První práce
"Dělala jsem úřednici v okresním stavebním podniku a věděla jsem, když jsem stála za každého počasí v lese a čekala na autobus, že takhle to nepůjde. Měla jsem na starosti instalatéry a každé pitomé kolínko a šroubek jsem musela zanést do účetnictví a jednou za 14 dnů to celé sečíst. A když vám chyběl desetník, tak se to muselo po jednom přepočítávat znovu. Nevydržela jsem tam ani rok. Soutěžila jsem v té době na pěveckých soutěžích, až jsem se dostala do Náchoda. Tam jsem zpívala s poloprofesionální kapelou, která propagovala místní textilní podnik. Bydlela jsem na svobodárně, která byla jen pár metrů od závodu a já nepřišla ani jednou včas," popsala zpěvačka první krůčky k dráze zpěvačky.
"Pak jsem se dostala do celostátního kola soutěže mladých zpěváků. A Pavel Větrovec, který dělal korepetitora na soustředění tohoto festivalu, vzal moji kazetu do Semaforu, že si to poslechnou. Úplně jsem omdlela… Jela jsem pak do Prahy v krimplenových kalhotách, nějakém svetříku, co mi pletla babička, a na hlavě trvalou, kterou jsem si dělala sama a která se mi obzvlášť povedla. Takhle jsem přijela dobývat Prahu a oni řekli, že mě vezmou. Podepsala jsem smlouvu jako elév za 800 korun hrubého. V Semaforu jsem zůstala šest sezon."
