reklama

Proč je dobré dát si odpoledne šlofíka: Stačí pár minut a budou se dít zázraky

Cítíte se během dne unavení? Kolísá vám pozornost, zíváte a nejraději byste se viděli v posteli? Pokud můžete, poslechněte své tělo a dejte si odpoledního šlofíka. Bude lépe vám a v konečném důsledku také vašemu okolí. Proč je krátký odpolední spánek často doporučován? A je vhodný i pro ty, kteří mají se spaním obecně potíže?

Foto: iStock

Většina z nás to zná… Vtíravá odpolední únava, co na člověka přichází v brzkých odpoledních hodinách, někdy mezi druhou a třetí odpoledne. Pozornost neutěšeně klesá, touha po odpočinku významně roste a vidina postele je tolik lákavá…

Názory na odpoledních "dvacet" se občas lehce rozcházejí, většinou se však setkáte s názorem, že krátký škofík během dne může být v mnoha ohledech víc než přínosný. Přesto existují výjimky a situace, kdy se takový výlet do říše snů spíše nedoporučuje.

Šlofík jako utopie?

Je víc než jasné, že ne v každém zaměstnání je odpolední spánek reálný a mnohdy vás myšlenky (a nároky) tohoto typu mohou docela dobře pobavit. Na druhé straně trend práce z domova a celkově čím dál víc uvolněnější pracovní podmínky se v mnoha případech šlofíku nebrání a mohou jej - za určitých okolností - také umožnit.

Kdy krátká pauza pomůže

Ideální dobou pro lehký odpočinek a spočinutí na (byť improvizovaném) lůžku je podle některých odborníků třetí hodina odpolední. Dopřejete-li svému tělu krátký odpočinek ve formě lehkého spánku, uděláte jednoznačně dobře.

Vaše kreativita následně poroste, pozornost se bude pohybovat někde v rámci běžných ranních mantinelů a váš mentální výkon uspokojí nejen vás samotné, ale i kolegy či šéfa. Navíc snížíte riziko, že díky vyčerpání způsobíte dopravní nehodu.

Odpolední šlofík je doporučován dokonce i lidem, kteří mají se spaním obecně spíše problém. Řeč je samozřejmě o potížích s nočním usínáním a celkově nekvalitním spánkem. I jedince trpící spánkovou deprivací odpolední spočinutí vytáhne přes den z nejhoršího a krom výkonu zlepší i jejich náladu a samozřejmě vzájemné vztahy. Krom toho se zvýší jejich šance na "sepnutí" normálního spánkového režimu během noci.

  Japonští vědci přišli s překvapivou informací. Nabíjející efekt odpoledního šlofíku znásobíte, vypijete-li těsně před ním šálek kávy. Kofein totiž nemá okamžitý nástup - ten pocítíte údajně právě po probuzení. Doporučuje se také omýt si obličej vodou a vyjít na denní světlo. šlofík

Neřešte únavu kofeinem či sladkým

I z estetického hlediska je odpolední spánek víc než přínosný. Krom toho, že po krátkém odpočinku budete vypadat (a cítit se) lépe, nepocítíte (tak silnou) potřebu doplnit ztracenou energii kávou a něčím na zub. V konečném důsledku a z dlouhodobějšího hlediska se tento druh odpočinku příjemně promítne na vaší váze. Takže jak u nočního spánku, tak u odpoledního šlofíku s trochou nadsázky platí, že se můžete prospat k lepší postavě. To proto, že odpočinek je jedním ze základních bodů úspěchu při hubnutí.

Na co pozor

Podobně jako u všeho také u odpoledního spánku platí, že existují drobná úskalí. Jedním z nich je délka odpočinku. Možná paradoxně zní skutečnost, že 10 minut lehkého spánku vám udělá lepší službu než 40 minut. Při delším spánku totiž jednoznačně hrozí riziko, že upadnete do hlubšího spánku a po probuzení budete ještě unavenější, rozespalí a nevrlí. 

Jste-li zastánci šlofíka a máte-li k němu příležitost, dopřávejte si ho pravidelně. V opačném případě totiž hrozí, že si "rozhodíte" svůj cirkadiánní rytmus (biologický rytmus určující kolísání aktivity a bdělosti během určitého časového úseku). 

Vnímejte své tělo

Když je malé dítě unavené, je schopné usnout kdykoli a kdekoli. Vnímá své potřeby a jaksi samozřejmě jim podléhá. Čím jsme starší, tím víc svůj spánek a únavu neřešíme, abychom je mnohdy následně začali řešit jako problém.

Lidské tělo je chytré a přesně ví, co potřebuje. Jste-li na sebe, resp. na něj příliš tvrdí, nevěnujete-li mu patřičný prostor a jeho potřebám váhu, zareaguje tak, aby vám to "došlo". Pak často nastupuje lékař a další trable s ním spojené.

Buďme tedy v první řadě sami sobě jakýmsi celostním lékařem, vnímejme pozorně řeč vlastního těla a buďme vůči sobě laskaví, alespoň v rámci svých nejlepších možností. 

 

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama