White: V pornu hraju femme fatale. Doma jsem normální matka, na milence nemám čas
Natáčela snímky s nejznámějšími jmény pornoprůmyslu a cestovala díky tomu po celém světě. Martina Mrakviová alias Tarra White má dnes tři děti a spojení slov matka a pornoherečka jí přijde přirozené. V rozhovoru vypráví o tom, proč nejsou podle ní ženy v erotických videích dehonestované a jak díky natáčení získala nezávislost a sebevědomí.
Martina Mrakviová vystupující pod přezdívkou Tarra White nechtěla jít v 18 letech "se stádem" na univerzitu a raději odjela do zahraničí natáčet pornofilmy. V průmyslu působila téměř deset let, do narození prvního dítěte. Dnes má děti tři a toho, že přijdou na to, co ji ve skutečnosti živí, se nijak nebojí. "Až se o mém povolání dozví, vysvětlím jim, že jsem to nedělala jen tak. Vybrala jsem si to, chtěla jsem to někam dotáhnout a měla jsem velký úspěch," říká v rozhovoru čtyřiatřicetiletá pornoherečka, která natočila více než 800 scén a získala za ně několik ocenění.
Pornoherečka a matka. Jak vnímáte spojení těchto dvou rolí?
Nijak speciálně. Byla jsem pornoherečka a teď jsem matka, tak to prostě je. Chápu, že u některých lidí to může vyvolávat různé emoce, ale mně to přijde přirozené. Samozřejmě se svými dětmi nesdílím svou minulost, neukazuju jim DVD, ale jsem normální člověk. Matka jako každá jiná.
S natáčením jste přestala před více než sedmi lety, když jste čekala svou první dceru. Za dva roky přišla druhá dcera a před pár měsíci jste porodila syna. Plánujete se do byznysu vrátit, až děti vyrostou?
Nikdy jsem neřekla, že jsem stoprocentně skončila, protože se může stát, že mi natáčení začne chybět. Teď na tuto práci nemám čas ani energii. V erotickém byznysu se ale stále pohybuji. Jsem tváří reklamních kampaní na sexuální pomůcky a každoročního Erotického veletrhu v Praze.
Co je to, co vám možná začne chybět?
Lidi, které jsem poznala, cestování a ta práce jako taková. Je to něco nepopsatelného. Natáčela jsem po celém světě. Byla jsem jedna z posledních holek, které měly možnost dostat se na místa, kam se už dnes nejezdí. Byla jsem pětkrát v Austrálii, na Madagaskaru… Tyto destinace bych si sama vybrala pro dovolenou. A navíc jsem za jejich návštěvu dostala zaplaceno.
Ženy nejsou v pornu dehonestované
Začala jste natáčet v 18 letech, byla to pro vás cesta k finanční a jiné nezávislosti?
Ano, byla to pro mě cesta k sebeuplatnění, jak být v něčem dobrá, úspěšná a vydělat si velké peníze. Velmi brzo se ze mě stala nezávislá žena. Už v 18 letech jsem cestovala po celém světě. Ostatní holky končily střední školu, šly na vysokou nebo pracovat a seděly doma. Pokud si neušetřily na dovolenou v Chorvatsku, tak nikam nejely, když to takhle blbě řeknu.
Nikdy jste nevnímala, že děláte něco, co vám sice dává nezávislost, ale jste zobrazována jako objekt?
Když jsem začínala, na porno se tímto způsobem nedívalo. Ať chceme, nebo ne, je postavené na tom, že je v něm žena jako objekt touhy. Pak už je na herečce, jak daleko scénu nechá zajít. Ano, muži jsou v pornu mačo persony, ale ženy jsou femme fatale. Nevnímám to tak, že by byly dehonestované. Mačo si je vezme, ale s jejich souhlasem.
Když se na to podíváme z opačné perspektivy, posilnilo vás po nějaké stránce natáčení erotických videí? Ve vnímání vaší sexuality, ženství, sebevědomí…
Spousta holek, které začnou porno točit, si začnou připadat jako femme fatale. Takového pocitu v soukromém životě dosáhne málokdo. I já jsem to tak měla. Když mě krásně nalíčili, oblékli, stoupla jsem si před kameru a věděla jsem, že já jsem "ta", cítila jsem se skvěle. Ano, díky této práci jsem nabyla sebevědomí.
Dětem řeknu, že se nemám za co stydět
Technologie se od té doby, co jste začínala, vyvinuly. Porno už není dostupné jen na DVD, každý si vás může vygooglit na internetu. Přemýšlíte nad tím, jaká bude reakce vašich dětí, až na videa s vámi někdy narazí?
Přemýšlela jsem o tom, ale budu to řešit ve chvíli, až to nastane. Nechci si to idealizovat ani to vidět černě. Myslím si, že v tuto chvíli to nehrozí. A až se to stane, tak jim řeknu, že jsem to nedělala jen tak, vybrala jsem si to, chtěla jsem to někam dotáhnout a měla jsem velký úspěch. Nebylo to tak, že bych natočila jednu scénu za pět korun.
Podle posledních statistik se děti dostávají k pornu už v šesti letech. Nebojíte se, že se to dozví dřív od někoho jiného než od vás?
Nechci jim to říkat dopředu. Ale ve chvíli, kdy na to narazíme, bude naše konverzace důkladná. Zdůrazním jim, že ať jim kdokoliv říká cokoliv, tak to není pravda. Můj největší sen je, aby měly moje děti vlastní život. Aby pochopily, že to, co jsem dělala, jsem dělala já a ne oni, že tím nemusí být nijak zasažení ani limitovaní.
Myslíte, že může být ve vztahu k dětem vaše povolání v něčem přínosné?
Je dost možné, že mé slovo ohledně sexuality bude mít pro ně větší váhu. Například to, že je důležité používat antikoncepci a že nemusí "dát" prvnímu, kterého potkají.
Nechtěla jsem jít se stádem na vysokou
Četla jsem, že jste chtěla být už od malička striptérka, je to pravda?
Ano, od malička mě bavilo pózovat nahatá před zrcadlem. Oblečení mi vadilo, líbilo se mi koukat na nahé tělo, jak vypadá v různých pózách. Pak jsem viděla na tajňáka Striptýz s Demi Mooreovou, což je kultovní film. Podle mě žádná malá holka, která tento film zhlédla, nemůže říct, že nechce být striptérka.
Často se předpokládá, že ženy, které pracují v erotickém byznysu, nepochází ze "spořádané" rodiny. Jak to bylo u vás?
Nebyli jsme dokonalá rodina, rodiče se rozvedli a žila jsem s mámou. Ale měla jsem vždy vše a víc, než jsem potřebovala. Nemyslím si, že jsem měla traumatizující dětství. S mámou jsme se začaly názorově rozcházet, až když se mnou třískala puberta. Tohle povolání jsem si vybrala. Vždy jsem byla rebel a tohle byla pro mě rebelie největšího kalibru. Nejít se stádem na vysokou, ale odjet do Maďarska natáčet.
Tarra White (1987)
- Česká pornoherečka, vlastním jménem Martina Mrakviová, natočila první erotické video v 18 letech s Robertem Rosenbergem na veřejnosti. Odehrávala se na Karlově náměstí v Praze před vysokoškolskými kolejemi.
- Pracovala pro největší firmy v pornoprůmyslu a více než 800 scén natočila se jmény jako Rocco Siffredi, Robert Rosenberg, Nacho Vidal, Manuel Ferrara a John Stagliano.
- Získala 16 porno Oscarů v Česku, Francii, Španělsku, Spojených státech a Německu.
- V roce 2013 vydala knihu Porno a já.
- Pracovala jako moderátorka Red News na televizi Nova a poté na stanici Fanda.
- Je tváří několika značek erotických pomůcek a Erotického veletrhu v Praze, který také moderuje.
- Je vdaná a má tři děti.
Jak na takové rozhodnutí reagovalo okolí?
Moje rodina to nesla těžce a dávali mi to sežrat někteří spolužáci i kamarádi. Od začátku jsem si to ale nastavila tak, že mi můžou být ostatní jedno. Bylo to samozřejmě psychicky náročné, nechtěla jsem své blízké zklamávat. Máma pracovala na úřadě, kde jí to předhazovali šéfové i kolegové. Mě to tehdy hrozně zraňovalo, ale zároveň jsem silně cítila, že je to můj život. Natáčení mě chytlo, šla jsem si za svým a uvědomila jsem si, že když to někdo nemůže překousnout, tak je to jeho problém. Buď jsem sama sebou a dělám to, co mě baví, nebo se budu přizpůsobovat ostatním, aby mě měli takovou, jakou chtějí. Pak ale nebudu šťastná já. Máma se s tím nakonec smířila.
Porno je fikce, není to návod na reálný sex
V posledních letech se začíná mluvit o závislosti na pornu, jak tento dopad vnímáte?
Dostávala jsem zprávy od žen, které se mě ptaly, jak mají partnerům vysvětlit, že některé věci, které jejich partner vidí v pornu, nechtějí dělat. Myslím si, že je to na jedné straně o komunikaci daného páru a na druhé straně o osvětě. Lidé by si měli uvědomit, že porno je film, je to fikce. Není to návod, jak sex dělat, je to film pro uspokojení. Spousta věcí v něm musí vypadat teatrálněji než ve skutečnosti. Je to jako akční snímek. Kdyby jste se dívali na honičku aut, které jedou padesátkou po městě, taky vás to nebude moc bavit.
Mluví podle vás lidé o sexu málo?
Myslím si, že ano. Páry si vyřeší finance, děti, kdo bude vařit večeři. Už se ale nedokážou bavit o tom, jak to vymyslet, když se jednomu něco líbí a druhému moc ne. Je v nás stále zakořeněné, že je sex tabu.
Váš manžel je producent pornofilmů, máte tradiční monogamní vztah?
Ano, máme normální manželství. Je Ital, takže má křesťanské kořeny - manželka, děti a tím jsme skončili. Myslím si, že polyamorie je boom moderní doby, nebo se teď o ní začalo otevřeně mluvit. Já bych na milence neměla kapacitu. Nikdy jsem si neuměla představit, že bych vedla víc vztahů zároveň a pak bych řešila, komu z nich jsem už tuhle historku řekla. Za deset let vám třeba povím něco jiného, ale teď na to nemám čas ani chuť.
Dokážete si představit, že byste se v životě živila něčím jiným než erotikou?
Často nad tím přemýšlím. Na jednu stranu bych mohla dělat spoustu věcí, na druhou si myslím, že mě už nic nebude naplňovat tak jako porno. Může to znít divně, ale poznávání nových lidí a cestování vám dává jiný náhled na život. Naučilo mě to například nesoudit a neškatulkovat, což je třeba v Česku specialita. Je mi úplně jedno, kdo co dělá a kolik má peněz. Jde mi o to, jaké má životní zkušenosti, jaký je to člověk a jak se chová k ostatním. To hodně lidí říct nemůže.