Tři miliony dluhu. Počet žen závislých na gamblerství stoupá, pandemie tomu napomohla
Pavlína nevnímala, že by její sázení na sportovní utkání mohl být hazard. Gambler byl pro ni pouze ten, kdo hraje automaty. U sázek dokázala někdy strávit i 20 hodin denně, během tří let prohrála sedm milionů korun a vysloužila si trest za zpronevěru. I když jsou s hazardním hraním spojováni především muži, podle posledních studií narůstá právě u žen.
"Gambling provozuje větší procento žen, než si široká veřejnost myslí," podotýká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Podle několika studií uvedených v publikované Výroční zprávě o hazardním hraní za rok 2021 se riziko problémového hráčství zvýšilo právě u této části populace, zatímco u mužů ve stejném časovém období číslo kleslo o 13 tisíc. Jedná se o 56 tisíc žen oproti 15 tisícům v roce 2020.
Větší množství klientek, které s tímto problémem zaklepou na dveře Terapeutického centra Společnosti Podané ruce, zaznamenala také terapeutka Táňa Tycová. Ženy si podle ní navíc o pomoc říkají méně často než muži, protože spojení žen a zlozvyku, jako je gamblerství, k sobě stereotypně přece nepasuje. Vzrůstající procento závislých žen ale prokazuje opak.
Na rostoucí počet hráček v posledním roce měl podle psychologa a ředitele Společnosti Podané ruce Lukáše Carlose Hrubého vliv opatření přijatých v souvislosti s koronavirovou pandemií, kdy se hraní přesunulo do online prostředí. "Široká nabídka v online prostoru způsobila příchod řady nových hráčů včetně žen. Nabízí jim úplnou anonymitu před vnějším světem, což pro ně může být méně stigmatizující než návštěva kamenné provozovny, která je stále vnímána jako mužské teritorium," vysvětluje Hrubý a upozorňuje, že mezi hazardní hry nepatří jen herní automaty a živé hry v kasinech, ale také sportovní sázky v online prostředí. "V poslední době se navíc objevují také lidé závislí na obchodování na burze a s kryptoměnami," dodává.
Gambler je ten, kdo hraje automaty
Dnes devětadvacetiletá Pavlína začala sázet na výsledky sportovních utkání ve fotbale a hokeji před čtyřmi lety. Odmalička se věnovala sportu, ráda jej sledovala v televizi a byla soutěživý typ. Pracovala jako obchodní manažerka v IT firmě, měla bydlení, spoustu přátel i dobré vztahy s rodinou, o jejím sázení nikdo z okolí nevěděl. "Od začátku mě to hrozně bavilo. Zažívala jsem příjemný pocit napětí ze hry. Neviděla jsem v tom hazard, byla jsem přesvědčená, že jde jen o vědomosti. Myslela jsem si, že když znám týmy i hráče a připravuji si statistiky, mohu výsledek předpovědět," popisuje žena, pro kterou byl donedávna gambler jen člověk, který hraje automaty.
Celkem tři roky sázela live sportovní sázky (podávají se během právě probíhajícího utkání, pozn. red.) a podle svých slov žila ve světě fantazií. "Věřila jsem ve velkou výhru. Věnovala jsem se tomu ve volném čase a později i během zaměstnání. Dostala jsem se až do fáze, kdy jsem se nemohla soustředit na práci, dokud jsem neměla vsazený alespoň jeden tiket. Sázela jsem i 20 hodin denně," popisuje Pavlína. Přestože častěji prohrávala než vyhrávala, celé tři roky, kdy tomuto zlozvyku propadla, si neuvědomovala, že má s hazardem problém.
"Vnímala jsem to tak, že jsem prostě neměla štěstí a příště to vyjde. Přitom jsem prohrála všechny své úspory, půjčila si u bankovních a nebankovních společností a pak následovala zpronevěra v zaměstnání. V sázkách jsem viděla jediný možný způsob, jak peníze získat zpátky a uhradit všechny své dluhy," svěřuje se Pavlína. To, že se z ní stala gamblerka, si uvědomila až tehdy, kdy na ni bylo podáno trestní oznámení za zpronevěru necelých tří milionů korun.
Hazardní hraní je spojeno s muži
Táňa Tycová z Terapeutického centra Společnosti Podané ruce uvádí, že jejich organizaci navštěvuje s problémem hazardního hraní čím dál více žen. Důvody, které je k sázení vedou, se ale u každé klientky liší. "Chtějí si například získat peníze bokem jenom pro sebe, cítit se soběstačně nebo touží po rychlém zisku," vyjmenovává. Podle zmíněné zprávy z roku 2021 ženám hraní přináší klid, útěchu a únik z reality. Často se tak snaží vyřešit své osobní problémy a tlumí úzkosti a deprese. Varovným signálem závislosti pak mohou být podle Tycové například narůstající dluhy nebo čas, který člověk sázení věnuje.
Podle této zprávy se v Česku rizikové hraní týká přibližně 116 tisíc mužů a 56 tisíc žen. I Tycová potvrzuje, že ženy tvoří jen deset procent klientely, což podle ní ale nemusí znamenat, že se tento problém netýká většího procenta. "V naší společnosti se gamblerství spojuje spíše s muži. Ženy si přicházejí říct o pomoc méně častěji a může na to mít také vliv to, že ve spojitosti s nimi je tato závislost větší tabu," upozorňuje. Klientky a klienti zažívají stud a mnohdy léta svůj problém tají, protože se bojí odsouzení. "Ten pocit se zvyšuje v případě, že mají děti. Obviňují se, že jako matky selhaly," dodává Tycová. Osoby se podle ní mohou obrátit například na projekt Zodpovědné hraní nebo na Naberte kurz, které mimo jiné nabízí chatové anonymní poradenství.
V podpůrné skupině je jediná žena
O svém problému se rodině bála říct i Pavlína, která si ještě donedávna myslela, že je "snad jediná žena, která to takhle zvorala". "Když už jsem nevěděla jak dál, snažila jsem se najít na internetu rady od jiných žen, které propadly sportovním sázkám. Žádný podobný příběh tomu svému jsem ale nenašla. I u mužů gamblerů jsem se ne vždy setkala s pochopením. Divili se, jak jsem jako žena mohla spadnout do sportovního sázení, protože je to přece ryze mužská záležitost," popisuje.
Změna v jejím životě nastala v momentě, kdy dostala od bývalého kolegy z práce kontakt na psychiatra. Ten jí doporučil tříměsíční léčbu na oddělení závislostí na jihlavské psychiatrii. "V podstatě mi tam zachránili život a postavili mě zpátky na nohy," říká Pavlína a dodává, že ji závislost připravila téměř o vše. "Zůstal mi třímilionový dluh, rodina se mnou přestala komunikovat a ztratila jsem přátele. Navíc mě odsoudili na dva a půl roku odnětí svobody, ale trest mi byl podmínečně odložený na čtyři roky," vyjmenovává.
Část závazků už uhradila, zlepšily se i vztahy s rodinou a více než rok už na sázky nesáhla. Pravidelně dochází na podpůrnou skupinu pro abstinující hráče a sázkaře a dobrovolně se zapsala do rejstříku vyloučených hráčů z hazardních her. "Bohužel ani na gamblerskou skupinu nedochází žádná jiná žena. To mě ze začátku odrazovalo, ale jsem ráda, že tam chodím," poznamenává Pavlína, která dodnes nechápe, jak mohla své hraní nechat zajít tak daleko. Trápí ji to.
I když si musí nést gamblerky a gambleři následky svého chování i několik let, podle Tycové se ve většině případů obviňují příliš. "Je velmi důležité, aby si dali druhou šanci," uzavírá.