reklama
 
  • Wiki
  • Penízovka sametonohá

Flammulina velutipes
Penízovka sametonohá je dřevní houbou, která se zařazuje do čeledi čirůvkovitých, příp. samostatné čeledi Physalacriaceae. Jde o jedlou houbu s cenným složením a léčivým působením.
Penízovka plodí v zimním období. Proto se označuje také jako penízovka zimní nebo vánoční houba.

Vzhled houby

Penízovka sametonohá je drobnou houbou, která však roste v bohatých trsech.
Klobouk penízovky má zlatooranžovou až medově hnědou barvu. Směrem ke středu mírně tmavne. Je široký od 2 do 8 cm, s pružnou, lesklou až lepkavou pokožkou. Jemně zvlněný klobouk je rozložený do plochy. Zatímco ve stáří může být lehce vmáčklý, v mládí má polokulovitý tvar.
Houbu charakterizují tmavé chloupky, které dávají jinak oranžovému třeni válcovitého až zploštělého tvaru sametový vzhled. Třeň je dutý, často zprohýbaný, s tvrdě vláknitou dužinou. Dužina kloboučku je pružná, později houbovitá až vodnatá.
Řídké lupeny jsou tuhé, mají bělavý odstín, časem žloutnou. Žlutavý je také výtrusný prach penízovky.

Možné záměny

Penízovka sametonohá je jednou z mála hub, která přežije i extrémní mrazy. Zamrzne, po rozmrznutí však pokračuje v růstu.
Svým vzhledem penízovku připomíná mírně jedovatá třepenitka svazčitá. Ta má však světlejší třeň a tmavší lupeny. Na rozdíl od penízovky po zamrznutí dál neroste.

Kdy penízovku sbírat?

Penízovka začíná plodit na podzim. Poprvé se objevuje v září až říjnu, zpravidla po prvních mrazících. Přečká i velmi nízké teploty, snáší teplotní výkyvy a roste i pod sněhem. Svědčí jí mírná a vlhká zima. Lze ji sbírat od podzimu až do března.

Kde penízovka roste?

Penízovka sametonohá představuje dřevokaznou houbu, která parazituje na mrtvém dřevě, padlých větvích a pařezech, ale i poraněných živých stromech. Díky své výrazné barvě kontrastující s bílým sněhem a tmavým dřevem je dobře viditelná.
Pozoruhodné zimní houbě vyhovují především listnaté stromy, hojně se vyskytuje v lužních lesích. Často je k vidění na topolovém nebo vrbovém dřevě. Najdeme ji v lese, také v zahradách a sadech, na břehových porostech podél vodních toků nebo při patě některých keřů. Dá se pěstovat na zahradě.

Léčivé vlastnosti

Penízovka sametonohá obsahuje jen velmi nízký podíl tuku, zato je bohatá na vitamíny (A, C, D) a minerály (hořčík, sodík, draslík, železo, zinek, měď, mangan). Vyniká obsahem látek s antibiotickým, antibakteriálním a protirakovinovým působením (flammulin, proflamin, velutin, glukany aj.). Je součástí tradiční čínské medicíny.

- penízovka má protizánětlivé vlastnosti
- představuje přírodní antibiotikum
- posiluje imunitní systém
- působí proti civilizačním chorobám
- snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu
- je prospěšná při cukrovce
- příznivě ovlivňuje činnost srdce
- podporuje správnou funkci slinivky břišní a jater
- pomáhá při žaludečních vředech
- léčí kožní záněty, alergie nebo astma

Kulinářské využití

Penízovka má jemnou houbovou chuť i vůni, její aroma může mít až ovocný nádech. Chuť se vařením stává kořeněná. V kuchyni se uplatňují zejména kloboučky. Dají se sušit, stejně tak i třeně, které jsou pro konzumaci příliš tuhé. Sušená penízovka slouží jako koření v kuchyni, ale také v léčitelství. Pro zdraví se penízovka užívá i v podobě alkoholové tinktury.
Houba se skladuje v chladnu, lupeny směrem vzhůru. Měla by se zpracovat do 4 dnů od sběru.
Penízovka sametonohá se hodí do mnoha receptů na masové pokrmy (karbenátky, nádivky, omáčky pod maso), ale také do omelet, rizota nebo polévek. Může se stát základem houbového guláše. Dekorativním vzhledem obohatí slavnostní aspik. Penízovka výborně chutná také naložená v octě.

Zimní houbová pochoutka – recept

Budeme potřebovat kloboučky penízovky a kvalitní francouzskou hořčici, špetku soli a pepře.
Penízovky omyjeme a povaříme asi 10 min. v osolené vodě. Necháme okapat. Houby promícháme s hořčicí a uložíme do uzavíratelných skleniček. Necháme uležet několik dnů až týdnů.
Podáváme chlazené jako pikantní houbovou pochoutku. Jako příloha poslouží pečivo.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Související články

reklama
reklama
reklama