reklama
 
  • Wiki
  • Lysohlávka kopinatá

Psilocybe semilanceata, Agaricus semilanceatus, Panaeolus semilanceatus
Lysohlávka kopinatá je drobnou stopkovýtrusou houbou z čeledi límcovkovitých. Jde o nejedlou houbu, která je pro silné halucinogenní účinky užívána jako droga. V Evropě je jedničkou mezi psychedelickými houbami.
U nás se lysohlávka kopinatá často nerozlišuje od dalších druhů lysohlávek. Všechny se lidově označují jako houbičky.

Popis houby

Lysohlávka kopinatá má klobouk kuželovitého až úzce zvonkovitého tvaru o šířce kolem 2 cm. Za vlhka je podélně rýhovaný, lepkavý, má prosvítající tmavě kaštanovou, šedohnědou nebo žlutohnědou barvu. Za sucha bývá okrově žlutý. V mládí je klobouk krytý jemně vláknitým závojem, zejména na okraji. Ten se záhy rychle rozkládá, aby po sobě zanechal pomíjivou pavučinku. Klobouk lysohlávky kopinaté je typický výraznou tupou vrcholovou bradavkou.
Lupeny lysohlávky jsou úzké a velmi husté. Zpočátku jsou bělavé, později nabývají až tmavohnědé barvy, často s vínovým nádechem. Na vločkatém ostří jsou bělavé. Lupeny jsou široce přirostlé až připojené na třeň. Výtrusy jsou tmavohnědé.
Třeň lysohlávky je úzce válcovitý s šířkou jen 2 – 3 mm, dorůstá však do délky až 10 cm. Je hladký, pevný, často zprohýbaný. Má světle hnědou barvu, na bázi bývá tmavší. Po otlačení může (ale nemusí) modrozelenat.
Dužina lysohlávky je vláknitá, nemá výraznou vůni ani chuť.

Kdy lysohlávka kopinatá roste?

Lysohlávka kopinatá se objevuje od srpna. Roste až do listopadu.

Kde lysohlávka kopinatá roste?

Na lysohlávku kopinatou lze natrefit na loukách a pastvinách, v zahradách, sadech a parcích, podél cest, v příkopech apod. Dá se najít i v lesích, zejména smrkových. Roste převážně na travnatých stanovištích. Svědčí jí bohaté půdy.
Lysohlávka roste jednotlivě i ve skupinách. K vidění je po celém mírném pásmu Evropy a Ameriky, druhotně se však vyskytuje po celém světě.

Možné záměny

Lysohlávka kopinatá je téměř nezaměnitelná díky hrbolu na vrcholu klobouku. Ten ji odlišuje také od dalších druhů lysohlávek, které charakterizuje podobný vzhled jako lysohlávku kopinatou. Všechny jsou halucinogenní. Půjde o lysohlávku českou nebo lysohlávku modrající, které se dříve považovali za stejný druh. Podobný vzhled nese i lysohlávka tajemná.

Lysohlávka kopinatá jako droga

Lysohlávka kopinatá vyniká, obdobně jako další druhy lysohlávek, obsahem psilocybinu a psilocinu (defosforovaný, méně stabilní psilocybin). Obsah psilocybinu se v lysohlávce kopinaté pohybuje kolem 1 %, v jednotlivých plodnicích je však značně proměnlivý.
Halucinogenní vlastnosti této houby se označují jako středně až silně aktivní. V případě, že se houba dobře rozžvýká v ústech, objevují se účinky již po 10 minutách. Zpočátku se projevují pocity malátnosti, ospalostí a zíváním. Později přicházejí stavy pozměněného vnímání časoprostorových souvislostí s barevnými vizuálními vjemy zcela nových tvarů. Objevují se změny nálady, často nadšení a euforie, ale i silná podrážděnost a těžké deprese, které mohou vést až k sebevražedným sklonům. Průběh houbového opojení ve velké míře závisí na psychickém stavu před požitím houby. Obecně lysohlávky způsobují celkové fyzické i psychické uvolnění, provázené rozšířenými zorničkami a zvýšenou teplotou.
Halucinace trvají většinou několik hodin, mohou se však objevit ještě mnohem později po jejich odeznění jako tzv. flashback.
Lysohlávky se jako droga užívají buď přímo čerstvé, nebo sušené. Lysohlávka kopinatá při sušení nezřídka nabývá modravý nádech.
Toxicita lysohlávek není velká, nejsou známy případy smrtelných otrav. Jejich nebezpečí však spočívá v tom, že mohou prohloubit psychické potíže, vést až k trvalým psychickým následkům nebo sebevraždě.
Z hlediska legislativy není sběr lysohlávek nijak omezený, omezeno je však jejich držení. Pokud si „houbař“ v košíku ponese více než 40 plodnic lysohlávek, stane se podezřelým z trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky. V případě držení menšího množství houbiček jde o přestupek trestaný pokutou.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Související články

reklama
reklama
reklama