večer po rušné ulici a potkáváte rodiny s kočárky a dětmi pobíhajícími okolo. Tady se, podobně jako v Argentině, žije dlouho do noci se vším všudy. Přísný norský režim je prostě nepředstavitelný. Před desátou nechodí spát ani mimina.
Francie: Jedí všechno
Speciální batolecí polívčička? Ovocná přesnídávka? Nesolená strava? Možná pro ty nejmenší. Ale jinak dostanou malí Francouzi na talíř to samé, co dospělí: od foie gras po zrající sýr. A jak jim chutná! Možná právě proto se z nich později stávají gourmeti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Slova, která vraždí dětskou lásku: Znáte je?