Jídla je v našich zeměpisných šířkách všude dost, a i když můžete namítnout, že je stále dražší, pořád se můžete najíst za relativně málo peněz. Obchody jsou otevřené prakticky neustále, a když se vám nechce vařit, prostě si něco objednáte až domů, nebo si skočíte do nejbližšího fast foodu.

Ruku v ruce s tímhle konzumním způsobem života jde plýtvání jídlem, které nabírá v posledních letech na obrátkách. Důsledky se přitom týkají každého z nás. Nejde "jen" o utrácení rodinného rozpočtu. Stal se z něj významný sociální, ekologický i ekonomický problém. Řešení máme v rukou přitom každý.

Proč vlastně plýtváme?

"Z mého pohledu velkou roli hraje výchova v rodině. To, jak se s jídlem zachází, jestli rodiče doma vaří a jestli umí jídlo správně skladovat, pak může mít velký vliv na děti a jejich přístup k jídlu. Velkou roli určitě hraje i příjem domácnosti a rozdíl mezi životem ve městě nebo na vesnici, kde jsou potraviny hůře dostupné," říká ředitelka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová.

Důvodů, proč potraviny často končí v koši, je několik: mnoho lidí neumí nakupovat a pořizuje si velké zásoby. Stojí za tím i to, že si mnozí pletou pojem "datum spotřeby" s "minimální trvanlivostí". Po skončení minimální trvanlivosti je jídlo obvykle ještě zcela v pořádku a není nutné jej vyhodit. Zdravotně závadné může být až po datu označené termínem "spotřebujte do". Než tedy vyhodíte dva dny prošlý jogurt, otevřete víčko a ochutnejte ho. Zjistíte, že je v pořádku a s klidem si ho můžete dát ke svačině.

Začněte teď hned

"V současné chvíli, kdy jsou mnozí z nás v karanténě, se musí vařit. A to je také příležitost naučit se lépe zacházet s jídlem a zkoušet nové věci," říká Anna Strejcová. V koši končí i různé odřezky a zbytky, které by se přitom daly zužitkovat. Často zbude doma jídlo, které dáte do lednice s dobrou vírou, že ho v dohledné době ohřejete dětem k večeři, jenže za dva tři dny letí dvě porce bramborové kaše nebo knedlíků do koše. Nikdo nejeví a zájem, tak "co s tím". Skvělé tipy, jak zužitkovat třeba takové zbytky najdete v kuchařce Zachraň jídlo v kuchyni, která zároveň dokazuje, že ze zbytků se dá zužitkovat v kuchyni prakticky všechno. Skvělým zdrojem podobných receptů je pak Recyklovaná kuchařka Jitky Rákosníkové.

Ukázky receptů z těchto knih najdete v naší grafice.   

Vyhazujete do koše potraviny? Přestaňte plýtvat a naučte se vařit ze zbytků číst článek

Zdraví

Je dobré vědět

• Odřezky nejsou odpad! Zeleninové zbytky můžete hodit do polévky nebo vývaru, můžete je rozmixovat a zamíchat třeba do sekané. Odřezky z masa, ale i kostí a kůže můžete skladovat v mrazáku a přidávat do vývaru.
• Pečivo zužitkujte na strouhanku. Pokud vám zbyl chléb, nakrájejte ho na malé kostičky, budou se vám hodit jako krutonky do polévky.
• Vařené brambory poslouží jako surovina do zapékaných pokrmů, polévek, frittaty, udělejte z nich bramborový salát nebo placky.
• Rýže se hodí na zahuštění polévek - skvělá je třeba do rajské polévky nebo zeleninového vývaru. Zkuste z ní vyrobit i pudink nebo nákyp.
• Ovoce se hodí do smoothie, na výrobu sorbetu, na koláče nebo třeba limonády.
• Zelenina se dá zfermenovat, nastrouhat do polévek nebo omáček, pod maso, můžete ji zamrazit a pak použít při přípravě vývaru. Z některých druhů, jako jsou brambory, cukety nebo lilek či řepa, můžete připravit skvělé chipsy.

Co můžete ještě udělat?

Pokud se rozhodnete změnit svůj přístup k potravinám a začít šetřit, začněte třeba i tím, že si najdete zdroje potravin, které k nám nemusely cestovat přes půlku světa. "Drobní čeští farmáři teď budou potřebovat podporu, aby vyrovnali ztráty za dobu, kdy nemohli prodávat své zboží na farmářských trzích. Jídlo od nich je navíc chutnější a víte, od koho ho dostáváte. Případně je skvělé, když si část ovoce a zeleniny vypěstujete sami na zahrádce. Myslím, že letošní léto bude ve znamení sběru, zavařování a vůbec k návratu k osvědčeným kuchařským technikám. Docela se na to těším," říká Anna Strejcová.