Masopust je třídenní lidový svátek, který je podřízený běhu církevního kalendáře. Slaví se ve dnech před Popeleční středou, kterou začíná čtyřicet dní půstu před Velikonocemi. Datum Velikonoc je pohyblivé, proto i masopust nemá pevné datum.
Přípravným dnem byl čtvrtek před masopustní nedělí. Říká se mu "Tučný čtvrtek". Ten den se co nejvíc pilo a jedlo, abychom celý rok byli při síle. Hlavní zábava začíná o masopustní neděli. Bohatý oběd, který netrval dlouho, protože se šlo do hospody k muzice. Tanec se často protáhl až do rána.
Masopustní pondělí je také ve znamení zábavy a tance. Ve vsích se konal "mužovský bál", kam nesměli přijít svobodní chlapci. Tancovali jen ženatí a vdané.
Vrcholem je masopustní úterý. Vesnicí procházely průvody maškar, hrálo se divadelní představení, které si připravovali děti ze škol. Průvod neměl žádná pravidla. Záleželo čistě na lidech, jak si vše nachystali. Masky byly u domů obdarované něčím k jídlu a především pálenkou a pivem.
Tradiční maskou, která se objevovala vždy, byl medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Další obvyklou maskou byla tzv. klibna - šiml, kobyla nebo koníček, kde se ukrývaly dvě osoby. Mezi lidmi se objevoval Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
O půlnoci zatroubil ponocný na roh a rychtář nebo někdo z radních vyzval lidi, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde se končilo "pochováním basy" - symbol toho, že si muzikanti o půstu nezahrají. Lidé věřili, že tanec o masopustu přes půlnoc přivede ďábla v podobě cizince v zeleném kabátě.
První zmínky o masopustu jsou dochovány z třináctého století. Středověk byl proti rozpustilostem, ale lidé se ubránili a zůstali při dobré náladě. Kolem osmnáctého století se začali pořádat zvláštní taneční zábavy - reduty. První reduta v Praze se konala roku sedmnáct set padesát dva.
Pranostiky
Masopust na slunci - pomlázka u kamen
Masopust na slunci - pomlázka v senci
Konec masopustu jasný - len krásný
Krátký masopust - dlouhá zima
Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky
Jaké jest masopustní úterý, takové bude Veliká noc
Bude-li příjemné povětří bude dosti hrachu
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len
Bude-li úterý masopustní neb v středu vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Na které dny připadá Popeleční středa - až do roku 2019
2012 - 22. února
2013 - 13. února
2014 - 5. března
2015 - 18. února
2016 - 10. února
2017 - 1. března
2018 - 14. února
2019 - 6. března