"Češi si myslí, že fotbal není pro holky." Nejlepší česká fotbalistka bourá mýtus
Proč Češi stále považují ženský fotbal za méněcenný a jaká je propast mezi výdělky hráčů a hráček? Aktuálně.cz odpovídala nejlepší česká fotbalistka Kateřina Svitková, která nyní působí v anglickém West Hamu. A její cíle rozhodně nejsou nízké.
Před rokem se po přestupu do londýnského fotbalového týmu West Ham stala vůbec první Češkou v anglické Women‘s Super League, což je obdoba slavné mužské Premier League. Fotbalistka Kateřina Svitková si pochvaluje, že v anglickém ženském fotbalu se konečně cítí jako profesionálka. Připomíná ale, že na rozdíl od mužů se fotbalem zabezpečí jen hrstka nejlepších hráček světa.
Svitková dříve zářila v pražské Slávii, což je spolu s konkurenční Spartou de facto jediný tým, kde mohou hrát ženy na profesionální úrovni. Ve čtvrtfinále Ligy mistryň vstřelila Bayernu Mnichov gól, který UEFA zařadila mezi nejhezčí branky sezony. Tou dobou už po fotbalistce pokukovalo několik anglických týmů, ji však přitahoval West Ham. „Byla jsem s tehdejším trenérem v kontaktu skoro dva roky, intenzivně mě sledoval, což pro mě bylo důležité,“ říká pětadvacetiletá hráčka.
V tréninku i v zápase je na ostrovech vše mnohem rychlejší. Pro Svitkovou se však jako pro fotbalistku výrazně změnily i podmínky. V Česku totiž není ženský fotbal stále považován za plnohodnotný. „Troufám si říct, že třeba zázemí máme ve West Hamu na úrovni některých mužských týmů v nejvyšší české soutěži, od toho se pak samozřejmě odvíjí celková náplň našeho tréninkového dne,“ říká. „Největší rozdíl je ale v tom, že tady jsme všechny profesionálky, je to naše práce, zatímco v Česku holky často chodí ještě do běžného zaměstnání nebo studují, takže se nemůžou naplno věnovat jenom fotbalu,“ srovnává pětadvacetiletá sportovkyně.
Přestože je Svitková bezesporu nejlepší českou hráčkou a její ambice jsou ještě mnohem větší, také ona počítá s možností, že se fotbalem nezabezpečí. Proto vedle náročného tréninku studuje i informatiku a statistiku na pražské Vysoké škole ekonomické. Bakalářské studium má již za sebou, nyní jí chybí sedm předmětů, napsání diplomové práce a její obhájení, aby se stala inženýrkou.
Hráčka londýnského týmu přiznává, že kvůli kombinaci studia a tvrdého tréninku nemá prakticky žádný volný čas, ale myslí na to, co bude po kariéře. „To, že bych si fotbalem vydělala tolik, že bych se dokázala zabezpečit, je nereálné, myslím, že to není v silách ani nejlépe placených hráček, takže je důležité být připravená na kariéru po kariéře. Sice bych ráda zůstala u fotbalu, ale nikdy nevíte, jak se to vyvine, takže si myslím, že se může stát, že se budu věnovat právě tomuto oboru,“ připouští.
Na problematiku nízkých výdělků profesionálních fotbalistek Svitková upozorňovala už ve své bakalářské práci. Snažila se v textu poukázat na to, že za peníze, které hráčka vydělá, není možné pořídit dostatek kvalitního jídla, aby mohla podávat optimální výkon. Na toto téma navazuje i v diplomové práci.
Kateřina Svitková (25)
- S fotbalem začala v sedmi letech v klubu Rapid Plzeň, přihlásil ji nevlastní otec
- Trénovala také s chlapeckými týmy Viktorie Plzeň
- Ve čtrnácti letech přestoupila do Slávie, s níž pravidelně hrála Ligu mistryň
- Třikrát po sobě byla zvolena Fotbalistkou roku
- Ještě v barvách Slávie vstřelila Bayernu Mnichov branku, která byla nominována na gól roku vedla střel Cristiana Ronalda nebo Lionela Messiho
- Od loňské sezony působí v anglickém týmu West Ham United Women
Oproti Slávii si fotbalistka sice prý polepšila, ale stále se, jak připomíná, ani zdaleka nemůže srovnávat s muži včetně českých kolegů Vladimíra Coufala, Tomáše Součka a nově také Alexe Krále, které si také přizval anglický West Ham. „Myslím, že to není problém jen fotbalu, je to napříč sporty a vlastně i společností. Někde bylo srovnání nejlépe placené fotbalistky, Američanky Carli Lloydové, vůči Lioneli Messimu, nejen z pohledu příjmů z fotbalu, ale i z reklamy. Vyšlo z toho, že si Messi vydělá 272x víc než Lloydová,“ upozorňuje hráčka.
Ženský fotbal? Na to se nedá dívat
A proč je u nás mužský fotbal pro diváky stále o tolik atraktivnější než ten ženský? „Já bych řekla, že to je pořád o celkovém vnímání, že fotbal není sport pro holky a další podobné stereotypy. Navíc opravdu málokdo ví, kdy a kde se hraje, kromě reprezentace a ligy mistrů nejsou zápasy v televizi, a tím se o ženský fotbal zajímá pořád stejná skupina lidí, která k tomu má nějaký vztah,“ míní Svitková.
Na ostrovech se ženské zápasy pravidelně objevují na televizních obrazovkách a Britové vnímají jeho potenciál. Situace v Česku se tomuto stavu ani zdaleka neblíží. „Vedení ligy uzavřelo dlouhodobou smlouvu se Sky Sports a BBC, což znamená, že zhruba 50 utkání bude živě v televizi, ostatní utkání běží na on-line platformě jen pro ženský fotbal, která se jmenuje FA Player. Ten zájem je tu celkově jiný, hrozně se těším, že se teď na stadion vrátí fanoušci a zažiju tu správnou atmosféru, protože jich tu v průměru chodí dva tisíce,“ říká Svitková.
„Situace v Česku se mi těžko hodnotí, pro mě byl silný zážitek, když na nás se Slavií do Edenu přišlo kolem osmi tisíc diváků (na čtvrtfinále Ligy mistryň proti Bayernu Mnichov, pozn. redakce), pak jsme ale o víkendu hrály domácí utkání proti Brnu, a byli tam dva fanoušci,“ pokračuje. „Ten pohled je pořád hodně staromódní a moc se ten sport nepropaguje, takže je pak jasné, že o něj není takový zájem široké veřejnosti,“ dodává hráčka.
U fanoušků, kteří sledují zásadně mužský fotbal, často panuje názor, že se na ženy „nedá koukat a je to pomalé“. Svitková má ale zkušenost, že diváci byli ženským fotbalem vždy mile překvapeni a minimálně na mezinárodní utkání se na Slávii vraceli. „Fyzicky jsme jinak stavěné než mužští kolegové, takže nemůžete čekat sprinterské souboje jako od Mbappého, ale po technické stránce jsme na tom určitě stejně a je na co koukat,“ věří úspěšná fotbalistka.
Svitkové přitom není mužský fotbal rozhodně cizí. Jako žačka hrála s chlapci i děvčaty, a i ve Slávii tréninky s fotbalisty vyhledávala, aby se mohla dále zlepšovat. Ve čtrnácti letech ale musela chlapecký tým opustit, rodiče hráčů se totiž krom jiného zlobili, když byla Svitková v zápasech na hřišti, byla totiž lepší než jejich synové, kteří utkání odseděli na lavičce.
Jen nejvyšší cíle
Fotbalistka se nyní zotavuje ze svého prvního většího zranění, kvůli němuž musela podstoupit i operaci. Už se nemůže dočkat, až se vrátí na trávník. „Tím, že na mě nešťastně spadla i protihráčka, se mi nakonec přetrhl hlavní vaz, a ještě i postranní vazy v kotníku. Celé se to trochu protáhlo, jelikož jsem měla špatnou reakci na kovové části, které mi držely kotník pohromadě při hojení samotného sešitého vazu, takže jsem musela na další operaci, aby mi kov vyndali,“ popisuje. Do zápasů by mohla na několik minut naskočit koncem září.
V budoucnu by se chtěla propracovat do týmů, které považuje za úplně nejlepší - Lyon, Chelsea, Arsenal, Paříž nebo Barcelona. Je si vědoma toho, že ani hráčky těchto týmů nemají jistotu, že se fotbalem plně zabezpečí. To jsou prý jen ty úplně nejlepší z nich. „Ale já si celou kariéru dávám jen ty nejvyšší cíle,“ připomíná Svitková. „Určitě bych se ráda dostala do jednoho z top tří klubů a vyhrála celou ligu,“ je odhodlaná.
Souček: Přestup za půl miliardy? Chci ukázat, že na to mám
