Poprvé povede Univerzitu Karlovu žena. Na významných postech je jich stále málo
Z páteční volby Akademického senátu Univerzity Karlovy vyplynulo, kdo převezme po osmiletém působení Tomáše Zimy vedení největší české univerzity. Poprvé v historii nejstarší české vysoké školy byla zvolena žena. Vyhrála dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková.
V několikasetleté historii Univerzity Karlovy (UK) se doposud nestalo, aby byla do čela školy zvolena žena. To se v pátek podle výsledku tajné volby Akademického senátu UK podařilo prolomit.
Dosavadní prorektorka Milena Králíčková ve volbě přesvědčila svými schopnostmi, a porazila tak protikandidáta Michala Stehlíka, bývalého děkana Filozofické fakulty UK. Že je žena, podle Králíčkové nehrálo roli. Rozhodující podle ní byla dobře odvedená práce v minulých letech.
To potvrdil i současný rektor Tomáš Zima, který na Králíčkové vyzdvihl, že jako zkušená prorektorka velmi dobře univerzitu zná a v období epidemie covidu-19 velmi dobře zvládla přechod školy na výuku na dálku. "Řídit univerzitu musí žena i muž stejně, a to je spravedlivé," řekl.
Samotné páteční volbě předcházela debata o programech kandidátky a kandidáta. Rovněž oba představili některé členy svých týmů. Králíčková si pro svůj čtyřletý mandát vytyčila priority týkající se elektronizace a digitalizace, dále se chce věnovat rozvoji výzkumu a moderního vzdělávání, podporovat investice a mezinárodní postavení školy. Jak v pátek sdělila novinářům, v kolegiu chce mít sedm prorektorů, o pěti z nich už má jasno, o obsazení dalších dvou pozic jedná.
Pokud ji ve funkci potvrdí prezident, stane se první ženou v čele nejstarší a největší školy v Česku.
Postavení žen v českých zemích se za poslední století radikálně změnilo, ženy začaly studovat na vysokých školách, začaly se uplatňovat ve vrcholné politice, v oblasti práva, v podnikání a vedení firem i v armádě. Přesto někteří odborníci či odbornice tvrdí, že žen na významných pozicích je stále málo, a postavení žen a jejich diskriminace v české společnosti jsou stále terčem kritiky.
Například Marcela Linková z Národního kontaktního centra pro gender a vědu při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR uvedla, že ženy za posledních sto let dosáhly plně jen na volební právo. Zastoupení žen ve vedoucích veřejných a politických funkcích je podle ní stále nízké a stejně tak nebylo dosaženo rovnosti na trhu práce. Na pracovním trhu pokračuje platová diskriminace žen a pracujících matek, nedostupnost částečných úvazků a veřejných zařízení péče o nejmenší děti. Na obecné úrovni podle Linkové trvají předsudky vůči ženám a jejich schopnostem.
Podívejte se do galerie, co se v souvislosti s postavením žen v českých zemích za posledních sto let změnilo.