BLOG Ze života ženy: Naučte se říkat "ne"
Krátké a výstižné slovo, které mnozí z nás neumí říct, když by to bylo právě nejvíce potřeba.
Naučit se říkat "ne", je jednou z nejtěžších věcí v životě. Někdy to jde snadno. To, když nám zavolá kamarádka, se kterou máme hezký a upřímný vztah, abychom šly na víno a nám se zrovna nechce. Jenže pak přijdou těžší zkoušky.
V zaměstnání vám přistane práce po kolegovi, v emailu pozvánka na meeting zrovna v době, kdy má vaše dítě první besídku ve školce, máte naplánovanou služební cestu, jenže dcera dostane horečku. Nebo máte po krk vaší známé, která vás jen využívá?Jak moc si v takových situacích umíte stát za svým? A dokážete odmítnout? Pokud ne, je nejvyšší čas se to naučit.
NE v zaměstnání
Říkat ne na nepříjemné věci je těžké hlavně v zaměstnání, které nás živí a dává nám určitý pocit jistoty. Díky výplatě přece můžeme platit nájem, hypotéku, jíst, živit naše děti a dopřávat si odměny v rámci romantických večeří, dovolené či nových věcí.
Udělat občas (skutečně jen občas) něco za kolegu nebo ho zastoupit na dovolené, je asi pro každého asi v normě. Jenže když vám přistane na stole práce za někoho, kdo odešel a na konci tunelu nevidíte světlo v podobě nového člověka v týmu, pak je to s nadšením těžší. Co víc, může se stát, že vedení zjistí, že práci zvládáte (samozřejmě nevidí hodiny, které prací nad rámec té vaší trávíte po večerech a o víkendech), a tak vám zůstane. Napořád a bez řádné odměny.
Jednáme srdcem, nebo ze strachu?
Proto by si měl každý člověk před přikývnutím na další práci řádně rozmyslet svoje priority. Říká se, že vše, co děláte od srdce, je vám prospěšné. Prostě vám to přináší radost a někam vás to posouvá. Zatímco když věci děláte ze strachu (ze strachu z vyhazovu, zklamání ostatníchapod.), ničí vás to a nic vám to, tedy kromě stresu, nedává.V tu chvíli je čas se ozvat. Ne hrubě, ne agresivně. Připravit si pádné důvody a uvést své priority. Mezi ty může patřit jak rodina, tak i vaše práce, kterou chcete odvádět dobře a neměli byste na ni tolik času, tudíž byste mohli začít lehce chybovat. Zmínit také můžete váš osobní život, který by měl být pro každého vedoucího stejně tak důležitý jako pro vás.
Syndrom vyhoření
Můžete si myslet, že syndrom vyhoření se týká jen vysoce postavených manažerů a ředitelů. Jenže vyhořet může marketingová asistentka i pracovník v potravinách. Prostě se normálně přepracujete tak, že dál už nemůžete, je vám špatně od žaludku, ať už z nevyspání nebo ze stresu, jste často nemocní. Až jednoho dne nevstanete z postele. Nebudete moct. Tomu by se dalo předejít jediným. Říct nadřízenému "ne" a "stop".
NE špatným vztahům
Měla jsem kamarádku, se kterou jsem měla na starosti jeden projekt, jenže táhla jsem ho sama. Nějaký pátek jsem si to neuvědomila, ty další jsem se to snažila nevnímat až to přerostlo do toho, že mi začalo pískat v uších, a měla jsem neustále rýmu. Věřím v psychosomatické projevy, a tak jsem věděla, že ji už nemůžu ani slyšet ani cítit. Pracovní problém přerostl do osobního v momentě, kdy jsem věděla, že se mnou má čas na víno, na projekt však ne.
Lenka Wernerová
Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy, které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.
Navíc tam bylo mnoho dalších okolností, se kterými jsem se nedokázala ztotožnit. Skončilo to samozřejmě se společným projektem i s naším přátelstvím. Hnacím motorem konce jsem byla já. Vím totiž přesně, jaké lidi chci kolem sebe mít, a kterým se chci raději vyhýbat. Na druhou stranu necítím ani žádnou zášť, ani ublížení. Byly jsme prostě v jednu chvíli každá úplně jinde. Ačkoliv jsem se bála, co bude dál, nemusela jsem. Věci se začaly hýbat kupředu samy a já se cítila mnohem svobodněji a šťastná.
Naše volba
Záleží jen na nás, jak k nepříjemným situacím přistoupíme a zda si je vtáhneme do života. Je otázkou naší volby, kolik si toho naložíme na bedra i s kým se bavíme. Život je příliš krátký na to trávit ho věcmi, které dělat nechceme i s lidmi, se kterými si nerozumíme.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
