Známé osobnosti přiznávají, že se nemyjí. Proč byste se neměli sprchovat každý den?
Milla Kunisová, Ashton Kutcher, Kristen Bellová nebo Tomáš Klus. Známé osobnosti otevřeně mluví o tom, že sebe ani své děti nevystavují přílišné hygieně. Americký lékař a novinář James Hamblin se nesprchuje už pět let a o svých poznatcích dokonce napsal knihu. Proč byste to neměli se sprchováním přehánět?
Několik známých osobností se v poslední době přiznalo k podivným hygienickým návykům. Je nechutné si umývat jen některé části těla, nebo je to naopak zdraví prospěšné? Odborníci říkají, že každodenní sprchu ve většině případů nepotřebujeme.
"Když jsem měla děti, nemyla jsem je denně. Nebyla jsem ten rodič, který by pořád koupal své novorozené dítě," řekla herečka Mila Kunisová v podcastu z půlky července. Třiačtyřicetiletý Ashton Kutcher, kterého si vzala v roce 2015, dodal: "Když na nich vidíte špínu, umyjte je. Jinak to nemá smysl." Herci nakonec zmínili, že ani sami příliš neholdují osobní hygieně a rozhodně se nesprchují každý den. "Denně si myju jen podpaží a rozkrok a nic jiného nikdy," prozradil Kutcher s tím, že si po tréninku ještě opláchne obličej vodou.
Podobně je na tom také herečka Kristen Bellová a herec Dax Shepard. Ti přiznali, že děti umyjí až ve chvíli, kdy začnou zapáchat. Za jejich rozhodnutím stojí environmentální důvody. Pravidelnou sprchu za zbytečnost označil v rozhovoru pro časopis Vanity Fair herec Jake Gyllenhaal. Pokožka se podle něj zvládne do určité míry čistit sama. Svůj životní styl upravil také český zpěvák Tomáš Klus.
"Ráno se sprchuju tři minuty jenom studenou vodou, večer si dám tři minuty teplou a přitom se ve sprše rovnou vyčůrám. Může to znít legračně, ale díky jednomu vyčůrání ve sprše ušetříte takových deset litrů vody. My jsme pětičlenná domácnost, takže když to takhle udělá každý, ušetříme asi padesát litrů denně," svěřil se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mytí a drhnutí odstraňuje dobré bakterie a mikroorganismy
Zatímco pro většinu lidí je každodenní sprcha důležitým ranním či večerním rituálem, odborníci potvrzují, že přehnané umývání spíše ubližuje, než prospívá. Podle amerického Centra genetické vědy na Univerzitě v Utahu může časté sprchování poškodit lidský mikrobiom, tedy bakterie, viry a další mikroby žijící v našem a na našem těle. Ty jsou nezbytné pro zdraví a výzkumné centrum udává, že "narušení mikrobiálních ekosystémů může způsobit nemoc". Utrpět může imunitní systém, trávení a dokonce i srdce.
James Hamblin, lékař přednášející na Yaleově univerzitě, redaktor magazínu The Atlantic a autor knihy Clean: The New Science of Skin and the Beauty of Doing Less, se nesprchuje už pět let. Začátek své cesty popsal v roce 2016 pro americký časopis: "Nejdřív jsem byl mastné páchnoucí zvíře. Netrvalo to ale dlouho a tělo se začalo přizpůsobovat. Váš ekosystém se ustálí a přestanete smrdět. Nevoníte sice jako růžová voda nebo deodorant, ale také nezapácháte," napsal Hamblin. Ten si pravidelně umývá ruce, místa, která jsou špinavá a vlasy v případě, že ráno vypadají tak, jak by neměly. Nepoužívá šampon ani mýdlo a téměř nikdy se nesprchuje.
Podle lékařského portálu harvardské univerzity normální, zdravá pokožka obsahuje vrstvu oleje a dobré bakterie a mikroorganismy. Právě mytí a drhnutí je odstraňuje, zejména pokud je voda příliš horká. Tak vzniká suchá, dráždivá a svědivá pokožka. Suchá a popraskaná kůže pak vytváří prostor pro bakterie a alergeny, což může mít za následek kožní infekce a alergické reakce. "Náš imunitní systém potřebuje být do určité míry vystaven mikroorganismům, nečistotám a vnějšímu prostředí. Vytvoří si tak ochranné protilátky a ‚imunitní paměť'. To je jeden z důvodů, proč pediatři a dermatologové nedoporučují děti každý den koupat. Časté koupele a sprchy snižují schopnost imunitního systému dělat svou práci," píše se na akademickém portále.
Stigma tělesného zápachu vzniklo jako reklamní strategie
I když neexistuje ideální "sprchovací frekvence", odborníci doporučují tří- až čtyřminutové sprchy se zaměřením na podpaží a třísla. Na průměrnou sprchu trvající sedm minut padne 65 litrů vody a každodenní hygiena má tak mimo jiné výrazný vliv na životní prostředí.
"Stigma tělesného zápachu vzniklo jako reklamní strategie, která pomohla čtyřnásobně zvýšit prodej mýdla značky Lifebuoy ve dvacátých letech. O století později stále žijeme ve strachu, že někdo ucítí náš tělesný pach. Přitom jsme parfémovaní a hydratovaní víc než kdy jindy," uvádí osmatřicetiletý Hamblin pro britský Guardian. Dodává, že navzdory pokrokům v moderní medicíně a ve vývoji prostředků pro péči o pokožku výskyt kožních onemocnění stále roste.