Pimpinella saxifraga
Lidové názvy: bedrník lomkámen, lomikámen, kubát, bedrnice, bedřinec, sladká zelina
Čeleď: miříkovité (okoličnaté)
Popis byliny
Bedrník je nenápadnou trvalou bylinou, která může být vysoká od 20 do 70 cm.
Má jemně rýhovanou, lysou, příp. mírně pýřitou lodyhu. Lodyžní listy jsou drobné, zatímco přízemní listy jsou výrazně větší. Tvoří je tři až sedmijařmé vejčité lístky se zubatým okrajem. Odlišnost lodyžních a přízemních listů je charakteristickým rysem bedrníku. Stejně tak i vřetenovitý kořen, připomínající mrkev.
Bedrník kvete v období od července do října jemnými kvítky sdruženými do okolíčků a okolíků. Barva květů může být bílá nebo lehce růžová. Plodem jsou dvojnažky.
Bulhaři bedrník označují jako divoký anýz. S aromatickým anýzem, jedním z nejstarších koření, je bedrník také příbuzný. Zatímco u anýzu slouží jako koření především plody, v případě bedrníku se jako koření užívají listy.
Výskyt a pěstování
Bedrník najdeme takřka na celém území Evropy, je rozšířený až do severozápadní Asie.
Daří se mu na suchých místech, na loukách, pastvinách, mezích, skalnatých svazích nebo ve světlých lesích. Má rád suché až kamenité půdy.
Bedrník lze pěstovat i na zahradě. Není náročný na půdu, vyžaduje slunnou a suchou polohu, tedy se ideálně hodí do skalky.
Léčitelství
Droga bedrníku obsahuje vonné silice (eugenol, kumariny - pimpinellin aj.), také třísloviny, hořčiny, sliz, pektin, soli vápníku a draslíku, saponin nebo tanin.
Jako lék se uplatňuje především kořen. Sbírá se na jaře před květem nebo na podzim po ukončení vegetačního cyklu
Léčivé účinky bedrníku
- příznivě ovlivňuje činnost ledvin i celého močového ústrojí
- působí detoxikačně, zbavuje tělo usazenin
- dokáže rozložit ledvinové a močové kameny- podporuje sekreci sliznic
- pozitivně působí při potížích dýchacích cest
- podporuje vykašlávání
- pomáhá při nadýmání a střevních obtížích
- stimuluje imunitní systém- při zevním použití dezinfikuje
Podávání a užití
Vnitřní užití
Kořen bedrníku se kope a očištěný suší, ideálně ve stínu při teplotě do 40 °C. Sušený kořen je bohužel náchylný na zvlhnutí, proto se skladuje v uzavřené nádobě, nejlépe vzduchotěsné.
Bedrník se podává ve formě prášku ze sušeného kořene, užívá se 2 - 3x denně, na špičku nože. Připravuje se také jako nálev (čajová lžička na šálek vroucí vody, 2 - 3 šálky denně). Léčivé účinky předává i v podobě alkoholové tinktury.
Obdobné působení jako bedrník obecný mají i další druhy bedrníku, například bedrník větší.
Bedrník lze kombinovat v zahřívací směsi třeba se zázvorem nebo omanem. Pro podporu vykašlávání se s bedrníkem užívá podběl, tymián, divizna nebo prvosenka.
Bedrník zahřívá, nehodí se proto pro horkokrevné osoby a choleriky. Není vhodný ani v období těhotenství nebo při zánětech ledvin.
Při užití většího množství může bedrník vyvolat přecitlivělost na světlo.
Další využití bedrníku
Nálev z kořene bedrníku poslouží i jako kloktadlo ústní dutiny při poruchách činnosti hlasivek.
Nachází také vnější použití. Slouží k dezinfekčním a hojivým obkladům, pomáhá při otocích z prochlazení.
Bedrník jako koření
Oddenek bedrníku, který má kořenitou, ostrou až štiplavou chuť, se v dávných dobách užíval jako přísada piva. Dnes se jako koření uplatňují především čerstvé listy bedrníku. Slouží k dochucení pomazánek, polévek nebo omáček. Dá se narazit i na recepty, kdy se s bedrníkem připravuje maso.
Listy byliny chutnají podobně jako kořen a také mají podobné léčivé účinky. I bedrník jako koření dokáže povzbudit trávení a sekreci trávících šťáv, listy bedrníku podporují chuť k jídlu.
Bedrník najdeme zejména v receptech středomořské kuchyně, vedle italské, španělské nebo francouzské však tuto bylinku můžeme potkat i v německé či anglické kuchyni.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
