Zaklapávání budíku škodí. Víc, než tušíte
Myslíte si, že ještě něco doženete? Kdepak! Přerušovaný spánek vede k nespavosti a naopak k ještě větší únavě.
Pár minut spaní navíc vás může přijít draho!
Určitě to znáte: z příjemného snění vás vytrhne nelítostný řev budíku. Z postele se vám ale vůbec nechce, a tak budík odložíte ještě o deset minut. Ty však utečou jako nic, a tak si přidáte navíc ještě další minuty. Víte však, že tím svému organismu značně škodíte?
Méně znamená více
Ačkoliv se může zdát, že minuty spánku navíc chutnají sladce, ve skutečnosti za to vůbec nestojí. Lidské tělo totiž funguje jako precizní stroj, který má rád pravidelné rytmy. Každé ráno přibližně dvě hodiny před probuzením dochází ke zvýšení tělesné teploty a vyplavení stresových hormonů, které mají za úkol nastartovat váš organismus pro nadcházející den.
Zaklapnutím budíku a pokračováním ve spánku dáváte svému tělu najevo, že se jednalo pouze o falešný poplach. Mozek je tímto jednáním zaskočený, a tak místo toho, abychom se cítili odpočatě, přichází přes den ospalost a podrážděnost.
Doporučujeme: Peklo na směny: Ponocování ničí mozek i tělo
Pokud nevstáváte pravidelně, vnitřní hodiny vašeho organismu jsou zcela rozhozené. Ranní fáze spánku navíc bývají mělké, aby vám usnadnily vstávání. Pospáváním můžete upadnout do hluboké fáze spánkového cyklu. Probuzení z něj znamená pro tělo obrovský šok, který rozdýchává po dlouhou dobu. Vnitřní hodiny organismu se časem stanou natolik zmatené, že nevědí, kdy mají dát tělu povel ke spánku. Výsledkem je obtížné usínání a prohloubení nedostatku spánku.
Pravidelnost především
Svému tělu nejvíce prospějete tím, že budete každý den vstávat v pravidelnou dobu. I když víkendy a dny volna svádí k lenošení, ve finále vám nárazové hodiny spánku navíc spíše uškodí. Lidský organismus se řídí takzvaným cirkadiánním neboli denním rytmem.
Na jeho řízení se podílí především sluneční záření. Intenzitu světla zaznamenávají buněčná čidla v oku. Tyto buňky jsou u slepých jedinců na rozdíl od zrakových buněk neporušené, což vysvětluje, že i jedinci s poruchami zraku se řídí rytmem střídání dne a noci, stejně jako lidé se zdravým zrakem.
Přečtěte si: Proč se v noci budíme? 6 tipů, jak zase rychle usnout
Chcete-li prospět svým vnitřním hodinám, měli byste alespoň jednu až dvě hodiny denně strávit na denním světle. V dnešní době bohužel trávíme velkou část dne zavření v temných kancelářích nebo továrnách. To pak ve výsledku vede k výrazným poruchám spánkového cyklu.
Skřivan, nebo sova?
Přibližně desetinu populace tvoří takzvaní "skřivani". Tito jedinci jsou přirozenými ranními ptáčaty, kteří chodí brzo spát, a ranní vstávání jim nedělá absolutně žádné problémy. Další desetinu populace naopak tvoří takzvané "sovy". Tito lidé naopak holdují ponocování a ranní vstávání je pro ně výraznou zátěží. Zbytek populace se nachází mezi těmito krajními skupinami.
Podle vědců se na řízení spánkového cyklu podílí asi tucet genů, které mají za úkol ukládat tělo ke spánku a starat se o jeho aktivitu během dne. Jejich značná různorodost způsobuje rozdílnost biologických hodin každého z nás.
Specifickou skupinu tvoří teenageři. Dospívající jedinci si rádi přispí, čímž značně rozčilují nejednoho rodiče. Ve skutečnosti za jejich dlouhým spánkem nevězí lenost, ale složitý vývoj biologických hodin řízený pohlavními hormony. Jejich tělo tak často vyžaduje pro správnou regeneraci delší dobu spánku.
Jak získat zpět pravidelný spánek, který vám přinese osvěžení a dostatek energie pro náročný den? Základem úspěchu je dodržování zásad spánkové hygieny - soubor pravidel pro noční odpočinek zcela jistě navrátí kvalitu vašemu spánku a připraví vás na nástrahy a překážky dnešního uspěchaného světa.
Jakub Holešovský
více na uLékaře
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Spěte méně, jinak si uškodíte. Důvody vás překvapí!
Nebuď blbá a jdi! Je to zadarmo
Pozor na ně: Desítky tisíc řidičů skoro vůbec nevidí
