Znáte tu o tom, jak si Šípkovou Karkulku vzal za ženu obr Bajaja a měli spolu tři krásné žabky s bronzovou hvězdou na hlavě? Doufáme, že ne a že znáte české pohádky daleko lépe.

Protože jestli máte doma děti, vyprávění pohádek před spaním se jen těžko vyhnete. Tak si je alespoň zkuste užít. Poradíme vám, jak na to, a dáme tipy na nejkrásnější české pohádky.

Proč vlastně pohádku?

"Naslouchání pohádkám rozvíjí fantazii a představivost, protože k dispozici máme jen slova, nikoli obrazy. Navíc je v pohádkách skryto mnoho moudra. Díky nim dokážou děti pochopit spoustu věcí mnohem snáz, než kdybyste jim o tom dávali několikahodinové přednášky. Instinktivně tuší, že příběh sice není pravdivý doslova, ale že jsou pravdivé obrazy vnitřních událostí a okolností, kterým je třeba čelit," radí pohádkový dědeček alias provozovatel webu Abatar.cz, kde také spoustu pohádek najdete.

Doporučujeme: Miroslav Etzler využil právo první noci: krutá pohádka!

"Všichni, i ti nejmenší, mají v životě nejen krásné, ale také špatné zážitky. A právě na boj dobra a zla nic nemůže děti připravit lépe než pohádka. Díky ní uvěří tomu, že nejsou bezmocné a že problémy lze překonat. V tom tkví největší síla pohádek - jsou naplněny sliby: Slabý přemůže silného, zlo překoná dobro, ošklivost se změní v krásu," dodává.

Ty nejhezčí pohádky

• O Sněhurce
• O Popelce
• O Červené Karkulce
• O Zlatovlásce a Jiříkovi
• O hloupém Honzovi

Nebo snad máte jiný názor? Navrhněte pod článkem ostatním čtenářům, co by měli vyprávět svým dětem! Spoustu pohádek najdete i našem webu. Napsala je Lenka Matušková a jsou dlouhé právě tak akorát na vyprávění nebo přečtení před usnutím.

Umíte správně vyprávět pohádky?

Naučíme vás to! Začnete tím, že se s příběhem dobře předem seznámíte. Nechcete přece koktat v duchu: hmmmm... nóóó... jak to vlastně bylo dál! Hlavně:

• Buďte věcní. Nevnucujte dítěti dospělé pocity a svůj intelektuální nadhled, na to má ještě čas.
• Ať už je příběh jakkoli bláznivý nebo nesmyslný, vyprávějte ho se vší vážností - jak by se doopravdy stal.
• Nespěchejte, ať už to máte z krku. Čtení si užívejte.
• I když budete už potřetí opakovat "Kdo mi tu trhá perníček..." nezkracujte, jen použijte jiný tón. Děti opakování milují.
• Nebojte se být za blázny: Zdůrazněte každou repliku, každý významový odstín. Měňte hlasy, pitvořte se, klidně i zpívejte - prostě hrajte divadlo.
• Nenechávejte dítě stát za scénou, vtáhněte ho do děje: "Byla to holčička velká skoro stejně jako ty. A také měla blonďaté/hnědé/černé vlásky - úplně jako ty."
• Nechejte děti podílet se na smíchu ještě předtím, než přijde pointa. Dejte jim najevo, že tu je něco k smíchu, ony tu záminku rády využijí.
• Usekávají se hlavy? Stříká dračí krev? Nevadí, když pohádka zaujme. S fiktivním násilím se děti umí vyrovnat - jinak by nemilovaly Boženu Němcovou a Karla Jaromíra Erbena.
• Dobro by mělo vždy zvítězit, ať se jim dobře usíná. To ovšem neznamená, že jim budete říkat, kdo je dobrý a kdo zlý - nechejte je, ať si udělají názor samy.
• Vyslovujte jasně a zřetelně - mějte na mysli, že svým čtením dáváte dětem příklad správné mluvy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Máma zabila autistického syna, nesnesla jeho utrpení

Proč muži podléhají ňaderné přitažlivosti?

Test: Vaše zdraví - víte, čemu věřit a co je nesmysl?