Norský stát zasahuje leckdy do výchovy dětí direktivním a nevypočitatelným způsobem. Někteří úředníci  prosazují silou své spasitelské představy o výchově a jejich mašinérie dokáže rozvrátit i slušnou a funkční rodinu.

Ne že by se české úřady vždy chovaly soudně, nicméně buďme za ně vděční: Nekontrolují, kolik dáváte dětem sladkostí, o čem se hádáte, když jsou vaše ratolesti na doslech, či jestli si před nimi nedáte skleničku vína...

Český politolog Andrej Ruščák pracuje v Norsku a má sedmnáctiměsíčního miminko. "Trochu se bojím syna v Norsku vychovávat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Na svém blogu pak shrnuje několik nepsaných, přesto však důležitých pravidel výchovy dětí, na která byste si měli dát extrémní pozor, pokud nechcete skončit jako paní Michaláková. Jestlipak s nimi budete souhlasit?

1. Netrestejte děti fyzicky

"Nikdy netrestejte děti fyzicky, a to ani jednou," radí Andrej Ruščák na svém blogu. To se hlídá, hlásí a tvrdě postihuje. A týká se to všech dětí na území Norska, tedy i dětí turistů! Zato Norové zachovají ledový klid, když se bude vaše ratolest na protest válet po zemi vřískat vzteky, na to jsou zvyklí...

Doporučujeme: Matka "norských" dětí: Má vina? Plácnutí přes zadek...

Na rozdíl od Čechů, kteří vám jednoznačně dají najevo, co si o tom rozmazleném spratkovi myslí, a v duchu dodají "Škoda každé rány, která padne vedle".

2. Nenadávejte dětem

Psychické deptání dítěte je bráno stejně vážně jako fyzické násilí. Za "Přestaň řvát, parchante!" pronesené na veřejnosti si koledujete o zásah úřadů. Což by možná nebylo úplně od věci, ale na pováženou už je, že k nepříjemné pozornosti úředníků stačí pouhé "stejně jsi k ničemu" či podobné srážení sebedůvěry. Což by sice také stálo za úvahu, problém však tkví v tom, že vážnost provinění hodnotí různí lidé různě. Co u jednoho projde, u druhého je už zlé. Anonymní bekymringsmelding, neboli "zprávu o znepokojení", přitom může podat - i bezdůvodně - kdokoli, třeba řevnivá sousedka. A věřte, že se jí budou úřady zabývat.

3. Nenuťte dítě do jídla

"Nenuťte dítě násilím jíst, když jíst nechce," doporučuje Andrej Ruščák. Tady nezbývá, než tleskat. Nejenže je to ideální cesta, jak předejít obezitě, jde také o selský rozum. Až bude mít hlad, nají se samo.

Čtěte také: Výchova asijských rodičů: Krutost a ponižování!

A už vůbec nekrmte dítě na veřejnosti sladkým. Pravověrní Norové dopřejí dětem sladkosti jen v sobotu. Když budete dítě cpát dortem v cukrárně na náměstí dva dny za sebou, klidně o tom může nějaký dobrák podat "zprávu o znepokojení". Zkažené mléčné zuby pak představují pro Barnevernet (úřad na ochranu dětí, obdoba naší sociálky) pozvánku tištěnou zlatým písmem.

My Češi si sice navzájem do výchovy nekecáme, trocha střídmosti v severském stylu by nám ale nezaškodila - samozřejmě bez absurdního rizika, že vás jinak budou popotahovat úřady.

4. Nepijte alkohol před dětmi

Ohledně přístupu k alkoholu mají Norové složité. Až příliš mnoho z nich je buď abstinenty z přesvědčení či nutnosti, nebo alkoholiky. Tento ambivalentní postoj se odráží také ve výchově: Že lze alkohol pít v rozumné míře a naučit tomu i své děti, jim prostě nejde do hlavy.

Zejména v regionech, kde mají vliv křesťanští puritáni z Kristelig Folkeparti (KrF, Křesťanská lidová strana) jde o rizikový faktor. V tomto směru díky za liberální Čechy!

5. Nehádejte se před dětmi

Rodičovské hádky jsou opravdu na pováženou, zejména pokud vás dítě "práskne" ve školce nebo škole. Komunisté patří stejně jako křesťané k politickým skupinám, které rády berou děti za rukojmí světlých zítřků - a soustřeďují své úsilí právě mezi učitelský stav. Takže si názorové rozdíly, ale také vážné problémy jako finance či úmrtí v rodině, vyříkávejte za zavřenými dveřmi ložnice. A zjistěte předem, jestli ve škole či školce, kam chcete dítě dát, nejsou mezi učiteli sympatizanti komunistů.

Sledujte: Češi jsou prudérní rodiče! Alespoň podle Švédů

Opět díky, liberální Čechy! Tady nemusí rodiče bát, že jim vezmou dítě, pokud se pohádají kvůli ztenčenému rodinnému rozpočtu, případně prozradí dítěti, že babička umírá.

6. Angažujte se!

To je něco, co my, Češi, moc neumíme. Jsme studení čumáci. Zavíráme se mezi své čtyři stěny a nemáme potřebu žít v sousedské komunitě. V Norsku by to bylo na pováženou. "Nevadí, že jste cizinec, ovšem může vadit, když o vás vaše okolí vůbec nic neví, ať už jste z jiného koutu Norska, nebo odkudkoliv ze zahraničí," varuje Andrej Ruščák. "Barnevernet je schopná odebírat děti za alternativní životní styl."

Být v místním klubu zahrádkářů či ve čtenářském kroužku je přímo povinností, stejně jako se setkávat s rodiči dětí, které jsou spolužáky toho vašeho. Stejně tak byste neměli zanedbávat vakcinace a pravidelné kontroly u zdravotních sester. Nedejte se zmást tím, že jde o akce oficiálně nepovinné...

Tak co vy na norskou výchovu? Líbí se vám, nebo máte o způsobech, jak se doma k dětem chovat, jiné představy? O tom můžete diskutovat pod článekm a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč by děti měly být svědky vašich hádek

Vyspali jsme se na prvním rande. Už jsme 25 let manželé

Sladkosti jen v sobotu: Norské týrání i u nás