Děti by měly dostávat kapesné, aby se naučily hospodařit. Svým potomkům by ho přiznalo devět dotázaných z deseti. Má to však háček - ne vždy si to rodina může dovolit.

Proto také klesla ve srovnání s loňským rokem průměrná částka kapesného na 166 korun za měsíc. Ukázal to nejnovější telefonický průzkum, který realizovala společnost Home Credit v ČR.

Kapesné ano, ale...

Kapesné je podle rodičů důležitý nástroj finanční výchovy dětí. Zatímco loni se k němu klonilo 71 % lidí, letos je to už 88 %. Za změnou stojí rostoucí finanční gramotnost. Děti mají více informací ve škole, která je začíná učit, jak pracovat s penězi. Rodiče se tak díky nim zprostředkovaně dozvídají, proč a k čemu kapesné slouží a že nejde jen o to, umožnit koupi zakázané čokolády. Osvětu čas od času dělají i média.

Současné ekonomické problémy Evropy se však promítají do hospodaření domácností včetně kapesného. Rodiny jsou nuceny šetřit, takže šetřit musí i děti. Průměrná částka se tak oproti loňsku snížila o desítky korun, na 166 korun za měsíc. V tomto ohledu jsou mnohem benevolentnější otcové - ti by dopřáli potomkům průměrně 180 Kč, zatímco matky jen 150 Kč. Oba rodiče se však shodují v tom, že by děti kapesné dostávat měly.

Od kolika let?

Existují tři zásadní období, kdy by děti měly podle dospělých začít dostávat kapesné. První velká skupina volí už začátek školní docházky, tedy okolo 6 až 7 let. Ne každé dítě je ovšem v tomto věku připraveno pracovat s penězi. Padesátikoruna pro něj nemusí mít větší hodnotu než jeden bonbón, za který ji vymění s kamarády.

Druhá, nejpočetnější skupina rodičů, se kloní k 10 letům. Jde tedy o děti ve čtvrté až páté třídě základní školy, které se chystají buď na víceletá gymnázia, nebo na druhý stupeň ZŠ. V tomto věku už bez problému zvládají násobilku a počítání z hlavy, takže si lehce dokážou spočítat, kolik peněz mají nebo jak si je rozdělit.

Poslední skupina by pak kapesné začala dávat až se získáním občanského průkazu, tedy ve věku 15 let. To už ale může být pozdě. Děti bez zkušeností s penězi neumějí hospodařit, okamžitě všechny utratí a neřeší, co tím získají.

Češi jsou štědřejší než Moraváci

Rozdíly v průzkumu jsou patrné i v jednotlivých krajích. Nejlepší vztah mají ke kapesnému lidé z Plzeňska. V průzkumu nebyl jediný respondent, který by kapesné zamítl. A ve Středočeském kraji jsou rodiče dokonce ochotni dát dětem 260 korun za měsíc. Naopak lidé na jižní Moravě jsou skeptici. Dávalo by ho pouhých 73 % lidí, což je výrazně pod republikovým průměrem. A navíc za vhodnou částku považují pouze 120 korun měsíčně. Ale i tak jsou na tom moravské děti lépe než slovenské - téměř čtvrtina slovenských rodičů totiž kapesné dětem vůbec dávat nechce.

Zato v Rusku je to dost podobné jako u nás: kapesné tam děti běžně dostávají a nejčastěji také od 10 let. Ještě o něco vstřícnější jsou rodiče čínští, kteří dávají kapesné dětem už od 6 let, a kazachstánští. Ti začínají učit děti finanční samostatnosti jen o rok později a navíc velmi velkoryse - za odpovídající kapesné považují částku 400 korun. Zato pravým opakem je Vietnam, kde jsou rodiče ochotni dívat dětem vlastní peníze až v 15 letech.

Jaký názor máte vy, naši čtenáři? Měly by děti dostávat kapesné? A pokud ano, tak kolik a od kdy? O tom můžete hlasovat v anketě a diskutovat pod článkem.

zdroj: homecredit.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Už mi bylo čtyřicet: Má cenu pořídit si dítě?

Američanka šokovala svět: porodila vlastního vnuka!

Sex v česku? Máme to rádi na hraně!

Vstoupit do galerie | 13 Děti píší Bohu: Přečtěte si, co mu chtějí!