Lidé bývají na zprávy o škodlivosti moderních technologií alergičtí. Nechtějí jim věřit - tato zařízení jsou přece tak pohodlná. A v tom to právě je…

Evoluce vytvořil náš mozek takový, aby se uměl přizpůsobit okolním podmínkám. Není divu, že reaguje i na změny posledních let, kdy do života vstoupily chytré telefony a další možnosti..

Mozek nosíme v kapse

Výzkumy prokázaly, že londýnští taxikáři měli zvětšený hippocampus - tedy tu část mozku, která slouží prostorové informaci a kde se uchovávají krátkodobé informace. Tato výhoda proti běžné populaci se ale rychle ztratila, když řidiči taxíků začali používat navigaci a chytré telefony. 

Tento výzkum britských vědců přidal další cihlu do zdi názorů, že moderní svět pilně pracuje na zblbnutí lidstva. O schopnost jasného uvažování, logického myšlení, využívání znalostí a informací nás připravuje spousta dalších věcí, které se staly nedílnou součástí našeho současného světa. 

Speciálně chytré telefony jsou pro využívání kapacity našeho mozku velkým nepřítelem. Díky nim nejsme nuceni si pamatovat prakticky nic. Telefonní čísla, adresy, trasy, vše máme při ruce v kapse. Smartphone se tak stává jakýmsi externím mozkem. Od doby, kdy si můžeme cokoliv spočítat na kalkulačce, už prodavačka z hlavy nespočítá ani cenu za pět housek.

Prohlédnout grafiku Utajené profese celebrit: Zemědělec, vinařka i spisovatelka

Nic není nakonec důležité

Ze zmiňovaného výzkumů vyplynulo, že průměrný respondent používá svůj smartphone zhruba 84 krát denně, přičemž polovina interakcí se děje do zhruba 30 sekund, a celková doba strávená využíváním chytrého telefonu je kolem 5,5 hodiny denně.

Tak se dostáváme k dalšímu škodlivému vlivu - zahlcování. Neustálý proud informací (bez ohledu na jejich důležitost) a činností, které zároveň průběžně vykonáváme, omezuje soustředění, výkon i paměť. Příliš mnoho podnětů znamená otupění. Mozek nestíhá všechny zpracovat a většinu z nich pak raději vytěsní.

Samé blbosti

S proudem zapomenutelných informací, kde se bezvýznamnost ani nedá odlišit od podstatného, souvisí i jev zvaný "media priming" - mediální přednastavení nebo, chcete-li, naprogamování. Ustavičné vnímání hloupostí (a negativismu) nejen z bulváru vede k tomu, že se nakonec přizpůsobíte a náročnější skutečnosti už pak pro vás budou nedosažitelné. Totéž bohužel platí i o vlivu omezených lidí ve vašem okolí. Vedle nich člověk záhy rezignuje na nějaké vyšší ambice - v práci, zájmech, v osobním rozvoji, dokonce i ve vztazích.

Na co se díváš, takový jsi

Už celé roky psychiatři varují, že sledování násilností nemůže zůstat bez vlivu zejména u dětí.  Poslední výzkumy však ukazují, že to platí i o dospělých. Omezuje se tak chápání a porozumění jemnějším odstínům lidského chování, takže ve výsledku je člověk… ano, omezený. 

Nejhorší je podle vědců oblíbené sledování hororů na noc. Následný spánek zvyšuje pravděpodobnost, že se kruté a děsivé scény v mozku zafixují a upevní. 

TEST: Co víte o rebelce Katharine Hepburn?

Volný čas

Šrouby přímo do hlavy

Technika taky umožňuje neustále se obklopovat hudbou, která se nám líbí. Hudbou? Náš mozek tento nepřetržitý atak zvuků nakonec vyhodnotí jako hluk. Jako by nestačil ten, který nás pronásleduje takřka všude. 

Na rozdíl od zraku, který v noci člověk vypne, sluch je stále v činnosti a nikdy si neodpočine. Podle výzkumů hluk patří k největším stresorům a bohužel také k jevům, pod jejichž vlivem se hloupne. To určitě nechtějí slyšet lidé, kteří si do uší pouštějí ze sluchátek hudba tak hlasitě, že i na tři metry přehluší motor autobusu.

Psychiatrička Alena Matěchová z Psychocentra Habešovna v Kladně upozorňuje: "Zjistilo se, že při hluku o intenzitě 65 - 90 dB (při bdění) a 45 - 80 dB (při spánku) se člověk stává nervóznějším, rozšiřují se mu zornice, zužují cévy a zvyšuje srdeční činnost. Zároveň se zrychluje dýchání a může docházet i ke svírání a křečím žaludku." Doktorka Matěchová pro nastolení psychické rovnováhy doporučuje příjemné zvuky v tiché přírodě. 

Když dovolená škodí

Dřív byl let letadlem výjimečným zážitkem, dnes běžně existují lidé, co ročně nalétají desítky tisíc kilometrů a překračují časová pásma stejně snadno jako obrubník u chodníku. Následné náhlé změny denního rytmu však s sebou přinášejí i změny ve fungování mozku. 

Mozkové funkce spojené s vybavováním znalostí a s pamětí bývají utlumené na mnoho týdnů. Nový výzkum psychologů z University of California prokázal, že pokud je znovu ovlivníte další cestou, postupně dojde k trvalému poškození. 

Není čas na regeneraci

Při častém cestování by se nedostatek spánku dal pochopit, i když škodí tak jako tak. Většina lidí se ale o něj připravuje, i když vůbec nemusí. Přitom spánek neznamená, že mozek je nečinný, ale naopak během něj probíhají takřka dvě třetiny všech procesů. Patří k nim (kromě mnoho jiného) ukládání a třídění informací, vytváření paměťových stop a obnovení "systému" - bez toho všeho v bdělém stavu fungujeme mnohem hůře. Jak prokázala známá skotská studie, následky se sčítají. 

Zdravotní turistika: Česko je velmocí plastických operací

Zdraví

Nedostatek kyslíku 

Jak často se dostanete ven? Nejenže v práci sedíme minimálně osm hodin ve skleněné krabici bez oken a tudíž bez čerstvého vzduchu, ale i potom sedíme v uzavřené restauraci nebo v kině, a bez vzduchu dokonce i cvičíme ve fitku nebo v bazénu. Přitom mozek s omezeným  přísunem životadárného kyslíku funguje mnohem hůř. A pokud je tento vliv trvalý, musí se projevit. 

Kdo k tomu ještě kouří, zhloupne ještě rychleji. Duševní schopnosti notorických ctitelů nikotinu slábnou pětkrát rychleji než nekuřáků. Dlouhodobý výzkum takřka 10 000 lidí v USA prokázal, že nikdo z nich se postupně nevyhnul markantnímu poklesu výkonnosti mozku.

Tak, a je jich osm. Pokud byste se chtěli dostat ke kulaté desítce, stačí přidat (nevhodné) jídlo - včetně jeho nedostatku kvůli hubnutí - a samozřejmě lakohol. Ale kdo chce, určitě by důvodů hloupnutí napočítal ještě mnohem víc.