Odbornice: Žen v politice je málo, proto jsou stále vnímány jako ty "slabší"
Výrazným projevem sexismu v české politice byla v roce 2003 kauza okolo Petry Buzkové, jejíž poprsí komentovali na stránkách deníků tehdejší poslanci. Odbornice se domnívají, že od té doby se toho mnoho nezměnilo, pouze se agrese vůči političkám přesunula na sociální sítě.
Ředitelka Fóra 50 Veronika Šprincová a právnička a publicistka Šárka Homfray se domnívají, že v případě političek nejdou lidé daleko pro výhrůžky znásilněním, protože jsou ženy stále vnímány jako "slabé" pohlaví. Šprincová také upozorňuje, že jich je v politice stále velmi málo, a tak se na ně útočí snáze.
Dvě v současnosti asi nejviditelnější ženy české politiky, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová nedávno promluvily o vulgárních útocích a výhrůžkách, jimž čelí zejména na sociálních sítích. Problematice se dostalo pozornosti především poté, co se Richterová začala v březnu soudně bránit proti nenávistným vzkazům a šíření lživých zpráv.
Richterové se zastala také Pekarová Adamová, která sdělila, že i ona je dennodenně terčem nadávek a nenávistných zpráv. Sama pak sdílela jednu z velice vulgárních zpráv se sexuálním podtextem, která jí přišla. Místopředsedkyně Pirátů podala žalobu na občanskou aktivistku Nelu Liskovou, která v roce 2019 zveřejnila lživý výrok o tom, že se politička chystá nabízet volné byty migrantům. V souvislosti s tímto smyšleným postem se pak Richterová stala obětí výhrůžek a urážek.
"Tolik nenávistných zpráv jsem v životě nedostala," vypověděla tehdy Richterová u soudu. "Jde o to, že žiju život úplně normální mámy. Snažím se co nejlépe dělat politickou práci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A na slušnou žádost o stažení lži přijde stupňování útoku," popsala. "Mně psala spousta cizích lidí ošklivé nadávky. Nechci to opakovat, jsou to sprosťárny. Spousta lidí psala výzvy k zabití veřejně po internetu. To nejsou normální věci a nemůžeme dopustit, aby se to dělo," řekla Richterová v březnu u obvodního soudu pro Prahu 1. U soudního stání se rozplakala.
O útocích v reakci na případ Richterová promluvila také poslankyně a starostka městské části Praha 2 Jana Černochová. Domnívá se, že muže provokuje její profesní zájem o bezpečnost a obranu, což vnímají jako "chlapské téma".
Krásné a slabé ženy?
Podle ředitelky Fóra 50 % Veroniky Šprincové si útočníci najdou k ženám v politice cestu snáze, neboť jsou stále vnímány jako "slabé" pohlaví. V případě političek navíc mají tyto zprávy a komentáře často sexuální podtext. "Politici se s výhrůžkami násilím asi setkávají také, ale znásilnění by nám v jejich případě zřejmě připadalo divné a nefungovalo by to," míní Šprincová, šéfka organizace, která usiluje o rovné zastoupení žen a mužů v politice.
Právnička a publicistka se zaměřením na genderovou problematiku Šárka Homfray se zase domnívá, že kruté nadávky souvisejí s tlakem na ženský vzhled a s vnímáním žen primárně jako sexuálních objektů. "Z různých výzkumů i osobních zkušeností vyplývá, že veřejně působící ženy jsou častěji než muži vystaveny jednak útokům a urážkám týkajícím se vzhledu, ať už jsou málo, nebo naopak příliš krásné, jednak výhrůžkám a útokům se sexualizovanou povahou," řekla Homfray pro Aktuálně.cz.
Důvodem pak podle ní není ani tak individuální sexuální přitažlivost té které ženy, ale spíše snaha ji zastrašit, ukázat svou moc a vyvolat v ní pocit viny, že se nevěnuje svým "přirozeným" povinnostem - péči o rodinu a domácnost. Kvůli společenskému tlaku jsou ženy na takovéto urážky citlivější.
Také socioložky Kateřina Lišková a Lucie Jarkovská řekly, že ženy, které se pohybují ve veřejném prostoru, jsou primárně diskreditovány skrze svou rodinu, sexualitu a vzhled. Společensky jsou navíc vycvičeny k tomu, aby byly na urážky tohoto typu citlivé, proto je skutečně zraňují. Lišková je přesvědčená, že těmito nadávkami jsou ženy systematicky vymisťovány z veřejného prostoru.
Mužské urážky žen neustaly, jen se vyjadřují jinam než do médií
Urážky političek však nepřišly až s masovým rozšířením sociálních sítí. V listopadu 2003 komentovali poslanci Vlastimil Tlustý a Michal Kraus pro deník Blesk pooperační stav tehdejší ministryně školství Petry Buzkové, která si ze zdravotních důvodů nechala zmenšit poprsí. "Paní ministryně přišla o dvě své přednosti," zaznělo.
Podle Krause se přitom nejednalo o útok na političku. "Pokud se mě někdo zeptá na ňadra, nejsem jen politik, ale i muž a mám na názor právo. Nevnímám to jako útok proti paní ministryni. Pokud se tak výrazná politička rozhodne udělat výrazný zásah do svého sexuální vybavení, musí očekávat, že to bude předmětem různých spekulací," bránil se tehdy poslanec.
Homfray i Šprincová se shodují, že se české politické prostředí od dob Petry Buzkové výrazně nezměnilo. "Myslím si, že Petře Buzkové by se podobných komentářů bohužel dostalo i dnes. Možná, že by je část politiků nepronesla veřejně, ale o řečech v parlamentních kuloárech si nedělám vůbec iluze," míní publicistka.
Obě ženy zdůrazňují, že dnes už by snad politici nekomentovali poprsí svých kolegyň přímo na stránkách deníků, sociální sítě však pro výroky tohoto typu otevřely nový prostor. "S rozšířením sociálních sítí se sexismu stále daří. Přispívat na ně může každý a ani nemusí vystupovat pod svou pravou identitou, takže tam v mnoha případech nemají lidé žádnou autocenzuru a jsou schopni napsat mnohdy opravdu vulgární věci," říká šéfka Fóra 50 % Šprincová s tím, že způsob vyjadřování mnohých politiků a političek kultuře také neprospívá.
Ohroženější jsou političky pod 40 let
Na rostoucí frekvenci útoků na ženy v politice upozorňuje řada studií, mimo jiné esej Violence Against Women in Politics, která vyšla v odborném časopise Journal of Democracy. Podle autorky Mony Leny Krookové fenomén přímo souvisí s postupující emancipací žen, které obsazují více politických postů. Často je agrese vůči nim vykládána jako daň za to, že se jedná o veřejně činné osobnosti. Tento postoj však podle ní ohrožuje demokracii. Myslí si, že je naopak potřeba na tento problém upozorňovat, jeho přehlížení nebo marginalizaci popisuje jako "violence of silence" neboli násilí mlčení.
Výsledky dalších výzkumů nabízí Šprincová. Jedná se o celosvětové šetření Meziparlamentní unie z roku 2016 a celoevropskou studii z roku 2018 zaměřené na obtěžování političek. "Více než 85 procent respondentek, členek parlamentů evropských zemí, se během svého politického působení setkalo s psychickým násilím, téměř 47 procent uvedlo, že jim bylo vyhrožováno smrtí, znásilněním či zbitím, více než 58 procent se stalo terčem sexistických útoků na sociálních sítích, téměř 68 procent se setkalo s poznámkami na svůj vzhled či pohlaví, téměř čtvrtina se stala obětí sexuálního násilí a téměř 15 procent se setkalo s násilím fyzickým," vyjmenovává.
Ze studií Meziparlamentní unie také vyplynulo, že terčem psychického či fyzického obtěžování se stávají mnohem častěji političky mladší 40 let a dále také ty, které se zasazují o odstraňování nerovností mezi muži a ženami nebo vystupují proti násilí na ženách. Útoky přicházejí jak ze strany politiků, tak veřejnosti, typicky na sociálních sítích. Političky proti němu většinou nebojují, protože jim připadá špatně vymahatelné. To je i případ Jany Černochové, která prý nechce zatěžovat soudy či policii.
Hlavně se ozvat. To je apel i pro muže
Stejně jako Krooková i Homfray apeluje zejména na to, aby lidé takové chování nepřecházeli. "V první řadě je důležité útoky neodbývat a nemarginalizovat jako něco, co se prostě děje a s čím se daná osoba musí zkrátka smířit. Pokud je to možné, zejména jsme-li takových útoků svědky, měli bychom se vůči nim ozvat. Tady bych apelovala hlavně na muže. Není nic trapnějšího, než když někdo uráží vaši kolegyni, a vy jen postáváte nebo se smějete," zdůrazňuje.
Podle Šprincové je podstatné začít u sebe a nepodléhat pokušení vyjadřovat se vulgárně i v případě, že s danou političkou či politikem nesouhlasíme. "Když takové komentáře vidíme nebo slyšíme, je dobré je nepodporovat a aktivně se vůči nim vymezit," pokračuje. "Určitě by pomohlo i to, kdyby o těchto zkušenostech mluvilo více političek, protože je to bohužel velmi rozšířený problém, o kterém se ale moc nemluví, a tak se může zdát, že jde jen o pár výjimečných případů. Ve zmíněném šetření Meziparlamentní unie je také doporučeno, aby byla v zastupitelských orgánech jasně nastavena pravidla toho, co už není přijatelné chování, a jak v takových případech postupovat. V tom máme v České republice nejen v politice ještě velké rezervy," uzavírá.
Mohlo by vás zajímat: Piráti bez žen? Smutná realita, politika není doménou žen, říká Richterová
