České školství podporuje průměrnost: Hlavně nemyslet!
Hlavně moc nemyslet! Nepohybovat se mimo zajetá schémata, neklást otázky. Takové jsou výukové přístupy v českých školách. Kam to povede?
České školství podporuje průměrnost. Hlavně moc nemyslet! Nepohybovat se mimo zajetá schémata, neklást otázky!
Špatně placení učitelé nestojí o práci navíc. A jejich špatně motivovaní žáci se nesnaží projevovat žádnou aktivitu. Stačí, když s odřenýma ušima prolezou. Na soukromou univerzitu se stejně dostanou. Anebo si vysokoškolský titul prostě koupí.
Se školou to jde z kopce
Devalvace vzdělání má hned několik příčin. Tou hlavní jsou platy učitelů. Těžko může učitel nadchnout žáky pro vzdělání, když svým vlastním příkladem ukazuje, jak má hluboko do kapsy a jak ubohý je jeho sociální status.
Čtěte také: Šteffl: Školní třída je pro rozvoj mozku nevhodná
Stejně závažný problém představuje fakt, že obsah učiva už dávno neodpovídá požadavkům současnosti. Učí se věci, které byly aktuální za mládí našich prababiček. "Školský systém byl nastaven před mnoha lety. Nejlépe plnil funkci někdy na přelomu 19. a 20. století, v době průmyslové revoluce. Od té doby se však svět dramaticky změnil. Vědci někdy kolem roku 2000 zjistili, že z toho, co opravdu v životě používáme, jsme se ve škole naučili maximálně 20 %. A od té doby je to ještě míň," tvrdí kritik českého školství Ondřej Šteffl.
České školství je zaměřeno na průměr, podporuje spíš sport než intelekt. Když k tomu přičteme porevoluční koncepční přemety ministerstva, které ho zaštiťuje, přestáváme se divit, že si dobrý instalatér leckdy vydělá víc než manažer s maturitou. Aby také ne! Zatímco leckterý manažer v rámci své práce plodí - s prominutím - exkrementy, instalatér je uklízí...
Inteligence je k ničemu
České děti přitom nejsou hloupé, ba naopak. Inteligence je jim však k ničemu, jakmile je pohltí moloch zvaný škola. Nemají, kde by ji uplatnily. Utahaní učitelé, otrávení ze společenského vývoje, si s talentovanými dětmi často nevědí rady, takže se nadání promění spíš v handicap.
Doporučujeme: Padla facka ve škole: Co si dovolí žák, učitel, rodiče?
"Mnoho pedagogů špatně snáší, když se žák moc vyptává nebo má na věc vlastní názor. Nadějní žáci přitom často bývají hyperaktivní a snaží se na sebe upozornit, což končí zhoršenou známkou z chování. Neexistuje lepší cesta, jak je odradit," popisuje nefunkční mechanismy výuky Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku.
Obchodník prodal za 100 Kč...
Problémy školství dobře ilustruje karikatura vývoje výuky matematiky v posledních šedesáti letech, inspirovaná internetovým originálem z Austrálie. Pojďte se s námi podívat, jak se vyučovalo za našich babiček a jak dnes...
Slovní úloha 50. leta: Obchodník prodal za 100 Kč. Nakoupil zboží za 4/5 ceny. Jaký má zisk?
Slovní úloha 70. leta: Obchodník prodal za 100 Kč. Nakoupil zboží za 4/5 ceny, neboli 80 Kč. Jaký má zisk?
Slovní úloha 80. leta: Obchodník prodal za 100 Kč. Nakoupil zboží za 4/5 ceny, neboli 80 Kč. Docílil zisku? Ano / Ne
Slovní úloha 90. leta: Obchodník prodal za 100 Kč. Nakoupil zboží za 4/5 ceny, neboli 80 Kč, a jeho zisk je 20 Kč. Podtrhněte číslo 20.
Slovní úloha dnes: Obchodník porazí krásný les, protože je sobecký, bezohledný a myslí jen na vlastní zisk. Činí tak proto, aby dosáhl zisku 20 Kč. Co si o tomto způsobu obživy myslíte? Námět na celotřídní diskuzi po odpovědi na otázku: Jak se cítí, když... (Žádná odpověď není špatná, neobávejte se svobodně vyjádřit své pocity: hněv, rozhořčení, méněcennost, bezmoc). Pokud budete po skončení zkoušky potřebovat psychologickou podporu, jsou vám k dispozici výchovní poradci, kteří pomohou s přizpůsobením reálnému světu.
Zdá se vám to přitažené za vlasy? Možná trochu. Ale jen do doby, než si vzpomenete, že matematika už nepatří k maturitním předmětům a o tom, zda by se z ní mělo znovu povinně maturovat, se vedou vášnivé dohady.
Jistěže existují i světlé body, třeba metoda výuky matematiky profesora Milana Hejného. Nebo fungování některých soukromých středních škol včetně těch cizojazyčných. Jako celek však české školství ze všeho nejvíc připomíná pacienta v posledním tažení. Co myslíte, dá se mu ještě pomoci? A jak?
O tom můžete diskutovat pod článkem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
České školství nadšenýma očima americké matky