reklama

Důstojné umírání? Čeští vědci věří v sílu psychedelik. Fungují proti depresi, tvrdí

Podle americké studie mohou psychedelika u pacientů s onkologickým onemocněním snížit depresivní a úzkostné stavy až o 80 procent. Jiří Horáček z českého Národního ústavu duševního zdraví se svým týmem v současné době porovnává účinek dvou psychedelických látek a vysvětluje, proč může být jejich užití pro vážně nemocné či umírající osoby revoluční.

Psychedelika ve spojení s psychoterapií mohou umožnit jiný pohled na vlastní existenci.
Psychedelika ve spojení s psychoterapií mohou umožnit jiný pohled na vlastní existenci. | Foto: Shutterstock

Úzkost, deprese, beznaděj a ztráta životního smyslu. To jsou pocity, které často zažívají lidé se smrtelným onemocněním. Zatímco klasické léky na tento duševní stav příliš nezabírají, nejnovější studie ukazují, že ulevit může takovým pacientům psychedeliky asistovaná psychoterapie. Dvě studie na uvedené téma probíhají v současné době také v českém Národním ústavu duševního zdraví.

"Samotná podstata psychedeliky asistované psychoterapie spočívá v zasazení sebe sama do širšího kontextu. Psychologický efekt užití psychedelik totiž zásadně přesahuje dobu působení vlastního podání látky. Zlepšení pacientova stavu tak souvisí ne s přítomností látky v těle, ale se zkušeností, kterou během jejího podání prožije. Získá jiný pohled na vlastní situaci," vysvětluje Jiří Horáček, který spolu s kolegy stojí za probíhajícími českými studiemi. V těch srovnávají a hodnotí účinek hned dvou psychedelicky působících látek - psilocybinu a ketaminu. Jedna ze studií je zaměřená na pacienty čistě s diagnózou deprese, na které běžné léčebné přístupy jako antidepresiva nebo psychoterapie nezabírají.

V hledáčku druhé studie jsou právě pacienti s kombinovanou diagnózou deprese a onkologického onemocnění, jež se často vyskytuje u pacientů v paliativní péči. Od roku 2000 vzniklo ve světě pět vlivných studií, které potvrzují, že psychedeliky asistovaná psychoterapie může fungovat, a čeští vědci si tak rozhodli položit otázku, která látka má z těchto dvou lepší účinky.

Psychedelika mohou pacientům vrátit smysl života

"U onkologických pacientů se vyskytuje takzvaný existenciální distres, tedy soubor úzkostných a depresivních příznaků, na který standardní antidepresivní léčba nezabírá, nebo zabere až za 14 týdnů, což je doba, již člověk s vážným onemocněním nemusí mít k dispozici," popisuje profesor Horáček, který rovněž vysvětluje důvod, proč jsou v těchto případech účinná právě psychedelika: "Je to dáno situací, v níž se jedinec nachází. Pro většinu z nás je smysl života vázaný na život samotný. Pokud si vyslechneme vážnou diagnózu a víme, že jsme v ohrožení života nebo nám dokonce zbývá omezený čas, pocit smyslu ztrácíme. Psychedelika ve spojení s psychoterapií mohou klientovi umožnit jiný pohled na vlastní existenci."

Jitka Kosíková, která vede Domácí hospic svatého Michaela v Poličce ve východních Čechách, uvádí, že sama zažila ve své praxi několik pacientů, u nichž by stálo za zvážení podání těchto látek. "Velkou výhodou jejich užití je fakt, že nástup účinku je velmi rychlý. A vzhledem k tomu, že průměrná délka péče člověka v domácím hospici se v Česku pohybuje okolo 20 dní, někde i méně, tak víme, že nasazení klasických antidepresiv v této fázi nemusí být účinné."

S Kosíkovou v tomto směru souhlasí i Lukáš Stehno z Asociace péče o seniory, nové poznatky o využití psychedelik vítá. "Současná převládající praxe utlumuje seniory pomocí antidepresiv a léků na spaní. To u nich vede k apatii a rezignaci na aktivní způsob života," podotýká.

Americký výzkum psilocybinu z roku 2016, který proběhl na pacientech s diagnózou onkologického nálezu, ukázal snížení depresivních a úzkostných příznaků o 80 procent. To přetrvávalo i po půl roce od podání dávky a doprovázelo jej zvýšení duševní pohody a radosti ze života.

"Typicky to vypadá tak, že člověk začne sám sebe vnímat v jiném rámci. Většinou se totiž vnímáme v kontextu našeho života vymezeného narozením a předpokládanou smrtí, která je však většině nás zamlžená. U pacientů s vážnou prognózou je psychologicky obtížné odvíjet smysl své existence od sebe jako jedince, který má začátek a konec. Psychedelika mu umožní nahlédnout život v širší perspektivě, kdy si může například uvědomit, že je součástí proudu genů, generací, že je jeho role v tomto světě důležitá i v nějakém řetězci dějů, které byly před námi a budou po nás. To vede k velké a zásadní úlevě," vysvětluje Horáček.

Přestože život lidí byl ohrožený vážnou nemocí, takoví jedinci si dokázali najít nové, smysluplné aktivity. "Deprese zmizela, začali chodit na jógu, do přírody, meditovat, psát paměti, žít zdravě a zapojovat se do společenských událostí. Našli novou radost ze života, protože získali na svou situaci zcela nový pohled. Výsledky studií navíc ukazují, že začali také lépe spolupracovat během léčby a dodržovat lékaři doporučený režim," uvádí Horáček.

Psychedelika nejsou návykové drogy 

Právě probíhající česká studie je založená na podání jedné dávky s cílem efekt potvrdit a zjistit, jak dlouho po podání působí. Psychedelicky působící látky jsou v současné době v Česku i ve většině dalších států jako léčivo nelegální, nicméně odborné lékařské a psychiatrické kruhy po celém světě usilovně pracují na tom, aby se přesunuly z kolonky léčebně nevyužitelných drog mezi léčiva, kam patří například opioidy, tedy léky tišící bolest.

Výjimku pacientům v paliativní péči udělalo v roce 2019 kanadské ministerstvo zdravotnictví. Jeho rozhodnutí se zakládalo na tom, že pokud existuje forma léčby, která by mohla pacientovi na sklonku života ulevit, měla by mu být zpřístupněna.

"V praxi tak v Kanadě existuje skupina certifikovaných terapeutů, kteří mohou u paliativních pacientů používat psilocybin a psychoterapeuticky s touto látkou pracovat. Je však nebytné, aby podání této látky doprovázela odborná terapeutická pomoc, která vyžaduje specializovaný trénink nad rámec běžného vzdělání psychiatra či psychologa," vysvětluje Horáček, podle kterého by se v Česku a dalších zemích mohla legalizovat psychedeliky asistovaná psychoterapie v rozmezí dvou až pěti let. 

Zatímco odborné kruhy tuto formu léčby přijímají, je podle Horáčka důležité dělat osvětu u laické veřejnosti, v níž kolem psychedelik stále panuje řada mýtů. "Například není pravda, že jsou návyková. Nezpůsobují nijak intenzivní pocit štěstí, který vytváří závislostní látky. V léčebném použití psychedelik nejde o krátkodobou úlevu během intoxikace, ale o změnu pohledu a myšlenkového uchopení situace, v níž jsme," popisuje a dodává, že to je také důvod, proč člověk nemá tendenci tuto zkušenost opakovat. "Citlivost na tyto látky se mění a klesá. Navíc, když se psychedelikum podá několikrát během týdne, přestane fungovat, což vylučuje závislost."

Aby se mohly studie v Národním ústavu duševního zdraví realizovat, vznikl za účelem podpory jejich financování Psyres Nadační fond pro výzkum psychedelik. Ten je převážně financován ze soukromých zdrojů a přispět může každý. "Tyto léčebné přístupy mohou být v konečném důsledku k dispozici nám všem. Budeme si moci vybrat a mít naději na vyléčení či důstojný odchod, který v dnešní době mnozí pacienti bohužel nemají," uzavírá Horáček. 

Mohlo by vás zajímat: Tylš: Psychedelika pomůžou s depresemi, nastane smrt ega, budou jednou i v lékárnách (27. 4. 2021)

Psychedelikům svítá na dobré časy v léčbě psychických problémů, ketamin je bezpečná látka, zkombinovali jsme ji s psychoterapií, říká psychiatr. | Video: Daniela Drtinová, DVTV

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama