Charita není sběrný dvůr, co tam patří a co ne? Oděvní banka poskytuje pomoc všem

„Oděvní banka byla původně iniciativou naší druhé neziskovky - Klubu svobodných matek, v němž jsme zajišťovali materiální pomoc v podobě oblečení pro rodiny samoživitelů v nouzi. Po dvou letech fungování se projekt rozběhl natolik, že se letos Oděvní banka osamostatnila a jako samostatná neziskovka s vlastní ochrannou známkou se stala partnerem potravinových a nábytkových bank.“

„Z původního okruhu klientů se naše pomoc rozšířila a dnes se zaměřuje na všechny osoby v nouzi napříč celou republikou. Tudíž jsou to nejen samoživitelé, ale i senioři nebo single osoby a rodiny v nepříznivé finanční situaci.“

„Ono je to popravdě každou sezónu jinak, v letošním roce nám překvapivě chybí svetry, kterých byl naopak v loňském roce přebytek. Jediná konstanta je asi to, že dlouhodobě máme nejvíce dámského oblečení v těch nejmenších velikostech S a XS. Naopak nám chybí dětské oblečení na větší děti a také pánské oděvy.“

„U nás to není tak, že by si člověk z oblečení vybíral. My darované oblečení nejprve protřídíme, aby splňovalo kritérium kvality a následně rozdělíme podle druhu a velikostí. Poté se kompletují krizové balíky oblečení o průměrné váze 4-5 kg. Každý obsahuje (kromě spodního prádla) kompletní set oblečení, aby se člověk mohl obléci „od hlavy k patě“.“

„Je to v podstatě jednoduché, oblečení musí být čisté a nezničené. My říkáme, že to musí být takové oblečení, které bychom si sami oblékli. Bohužel někdy se stává, že si lidé charitu pletou se sběrným dvorem, na který se jim nechce a chtějí zabít dvě mouchy jednou ranou. Pokud je oblečení špinavé, zničené, prostě nepoužitelné, tak ho určitě našim klientům dávat nemůžeme. Naštěstí spolupracujeme s jednou z největších firem s textilními kontejnery, která od nás tento sortiment odebírá a následně dává k likvidaci. Nebereme ani boty, kočárky a autosedačky, které nám lidé často nabízejí. Prostě pouze a výhradně oblečení.“

„Stejně jako u sortimentu je to i s velikostmi každý rok jinak. Po covidu nám chyběly z dámského oblečení větší velikosti L a XL, letos je naopak nedostatková velikosti M. U dětského sortimentu je pak na trhu přehršel nabídek na miminkovské velikosti, na které máme stop stav a nepřijímáme. Naopak chybí dětské oblečení od velikosti 122 výše. U pánského oblečení pak máme nedostatek všech velikostí.“

„Je to v podstatě kompletní set oblečení bez spodního prádla. Trička, halenky, svetry, kalhoty, šaty/sukně, bundy. Samozřejmě se to vždy liší podle sezóny a podle toho, jaké zboží máme na skladě.“

„V první řadě, pokud pracujete v tomto oboru, musíte věřit tomu, co děláte. Podle mě Oděvní banka pomáhá dokonce dvakrát, jednou v rovině sociální pomoci a podruhé v té ekologické. Spousta lidí a rodin v naší republice na tom není dobře a oblečení je jednou z položek, na něž nemají finance. My to vidíme a víme o tom, díky spolupráci s potravinovými bankami, přes které zprostředkováváme distribuci největší části našich balíků s oblečením. A poptávka neustále roste. Co se týká životního prostředí, tak podle oficiálních údajů u nás ročně vyhodíme na 180 tisíc tun oblečení, takže je fajn mít příležitost vracet ho do oběhu.“

„Ono se to nabízí jako logická úvaha, ale je to přesně naopak. Tím, že fungujeme už třetím rokem a máme vybudovanou pověst, tak naopak se všemi spolupracujeme. Oblečení dostáváme darem od soukromých dárců, kteří nám ho v Praze vozí do Oděvní banky nebo partnerských obchodů Fashion Charity Shop. Mimopražští ho zasílají oproti kódu přes Zásilkovnu, aby za dopravu nemuseli nic platit. Velkou roli hrají i firmy a instituce, které pro nás pořádají zaměstnanecké sbírky oblečení. A právě do té sítě partnerů patří další neziskovky, komerční subjekty, zmiňované swapy i kontejnerové firmy, které se nám ozývají vždy, když jim přebývá oblečení, pro něž nemají využití. Vědí, že u nás dobře zužitkujeme každý jednotlivý kus.“