reklama
 

Crataegus oxyacantha, Crataegus laevigata
Další/lidové názvy: hloh dvousemenný, hloh ostrotrnný, hložinky, hložek, loh, loch, luhovec, trní, pluháč, srdeční chléb, bohyně
Čeleď: růžovité, příp. jabloňovité

Popis rostliny

Hloh obecný je rozvětveným keřem s výškou asi 2 m nebo stromem s kulovitou korunou a výškou až 8 m. Je typický ostrými trny, dlouhými až 2,5 cm.
Tmavě zelené listy o velikosti od 3 do 5 cm jsou střídavé. Mají okrouhle vejčitý tvar s mělce laločnatým okrajem.
Pětičetné květy se objevují od května. Mají sněhově bílou, vzácně i narůžovělou barvu. Zdobí je červené prašníky. Vytvářejí chocholíky po pěti až deseti květech. Květy provází charakteristický pronikavý zápach.
Plody hlohu jsou kulaté malvice červené až červenohnědé barvy, které nesou dvě nebo tři semena. Označují se jako hložinky nebo moučničky. Dozrávají během září a října.

Původ a výskyt

Hloh obecný je zejména evropskou rostlinou, ač se rozšířil i do některých částí Asie a severní Afriky.
Dřevině svědčí propustné půdy, plné slunce nebo polostín. Je k vidění zejména na okrajích lesů, kde vytváří houštiny. Roste na suchých stráních, v lesních světlinách, v křovinách, řídkých lesích, ale i v parcích a na zahradách.
Hloh se pěstuje, často v podobě plnokvětých odrůd nebo odrůd s jinou než bílou barvou květů. Pěstovaná rostlina údajně nemá léčivé vlastnosti. Skvěle však poslouží jako živý plot, protože dobře snáší řez. Trnité větvičky navíc zabrání vstupu nezvaných hostů.
V přírodě se hloh rozmnožuje semenem. Do zahrad se očkuje nebo roubuje.

Léčitelství

Hloh obsahuje flavonoidy (rutin, hyperosid), procyanidiny, aminopuriny (adenosin, adenin, guanin), pektiny, saponiny, třísloviny, karoteny, cukry nebo vitamíny B a C. Květy nesou také aromatické silice.
V léčitelství se uplatňují zejména listy a květy divoce rostoucího hlohu, plody jen vzácně.
Listy se mohou sklízet již od jara. Květy se sbírají v květnu a červnu, ideálně na začátku květu. Stejně jako listy se suší rychle, ve stínu, při umělém sušení do max. teploty 35° C. Neobrací se.
Plody se sbírají v srpnu až říjnu, před úplným dozráním. Odštipují se z větévek i se stopkou. Kvůli trnům je vhodné použít rukavice. Při sběru je třeba ověřit, zda plody nejsou napadeny hmyzem.

Léčivé účinky hlohu

- podporuje činnost srdce, zejména ve stáří
- zlepšuje výkonnost srdečního svalu
- zvyšuje prokrvení koronárních cév
- upravuje srdeční arytmii
- tiší bolesti na hrudi
- snižuje krevní tlak
- působí močopudně
- podporuje léčbu při ledvinových a močových kamenech
- pomáhá při nespavosti, migrénách a některých typech závratí
- zklidňuje při nervovém vypětí
- ulevuje při klimakterických potížích

Podávání a užití

Z hlohu se běžně připravuje čajový nálev ze sušených květů nebo listů (čajová lžička drogy na šálek vroucí vody, luhuje se asi 5 min.), pije se šálek čaje 2 – 3x denně. Méně často se užívá i jako odvar z plodů (2 polévkové lžíce drogy se povaří v 0,5 l vody), popíjí se 2x denně. Droga je bez zápachu a má nahořklou chuť, čaj z hlohu lze dochutit medem.
Účinnější je užívání tinktury v množství 3x denně 20 – 30 kapek, jako prevence postačí i poloviční dávka. Pro léčebný efekt je vhodné pravidelné a dlouhodobé užívání hlohu. Ten je bezpečný, netoxický a nemá vedlejší účinky. Bez lékařského potvrzení však hloh nelze kombinovat s léky na srdce.
Hloh se ideálně doplňuje s rakytníkem řešetlákovým. Ve směsích ho najdeme také spolu se jmelím, rybízem, jírovcem aj. Čaj z hlohu lze dochutit také mátou, meduňkou nebo řebříčkem.
Pro zdraví lze připravit i čerstvou šťávu z hložinek. V kuchyni se z hložinek vaří také domácí marmeláda (viz recept), čerstvé pupeny hlohu zase na jaře poslouží jako ingredience do salátů.

Marmeláda z hložinek – recept

1 kg plodů hlohu důkladně omyjeme a rozmačkáme v hrnci, kam přidáme 750 g cukru a sklenici vody. Směs povaříme do žádoucí husté konzistence. Následně uložíme do skleniček. Horké skleničky se zavíčkují a obrátí dnem vzhůru. Až po vychladnutí se uloží do spíže.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama