Jsi tlustá a neschopná. Vědí o jejich výkonech i menstruaci, svou moc zneužívají

Ve čtvrtek 25. listopadu má v kinech světovou premiéru belgicko-francouzské sportovní drama Slalom. To pojednává o univerzálním problému toxických vztahů a zneužité dominance mezi vrcholovými sportovci a sportovkyněmi a jejich trenéry a trenérkami. Psychoterapeutka Lenka Mynaříková upozorňuje, že trénovat mladé dívky je velká výzva a nevhodný přístup trenéra může stát u zdroje různých psychických problémů. O toxickém vztahu a jeho následcích v českém prostředí veřejně promluvila biatlonistka Gabriela Soukalová, gymnastka Monika Míčková či lyžařka Šárka Strachová.

"Trenérka byla pro mě jako bůh. Udělala jsem skoro všechno, abych se jí zavděčila, abych dostala pochvalu, aby mě měla ráda. Kdykoliv mezi námi nastal problém, vždy jsem se musela omluvit já, i když se měla omluvit spíš ona mně," popisuje dnes už bývalá třicetiletá moderní gymnastka Monika Míčková, která šestkrát reprezentovala Českou republiku ve světovém poháru a na mistrovství světa.

"Křik a urážky se mi nelíbily, ale protože to tak fungovalo a všichni na to byli zvyklí, začnete to vnímat jako normální přístup," podotýká Míčková, která zmiňuje několik situací, kdy ji trenérka ponížila: "Například jsem se nechala ostříhat a ona mi řekla, že už nejsem hezká ani jako normální holka. Komentáře, že jsem tlustá a neschopná, jsem slýchávala pravidelně," dodává bývalá česká reprezentantka v moderní gymnastice.

Stejné hodnocení, konkrétně: "Jsi nemožná a neschopná," poslouchá při trénincích ve filmu Slalom také patnáctiletá sjezdová lyžařka Lyz od svého trenéra Freda.

Trenér je jako druhý rodič

Podle psychoterapeutky Lenky Mynaříkové trenér či trenérka má na své svěřence velký vliv, tráví s ním či s ní většinu času a vnímá jej jako druhého rodiče. Sportovci mu důvěřují v tom, že je jeho výcvikový postup správný a že díky němu dosáhne požadovaného výkonu. "Věří, že to s nimi trenér myslí dobře. Při nevhodném vedení ale mohou mít pocit, že bez něj nemají šanci na úspěch, jsou bezcenní. Pokud se styl vedení překlopí v psychický teror, mívá to extrémní následky. V takovém toxickém vztahu má závodnice pocit, že dělá vše špatně," říká Mynaříková.

Trenér či trenérka podle psychoterapeutky často nepoužívá urážky a přehnaný řev se zlým úmyslem, ale domnívá se, že jde o nejefektivnější způsob, jak ze svěřenkyně dostat nejlepší výkon. Přitom existuje několik výzkumů z let 2011, 2014 a 2019, které dokazují, že ve sportu má na výkon větší vliv pozitivní motivace, a to zvláště u žen. "Dívky a ženy potřebují rozumět tomu, proč mají v rámci tréninku dělat konkrétní věci. Chtějí dostatek informací, musí jim to dávat smysl," vysvětluje Mynaříková.

Trénovat mladé dívky je podle psychoterapeutky velká výzva a nevhodný přístup může stát u zdroje různých psychických problémů a také negativně ovlivnit sportovní kariéru. Hlavní problém vidí v tom, kdy trenér dává do vztahu to, jak dívka vypadá, s jejími sportovními výkony. Pokud se navíc sportovkyně nezlepšuje či se jí nedaří být hubená, jak by měla, začne pochybovat o sobě jako o člověku. "Ať dělá co dělá, připadá si, že prostě není ‚dost dobrá‘," vysvětluje Mynaříková.

Komentáře trenéra byly spouštěčem anorexie 

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová otevřeně zmiňuje, že hlavním důvodem, proč se rozhodla ze sportu odejít, byla nesnesitelná bolest lýtek, která byla důsledkem dlouhodobého vysílení organismu spojeného s poruchou příjmu potravy. Jejím spouštěčem byly právě nevhodné komentáře trenéra juniorské reprezentace. "Nejvíc mi v hlavě utkvěl okamžik, kdy mi během soustředění trenér spláchnul jídlo, které jsem chtěla tajně sníst, do záchodu. Následně mě postavil před zrcadlo se slovy, abych se podívala, jak vypadám. Obrovsky mě to tehdy mrzelo a troufám si tvrdit, že to byl hlavní spouštěč anorexie a bulimie," říká dvojnásobná stříbrná olympijská medailistka. 

Několik let se potýkala s poruchou příjmu potravy. I když se jí podařilo dostat stravu pod kontrolu, mnohem déle ji provázely deprese plynoucí z pochyb o sobě samé. Soukalová tvrdí, že ví o několika dalších sportovkyních, které měly kvůli nevhodným narážkám problémy s jídlem. Z důvodu obav z mediálního kolotoče si ale nechávají závodnice tyto zkušenosti pro sebe. V současné době se Soukalová třetím rokem věnuje svému nadačnímu fondu Gabi, který pomáhá lidem s poruchou příjmu potravy.

Podle vedoucího trenéra tenisové školy I. Českého Lawn - Tennis Klubu Praha Jana Pechy by měli být trenér či trenérka za účelem dosažení těch nejlepších výsledků do určité míry přísní, aby budovali v začínajících sportovkyních kázeň a návyky, zároveň ale musí znát a brát v potaz specifika psychosociálního i fyziologického vývoje, jímž si dívky prochází. 

"Když vidím, že má dívka špatnou náladu nebo se cítí na dně, nebudu na ni řvát vulgarismy. A pokud ji chci nějakým způsobem vybičovat, měl bych vědět, proč ta konkrétní slova používám, jestli si jsem opravdu jistý, že tohle na danou sportovkyni zabírá," říká Pecha a dodává, že v rámci porad Victoria Vysokoškolského sportovního centra zřizovaného pod ministerstvem školství, na němž se setkávají zástupci různých sportů, se již mluví o tématu menstruace.

"Někteří trenéři už mají v kalendáři napsané, kdy má dívka svou periodu, aby věděli, že bude mít jiný výkon a musí k ní přistupovat citlivěji, třeba si dávat i pozor na to, jaké budou mít vtipy. A tak je to správně, je to součást života, žádné tabu," říká Pecha.

Podobný přístup vyznává ve filmu Slalom také trenér Fred. Svou svěřenkyni uklidňuje, že mít menstruaci je v pořádku a že budou výcvik plánovat podle jejího měsíčního cyklu.

Dívka musí dát najevo, že se jí to nelíbí 

Řadu traumat si ze svého dětství a sportovní minulosti nese také bývalá alpská lyžařka Šárka Strachová, kterou trénoval její otec. "Po skončení sportovní kariéry jsem vyhledala psychoterapeutku, s níž jsem několik let pravidelně spolupracovala. V mém případě bylo velmi náročné prolínání problémů a neshod v osobní i profesní rovině a vlastně žádné prostředí, v němž bych se cítila dobře a mohla načerpat sílu. Co mě ale provázelo a do jisté míry s tím musím stále pracovat, je míra sebevědomí, které můj otec záměrně vždy snižoval. Náš vztah byl toxický a nakonec se naše cesty zcela rozešly," popisuje držitelka čtyř medailí z mistrovství světa.

Extrémní příklad, kam až může zajít toxický vztah mezi sportovkyní a trenérem, ukazuje právě snímek Slalom. V něm nakonec Fred využije své dominance, vzhlížení ze strany patnáctileté Lyz a sexuálně ji zneužije. "Pokud se jedná o dívky na střední škole, nemělo by z hlediska jejich vývoje jako sportovce i člověka k takovému vztahu docházet. Jsme sice jen lidé, ale trenér je přece už dospělý člověk, který by měl být profesionální a ohlídat si mez osobního vztahu," vysvětluje Pecha.

V českém prostředí byl koncem května letošního roku obviněný bývalý trenér ve stolním tenisu ze sexuálního obtěžování svých svěřenkyň. Podle portálu Seznam Zprávy měl na dívky sexuální narážky a údajně jednu z hráček nutil tančit polonahou a masíroval jí prsa.

Signály ukazující, že něco není ve vztahu mezi sportovkyní či sportovcem a trenérem či trenérkou v pořádku, popisuje Mynaříková následovně: "Mizí radost z tréninku, při jeho představě se dívce svírá žaludek. Cítí v přítomnosti trenéra strach, úzkost a v důsledku jeho komentářů bývá plačtivá. Ve vztahové oblasti pak jde o jakékoliv projevy ze strany trenéra, které jsou jí nepříjemné - od zesměšňování a ponižování až po náklonnost. Je důležité, pokud se něco podobného děje, aby dívka dala najevo, že s tím nesouhlasí a nepřeje si to," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: Neřešte, že budete za hysterku. Sledujte, jak osahávání zarazíte v pár vteřinách