Opravdu se dá učit ve třídě, která má prosklené stěny, v nichž jsou děti jako za výlohou? Ano, tento školský model skutečně existuje. "Název je trochu nadsazený, ale zase ne tolik," říká učitelka Markéta Klempířová.

Když už se nemohla dívat, jak učí ve škole jejího syna, založila s kolegyní učitelkou spolek Za výlohou, který letos v září otevřel v Praze dvě skupiny domácího vzdělávání pro děti první a druhé třídy. "Jde o odvahu vystoupit ze zavřené třídy a nabídnout své učení ke sdílení ostatním," konstatuje.

A co soukromí?

Určitě vás napadne otázka: Jak budou pozornost veřejnosti snášet děti? Nebude "výloha" znamenat nedostatek soukromí?

Doporučujeme: Dítě do školy nedám, raději ho budu učit sama!

"Pokud projdete kolem restaurace, kde se jí, také nestojíte za oknem a nedíváte se, jak si host dává vidličkou do úst jednotlivá sousta. Ale víte, jak to v té restauraci vypadalo, jestli to byla spíš čtyřka nebo zážitkový restaurant. Takhle nějak si to představujeme," argumentuje učitelka. "Když budou děti potřebovat soukromí, budou ho mít vždycky. Ať už pobytem v jiné místnosti, odcloněním ulice závěsem, nebo odebráním se do nějakého krytého pracovního koutku.

Nevědí, co chtějí

Ještě nedávno bylo 85 % rodičů spokojeno se vzděláváním dětí. Dnes už jich polovina spokojena není.

"To je paradoxně skvělý pokrok," věří Markéta Klempířová. "Rodiče dnes už chtějí změnu, ale nevědí vlastně jakou. Většina z nich nemá informace. S klasickým školstvím spokojeni nejsou, jenže si neumí představit, že by výuka mohla fungovat i bez tabule nebo bez sezení v lavicích."

A právě takovým rodičům chce škola Za výlohou ukázat, že to jde i jinak. "Při učení chceme být vidět rozhodně víc, než je tomu zvykem. A nebojíme se, že by to někomu z nás bylo zvlášť nepříjemné," říká Markéta Klempířová.

Co uvidíte za výlohou?

Před školou stojí tabule s denním menu, podobně jako před restaurací. Místo hlavního chodu je na ní však uvedeno téma dne, na které děti zrovna hledají odpovědi. Například: Kam mizí všechny odpadky? Nebo: Měl si praotec Čech vybrat jiné místo?

Čtěte také: Onřej Šteffl: Škola je pro rozvoj mozku nevhodná

Třída připomíná spíš dětský pokoj než učebnu. Kolemjdoucí vidí různě staré děti diskutující ve skupinách, prezentující si vzájemně své objevy. Každý má ve třídě nějakou práci, a přitom ne stejnou. Někdo dokonce svačí. Je tam pracovně rušno, ale nikdo nikoho nepřekřikuje. Všichni nesedí v lavici - ani tam tolik lavic ani není. Učitel nestojí před třídou a nepíše nic na tabuli, protože ani ta tam není...

Jak probíhá hodina?

Začíná se v pondělí společnou snídaní dětí, rodičů a učitele. Povídáním u stolu se děti pozvolna přesunou z víkendu do pracovního týdne. Následuje společný blok, který trvá asi hodinu a půl.

"V něm se učíme všichni společně na stejném tématu. Po svačině a relaxaci se pak každý věnuje tomu, co si spolu s učitelem naplánoval na určitý den. Učíme se takto s individuálními pauzami do půl druhé, kdy máme oběd. Pak mohou jít děti domů, nebo zůstat v družince a na kroužcích," popisuje Markéta Klempířová.

Ve škole se učí jen do čtvrtka. Tento den je projektový. Děti při něm obvykle pobíhají celý den venku a věnují se podrobně jednomu tématu. Pátky jsou potom vyhrazeny rodinám.

Odvaha vystoupit na veřejnost

"Dětem učení nepředkládáme hotové, ale pomáháme jim navázat na vlastní myšlenkové pochody. Důležité je, aby zkoumaný problém přijaly za svůj, protože tak budou mít vnitřní motivaci. Díky ní si vše snadněji zapamatují. Funguje to a přináší výsledky!" tvrdí Markéta Klempířová. Doufá, že rodiče uvidí skrz výlohu rozdíl a začnou nad ní přemýšlet.

Zaujal vás její projekt natolik, že byste se rádi přišli "do výlohy" podívat? Chcete ho dokonce podpořit? Či byste se báli nechat své dítě v proskleném akváriu na očích cizím lidem?

O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Prodali dům a vyrazili s dětmi v karavanu na cesty

Dvojčata: Máme jednoho přítele a společnou postel

Usnout za minutu? Naučí vás to metoda 4-7-8!