reklama
 
  • Wiki
  • Jablečník obecný

Marrubium vulgare
Lidové názvy: jablečník bílý, jablečník vonný, jablounek, samaritánka, vonný klas, vonoklas, šedivka, bílá buřina
Čeleď: hluchavkovité (pyskaté)

Popis rostliny

Jablečník obecný je vytrvalou bylinou s výškou od 30 do 70 cm.
Má přímou nebo lehce vystoupavou lodyhu, která se větví až v horní části. V dolní části může dřevnatět. Lodyha čtyřhranného profilu je dutá a hustě plstnatá. Jablečník má vstřícné, řapíkaté listy se srdčitým nebo široce vejčitým tvarem a hrubě vroubkovaným okrajem. Listy bývají silně svraskalé. Na horní straně jsou jemně chlupaté, na rubu jsou šedě až bělavě plstnaté. Na rubu je také nápadná síťovaná žilnatina.
Rostlina kvete od června do září drobnými, bílými nebo světle fialovými květy, které aromaticky voní. Dvoupyské květy s hustě chlupatým kalichem vyrůstají z úžlabí horních listů v lichopřeslenech. Plody jsou lesklé, hladké, tmavě hnědé tvrdky obvejčitého tvaru.
Celá rostlina voní ovocným aroma připomínajícím jablka, nejsilněji při rozemnutí listů. Odtud také pochází český název jablečník. Latinské označení údajně pochází z hebrejského výrazu „mar“ s významem „hořký“. Poukazuje tak na intenzivní hořkou chuť byliny.

Výskyt a pěstování

Jablečník obecný je původním druhem oblasti Středozemí a střední Asie. Druhotně najdeme jablečník i v Severní a Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu. Jablečník zplaněl po celé Evropě, včetně území České republiky. U nás se však vyskytuje zejména v teplejších oblastech, daří se mu na jižní Moravě.
Jde o teplomilnou a světlomilnou rostlinu, která potřebuje propustnou půdu. Roste na rumištích, v křovinách, na pastvinách, podél cest apod.
Dá se pěstovat i na zahradě. Vysévá se koncem jara, velké rostliny se prořezávají.

Léčitelství

Jablečník je zdrojem hořčinů (marrubin), tříslovin (asi 7 %), dále flavonoidů nebo saponinů. Obsahuje také slizovité látky, pryskyřice, tanin, cholin, kyselinu ursolovou, lipidy, minerální látky (soli draslíku), sacharidy, vosky a vonné silice.
V léčitelství slouží kvetoucí nať. Seřezává se od června do září, asi 20 cm od vrcholu. Suší se ve stínu, uměle do teploty 45 °C. Skladuje se na stinném a vzdušném místě.

Léčivé účinky jablečníku

- podporuje trávení
- působí mírně projímavě
- ulevuje od nadýmání
- pomáhá při nechutenství a žaludečních potížích
- je prospěšný při onemocnění jater a žlučníku
- má detoxikační vlastnosti, čistí krev
- uvolňuje hleny, podporuje odkašlávání
- reguluje činnost srdce
- zmírňuje srdeční neurózy
- odstraňuje křeče
- je močopudný
- pomáhá při nepravidelné menstruaci
- zevně má protizánětlivé působení
- hojí kožní rány a ekzémy

Podávání a užití

Vnitřní užití

Jablečník se v léčitelství podává nejčastěji ve formě čajového nálevu (2 čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody, luhuje se 5 – 10 min., popíjí se 3x denně). Čaj z jablečníku má jemnou vůni, ale ostře hořkou chuť. Alternativou je sladší jablečníkový sirup (recept níže). Jablečník poslouží i jako extrakt v prášku.
Jablečník se často kombinuje s hlohem nebo kozlíkem (srdeční směsi), také benediktem nebo řebříčkem (jaterní směsi), řepíkem a mátou (žlučníkové směsi).

Vnější použití

Dříve byl jablečník užíván také jako kadidlo, jeho vůně měla posilovat ducha a povzbuzovat mysl. Dnes nálev z jablečníku poslouží především jako hojivý obklad na drobná kožní poranění, hnisavé rány, ekzémy a lupénku. Uplatní se i jako bylinná koupel.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama