reklama

"Začaly jsme uvažovat o plastikách." Instagramové filtry škodí, mění sebepojetí žen

Vyhlazená symetrická tvář bez pórů a vrásek, velké kočičí oči, plné rty, vysoké lícní kosti a úzký nos. Říká se jí Instagram face a obličejové filtry na této sociální síti ji umí za pomocí umělé inteligence vykouzlit každému. Z výzkumů vyplývá, že používání úprav může vést až k tělesné dysmorfii a zvýšenému zájmu o plastické operace.

Náš mozek nedokáže rozlišit upravený obličej, ukládá si jej jako ideální schéma, vysvětluje psycholožka.
Náš mozek nedokáže rozlišit upravený obličej, ukládá si jej jako ideální schéma, vysvětluje psycholožka. | Foto: Shutterstock

Ženy, které pozorují své souputnice "vylepšené" plastickou operací, jsou ochotnější samy estetický zákrok podstoupit. Vyplývá to ze studie z roku 2019.  Autoři se chtěli dozvědět více o dopadech sociálních sítí na vnímání vlastního vzhledu a provedli experiment na dobrovolnicích, které pozorovaly obličeje jiných žen po některém z běžných zákroků estetické chirurgie, třeba operaci nosu nebo zvětšení rtů.

Analýza zároveň ukázala, že pokud účastnice často užívala sociální sítě, a ještě k tomu byla se svým vzhledem nespokojená, pravděpodobnost, že se sama svěří do rukou plastických chirurgů, dále rostla. Výzkumníci přitom vyzdvihli, že časté používání sociálních sítí je mnohem silnějším faktorem než samotná nespokojenost se svým obličejem a tělem.

Tohoto trendu si všiml britský plastický chirurg Tijon Esho, který v roce 2018 vytvořil termín "snapchatová dysmorfie". Odkazoval tak k onemocnění zvanému tělesná dysmorfie, kdy se člověk trýznivě zabývá svým domněle nedokonalým vzhledem. Snapchat byl jednou z prvních sociálních sítí, která zavedla funkci zkrášlujících filtrů, a v Eshově ordinaci se začalo objevovat stále více klientů (a zejména klientek), kteří si přáli, aby vypadali jako po vylepšení umělou inteligencí.

Mají influenceři zodpovědnost?

Podobnou zkušenost popisuje i lifestylová influencerka Dominika Lukášová, která má na Instagramu přes 26 tisíc sledujících. "Samozřejmě se mi éra obličejových filtrů nevyhnula a používala jsem je jednu dobu v každém příspěvku. Byla jsem vystresovaná, když mě někdo natáčel bez nich. Byly doby, kdy jsme s kamarádkami řešily, že díky filtrům víme, jak bychom vypadaly s menším nosem nebo většími rty, a začaly jsme uvažovat o plastických operacích," přiznává.

Škodlivost filtrů si prý naštěstí rychle uvědomila a na svém profilu je zcela přestala používat. "Mám za to, že velmi negativně ovlivňují sebepojetí každého, kdo je využívá a taky každého, kdo tento obsah konzumuje. Trávíme na Instagramu spoustu času a je těžké se nenechat strhnout tím, co tam vidíme a nesrovnávat se. Filtry často ukazují nereálný ideál krásy a zkreslují vnímání krásy skutečné, zejména té přirozené, která je čím dál raritnější," popisuje Lukášová, jak se změnil její postoj. "Menší nos, větší rty, výraznější kontury a vyhlazená zářivá pleť. Tak ale v reálu lidi nevypadají. I já se sama sobě s některým filtrem líbím, ale uvědomuju si, že to nejsem já, a není důvod se tvářit, že jsem," dodává.

Netoužit po obdivu

Oproti tomu knižní influencerka Lucie Zelinková se staví k užívání filtrů méně kriticky. U některých příspěvků na sociálních sítích používá ty, které barevně upravují tón celé obrazovky. "Důvodem je estetičtější výsledek, video má pak vizuálně hezčí barevný tón. S mými pocity nesouvisí, snažím se o autentický obsah. Filtry, které upravují obličejové rysy jako rty nebo nos, nepoužívám," říká.

Je přesvědčená, že užívání filtrů její sebepojetí nijak negativně neovlivňuje. "Jsem dospělý člověk, čerstvá matka, sebeúctu čerpám jinde než z příspěvku na Instagramu, který právě vytvářím. Mým obsahem na sítích jsou knihy, můj účet na mém vzhledu nestojí. Netoužím po obdivu sledujících a nepotřebuji, aby si vytvářeli vazbu na to, jak vypadám," říká s tím, že řada jiných influencerek zkrášlující filtry používá. "Ale nevinila bych je z toho, že to může mít negativní vliv na jejich sledující. Pokud člověk nepáchá něco hraničního, může si svobodně tvořit obsah, jaký jen chce," je Zelinková přesvědčená.

Mozek se nechá oklamat

Psycholožka Katarína Durkáčová, která se zaměřuje zejména na mladé klienty, ale vysvětluje, že ke srovnávání s nedosažitelným ideálem dochází na podvědomé úrovni. "Každý z nás má nějakou představu o tom, jak vypadá takzvané tělesné schéma. A pak také ideální tělesné schéma, které je hodně ovlivněné tím, co k nám přichází zvenčí. Dnes už víme, že náš mozek nedokáže rozlišit obličej, který je upravený nebo vyfiltrovaný, ukazuje nám jej jako ideální obraz, ať už jej vidíme na sobě, nebo na někom jiném," přibližuje, jak vzniká rozpor mezi naším vzhledem a tím, jak si myslíme, že bychom měli vypadat. Čím je tento rozpor větší, tím hůř se cítíme.

Instagram v roce 2019 zakázal zkrášlující filtry, které explicitně ukazují, jak by uživatel vypadal po konkrétní plastické operaci. Sociální síť také přijala opatření, díky němuž je na takzvaných stories vlevo nahoře viditelné, že uživatel použil filtr a jaký konkrétně to byl. Podle Durkáčové ale takové zásahy nemají žádný efekt. I když racionálně víme, že obraz před námi je upravený, náš mozek se stále nechá oklamat.

Nerealističnost filtrů je ještě umocněná tím, že si vypůjčují charakteristické rysy různých ras, které ale aplikují na standardizovanou bělošskou tvář, jak si všiml americký časopis The New Yorker. Menší úzký nos je typický pro bělochy, plné rty jsou černošské, kočičí tvar očí najdeme častěji u Asijců a Asijek a vysoké lícní kosti u lidí ze Středního východu nebo u domorodých Američanů. Některé filtry dokonce lidem tmavé pleti automaticky vybělí obličej.

Když byly filtry fungující na bázi umělé inteligence v začátcích, sloužily zejména k pobavení uživatelů. Dokázaly například proměnit hlavu člověka ve zvířecí. Časopis Massachusettského technologického institutu MIT Technology Review však píše, že dnes je využívají z většiny mladé ženy, a to téměř výhradně k tomu, aby vylepšily svůj vzhled. Zároveň se jedná o vůbec nejčastější způsob užívání takzvané rozšířené reality.

Nevýhodný obchod

Právě ženské pohlaví je podle Durkáčové při používání filtrů jedním z rizikových faktorů. "Od žen máme úplně jiná očekávání než od mužů. Jejich vzhled neustále někdo komentuje, ať už pozitivně, nebo negativně. Pak máme i my samy pocit, že je to něco důležitého. Ženám se třeba říká, že když nebudou hezké, nikdo je nebude chtít, což je úplný nesmysl, protože vztahy nebudujeme na základě toho, jak lidé vypadají. Někdy tomu lidé uvěří a pak jsou jen nešťastní, protože na vzhledu blízký vztah nepostavíte," varuje.

Sociální sítě mohou přispívat také k rozvoji zmiňované tělesné dysmorfie nebo poruch příjmu potravy. Durkáčová ale upozorňuje, že člověk nemusí mít psychiatrickou diagnózu, aby na něj zkrášlující filtry působily negativně. V ohrožení jsou i lidé, kteří mají sklony k perfekcionismu, zejména co se týče těla a vzhledu, nebo tendence ke katastrofizaci a luminaci, což znamená, že přemýšlejí stále nad jednou věcí, aniž by to někam vedlo," vysvětluje. Riziková je i nízká sebehodnota.

Sledování profilů zobrazujících nerealistické ideály krásy, používání filtrů a focení selfies je z pohledu psycholožky svým způsobem nevýhodný obchod. Krátkodobě člověka uspokojí, ale z dlouhodobého hlediska se bude cítit hůř. "Někdo nás ohodnotí, řekne nám, že nám to sluší, což je velmi příjemné a vytváří sociální kontakt. Negativní důsledky ale přetrvávají dlouho, ideální obraz sebe sama se nám ukládá do podvědomí," říká.

Škodlivé selfies

Sama Durkáčová má přitom instagramový profil Nevěš hlavu zaměřený na duševní zdraví, který má téměř 18 tisíc sledujících. Snaží se s ním pracovat tak, aby nikomu neubližovala. "Velice často natáčím příspěvky taková, jaká zrovna jsem, neupravuju se, snažím se nesledovat to, jak vypadám. Občas přidávám i příspěvky o pozitivním přístupu k vlastnímu tělu a nabádám lidi, aby sledovali účty, kde jim je dobře. Nedělám si žádná selfíčka a filtry nepoužívám," vyjmenovává.

Lidem, kteří nechtějí ze sociálních sítí odejít, ale přejí si eliminovat jejich negativní dopad na vlastní sebepojetí, doporučuje nepořizovat selfies. "Výzkumy totiž ukazují, že nám to škodí. V jednu chvíli jste s ním sice spokojeni, ale pak začnete hledat nedostatky. Je tedy dobré je nedělat, neanalyzovat je, nepoužívat filtry a raději zveřejňovat fotky ze svého života," radí.

Dobré je také udělat si pořádek v účtech, které člověk sleduje. "Vyhýbat se těm, jejichž obsahem jsou lidské obličeje a těla. Můžu sledovat pouze ty, u nichž se po zhlédnutí příspěvku cítím dobře, například s edukativním obsahem nebo s fotkami přírody. Když sleduju někoho, kdo prezentuje ideální tělo nebo obličej, vždy mi to bude škodit, i když si uvědomuju, že to není reálné," říká. "Zejména ženy by se měly naučit respektovat svá těla tak, jak vypadají. Nemusí se nám na našich tělech líbit vše, ale zároveň nemusíme být perfekcionističtí. Ať vypadám jakkoliv, jsem hodný lásky a zasloužím si respekt," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: Ženy zažívají teror kvůli vzhledu, naší povinností ale není líbit se druhým, říká Ahmedová. 

Přijmout vlastní tělo je proces na celý život, není moje povinnost vypadat jako ideál krásy, mám zodpovědnost za své tělo, aby bylo zdravé. | Video: Daniela Drtinová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama