reklama

Strie a celulitida jsou znaménka krásy, říká fotograf. Propaguje přirozený vzhled žen

Karlo Gomez strávil léta focením modelek pro mainstreamové časopisy. Tvář jim zakrývala tak silná vrstva líčidel, že jejich skutečnou vizáž čtenář vlastně nikdy nepoznal. Ve Photoshopu pak věnoval další hodiny snaze, aby si byly podobné ještě méně. Jednoho dne toho měl dost a začal hledat přirozenou krásu, včetně "chyb", jako jsou strie nebo celulitida, kterým však Gomez říká "znaménka krásy".

Prohlédnout grafiku
Foto: Karlo Gomez

Dříve se Gomez pohyboval v politickém prostředí. Zakládal petice, pomáhal občanským sdružením nebo inicioval odvolání politiků. Po několika letech se ale dal na focení a vůbec nevěděl, k čemu se upsal. "Vždycky přišla nenalíčená žena a mně připadalo, že vypadá skvěle. Pak ale strávila dvě hodiny v maskérně líčením a úpravou vlasů, další desítky minut výběrem outfitu. Když přišla na plac, byl to úplně jiný člověk. Po samotném focení jsem se věnoval postprodukci a pak jsem fotky ještě upravoval ve Photoshopu. Editace jednoho snímku mi zabrala dvě až tři hodiny. Nedělám si legraci," popisuje Gomez, co obnáší focení dokonale vypadajících modelek.

Tento způsob práce se mu čím dál víc protivil, zároveň si ale myslel, že je to jediný způsob, jak se focením uživit. Začal se poohlížet po časopisech, které by si zakládaly na tom, že zachycují krásu žen, aniž by ji filtrovaly přes maskérnu a Photoshop. Protože hledal marně, rozhodl se založit si vlastní projekt. Magazín Sunday Morning View se profiluje jako online časopis pro ženy podporující sebelásku. Na web umísťuje vedle svých fotografií s příběhy modelek také články jiných autorů.

Prezentace přirozené ženské krásy ve veřejném prostoru podle něj chybí. "Obzvláště ženy ze všech stran bombardují nerealistická očekávání ohledně vzhledu a od útlého věku jsou pod nezdravým tlakem. Bylo by skvělé, kdyby se ženy ráno neotravovaly s make-upem, vzaly si na sebe prostě džíny, které ani nemusí být upnuté, a vyšly klidně bez podprsenky, pokud ji nechtějí nosit. Potřebují vídat více jiných žen, které jsou zkrátka samy sebou. Muže, kteří se nebojí být sami sebou, vídáme mnohem častěji. Nikdo jim totiž neříká, jaký typ džínů mají nosit, aby vypadal jejich zadek dobře, nebo co si mají obléknout, aby měli štíhlejší pas," říká Gomez.

Ženy podle něj potřebují slýchat, že jsou nenalíčené stejně krásné jako s precizním make-upem. "To se prozatím neděje. Problematické jsou také obličejové filtry na sociálních sítích. Kdysi byly zábavné, a pokud je člověk používá pro zábavu, je to v pořádku. Ale jestli jimi chce zakrýt svou skutečnou tvář, aby se cítil lépe, myslím, že je to škodlivé," míní. Zkrášlující filtry na Instagramu přirovnává k jemu dobře známému Photoshopu. "Dělají přesně to, co bych kdysi dělal manuálně - vyhladí pokožku, některá místa zeštíhlí. Filtry ale akceptujeme snáze, máme pocit, že jsou méně škodlivé než úprava fotografií, což není pravda," vysvětluje.

Strie jako znaménka krásy, která dodávají charakter

Karlo Gomez ve svých snímcích oslavuje všechno to, za co se řada žen stydí - strie, celulitidu, nezatažená břicha, povislou kůži na pažích a nenalíčené tváře. Fotograf to vše označuje za "znaménka krásy" a je přesvědčen, že strie dodávají ženskému tělu na charakteru. "Vždycky se mi to líbilo, jen jsem neměl důvod o tom mluvit. V mladším věku bych byl navíc za podivína. Později jsem začal celulitidu a strie velmi oceňovat," říká.

Když s projektem začínal, často s modelkami nejprve rozebíral jejich nejistoty, ale později toho nechal. "Pochopil jsem, že je to může rozesmutnit, což focení nepomáhá. Bavíme se i o tom, co je trápí a co je znejišťuje, ale zaměřujeme se více na způsob, jak nejistotu překonat. Mluvíme o jejich budoucnosti, o tom, co znamená cítit se krásnou a znát svou hodnotu," přibližuje, co předchází samotnému focení.

Velmi důležité je navodit při focení přátelskou a příjemnou atmosféru. "Pokud se nebude cítit dobře, ani já nebudu uvolněný a fotky pak nebudou vypadat dobře. Snažím se proto vytvořit příjemné prostředí. Koneckonců fotím věci, které společnost vnímá jako nedokonalosti. Pokud má žena problém se svým břichem, celulitidou a striemi, a navíc ji fotí cizí chlap, bude se cítit velmi nepříjemně, a na snímcích to půjde poznat," vysvětluje, proč je atmosféra při focení tak důležitá.

Někdy si Gomez modelky vybírá sám, jindy zase kontaktují ony jeho. Občas se ale odhodlá oslovit ženu, která jej zaujme, i na ulici. "Nedělám to vždycky, protože z toho bývám nervózní. Ale je krásné najít ženu, která se neživí modelingem, nezastupuje ji žádná agentura a nechodí na módní přehlídky. Je to prostě normální holka, co studuje nebo pracuje od devíti do pěti. Když ji oslovím s tím, že oplývá přirozenou krásou, minimálně jí tím můžu zlepšit den," věří. "Modelky jsou všude, v supermarketu, v kadeřnictví, v posilovně, na letišti, na benzince. Lidé je nevidí, protože jsou schované za tunou make-upu. Já jsem se ale neučil vidět skrze líčidla," dodává.

Body positivity vzniklo jako prostor pro ženy s výraznou nadváhou

Gomez bývá často spojován s body positivity hnutím, on sám s tímto označením zachází opatrně a používá raději slova jako "sebeláska", "sebepřijetí" nebo "body neutrality". Vysvětluje totiž, že termín "body positivity" tak, jak jej používáme dnes, se velmi vzdálil od svého původního významu. "Toto hnutí nejprve vzniklo jako bezpečný prostor pro ženy s výraznou nadváhou. To jsem dříve nevěděl a myslím, že to způsobilo řadu problémů," přiznává. Mluví například o tom, že když se na Sunday Morning View objevila štíhlá žena, která mluví o svých nejistotách a používá termín body positivity, ženy s nadváhou na ni byly naštvané. Gomez upozorňuje, že ty nejkrásnější ženy často bývají nejméně sebejisté, zároveň ale dodává, že je dobré přemýšlet o tom, jaké termíny používáme.

Fotograf je ohledně současných snah o silnější reprezentaci a přijetí těl všech velikostí a tvarů spíše skeptický. Je přesvědčený, že účtů na sociálních sítích, které jsou podobné tomu jeho, je ve skutečnosti velmi málo a většinu stále tvoří profily celebrit a influencerů zobrazujících nerealistické ideály. "Pokud lajkujete obsah o sebelásce, algoritmus vám jej bude dodávat každý den. Ale pokud to vás samotné nezajímá, neuvidíte na toto téma vůbec nic," říká. "Co se týče pestrosti, situace se teď trochu lepší, ale na světě je stále mnoho druhů krásy, která nemá žádné zastoupení, vídáme málo žen ze středního východu, Asijek, Maročanek, Jihoameričanek," vyjmenovává.

Věří, že je možné změnit věci k lepšímu. "Ale je potřeba otevřít mnoho dalších témat a začít se jim pořádně věnovat. Nyní se totiž ubíráme špatným směrem. Šestnáctileté dívky si nechávají vyplnit rty, protože jejich matka už má svého plastického chirurga, ke kterému si mohou dojít," kritizuje. "Doufám, že i prostřednictvím mého projektu si více a více žen bude uvědomovat, že přirozená krása není trend, že je nadčasová," uzavírá.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama