Blahovičník – australský velikán a všelék
Blahovičník, známý také jako eukalyptus, je stálezeleným stromem nebo keřem. Představuje obsáhlý rod teplomilných rostlin z čeledi myrtovitých.
Blahovičník má svoji domovinu v Austrálii. Zde se od pradávna užívá v lidovém léčitelství. Je pochoutkou místních koal, ale také významnou nektarodárnou rostlinou. Tvoří zde více než 95 % lesů. Eukalyptus najdeme přirozeně růst také v Indonésii. Daří se mu i v oblasti Středomoří nebo v severní Africe. Jako rychle rostoucí strom se pěstuje zejména pro své dřevo nebo jako surovina pro výrobu papíru. U nás ho známe především jako pokojovou rostlinu.
Všechny druhy eukalyptu jsou typické obsahem aromatických látek, které nacházejí široké uplatnění v aromaterapii, kosmetice, léčitelství a farmaceutickém průmyslu. Příznivě působí především na dýchací cesty.
Popis rostliny
Některé druhy blahovičníku dorůstají až do 90 m, prezentují tak jedny z nejvyšších stromů naší planety. Vyznačují se pyramidální korunou. Blahovičník však může růst i jako keř nebo se pěstovat jako pokojová rostlina.
Pro eukalyptus jsou charakteristické dva typy listů. U mladých rostlin nacházíme kulaté, šedivě modré listy s voskovým povlakem. Ty postupně nabývají zelenou barvu a podlouhlý obrys. Stávají se kožovité.
Kůra stromu je hladká, stejně jako květy nabývá různých barev. Tyčinky jsou na počátku květenství uloženy v odolném obalu. Právě tato vlastnost dala eukalyptu jméno, pochází z řeckého „eu kalyptos „v překladu „pevně krytý“.
Zvláštností eukalyptu je i natáčení listů tak, aby se vyhnuly slunečním paprskům. Ani velké rostliny tak nevrhají téměř žádný stín.
Nejznámější druhy
Blahovičník (lat. Eucalyptus) je rostlinným rodem s více než 700 druhy.
K nejznámějším druhům patří Eucalyptus globulus. Ten se pěstuje v teplejších oblastech především pro své dřevo. U nás jsou nejoblíbenějšími druhy Eucalyptus gunnii a Eucalyptus citridiora, které slouží jako pokojové rostliny s léčivou vůní. Zatímco Eucalyptus gunnii provází typická eukalyptová vůně, Eucalyptus citridiora má aroma s nádechem citrusů.
Svěží vůně nejenom proti nachlazení
Především listy eukalyptu obsahují vonné silice. Díky nim působí eukalyptus antisepticky, má dezinfekční účinky a podporuje hojení. Australští domorodci proto rostlinu od pradávna využívají jako všelék. V moderní medicíně se uplatňuje od 19. století. Dnes bývá součástí léků, kapek a sprejů proti nachlazení, ale také mastí na bolavé svaly a klouby.
Eukalyptová silice pomáhá při vyčerpání, únavě a stresu. Podporuje relaxaci, ale může i povzbuzovat, zvyšuje koncentraci. Nejefektivněji působí eukalyptus prostřednictvím inhalace. Užívá se jako čistá silice, jeho vůni si lze dopřát i pouhým promnutím listů.
Pokud blahovičník roste v bytě, čistí a dezinfikuje ovzduší. Napomáhá zvyšovat vlhkost vzduchu. Prospěšný je i tím, že odpuzuje obtěžující hmyz.
Pěstování blahovičníku
V domácích podmínkách dorůstá blahovičník do výšky 1 až 2 m. Vždy roste velmi rychle a je třeba ho pravidelně zastřihovat. Řez snáší dobře, na rozdíl od přesazování. Přesazuje se do většího květináče každý rok, avšak s velkou opatrností. Narušení kořenového systému může rostlinu nenávratně poškodit.
Blahovičníku se daří v propustném, hlinitopísčitém substrátu. Během léta se každé dva týdny hnojí. Potřebuje dostatek světla, ale nesvědčí mu přímé slunce. V horkých dnech ho lze přesunout ven, nejlépe do polostínu.
Eukalyptus má rád častou zálivku. Od jara do podzimu se zalévá hojně, v období zimního klidu se zálivka omezí, půda by však nikdy neměla zcela vyschnout.
Rostlině vyhovuje teplota kolem 20°C, v zimě snese i teplotu 10°C.
Pokud se rozmnožuje semeny, vysévá se v únoru nebo březnu. Pro vyklíčení potřebuje teplotu minimálně 18°C. Klíčky se objevují do týdne od vysazení.
Eukalyptus netrpí na žádné choroby a vyhýbají se mu i škůdci.
