Zvláště v době pandemie bychom měli s větší důsledností myslet na sebe a ani při práci z domu se neodbývat na jídle, tvrdí Linda Nejezchlebová, cvičitelka jógy a poradkyně pro výživu a vyvážený životní styl. Snadnější to přitom podle ní mají rodiny s dětmi. Ani v karanténě by ale lidé neměli zapomínat také na dostatečný pohyb. 

Česko je již měsíc v karanténě, životy lidí byly kvůli pandemii značně omezeny, což se dotýká určitě i vás - jste lektorkou jógy a doma máte tři školou povinné děti. Jak vám se v posledních týdnech změnil život?

V první fázi bylo nejhorší omezení pohybu, jsme totiž sportovní rodina a naše děti jsou dost akční. Asi řada rodičů mi potvrdí, že první dva týdny braly děti jako výzvu, protože najednou měly jiný režim. Všichni jsme si mysleli, že to brzy pomine, ale najednou se tři týdny prvotního nadšení prodlužují… Stejně jako v jiných rodinách jsme si na začátku museli stanovit režim.

Mám dvě děti na prvním stupni a jedno na druhém stupni, dostávají úkoly ze školy a musí si je částečně plnit samy. On-line výuku má jenom starší dítě, s těmi mladšími jsme se proto museli učit i my. Děti navíc po určité chvíli ztrácí pozornost, takže rodič musí pořád odskakovat od své práce a kontrolovat je, aby si úkoly dodělaly. Důležité bylo taky chodit s nimi pravidelně ven, aby se hýbaly.

Prozradila byste vlastní denní režim, který s dětmi v posledních týdnech dodržujete? 

Každý den dopoledne chodíme až na tři čtvrtě hodiny ven, kde děláme drobný kruhový trénink a pořádně se provětráme. Máme velké štěstí, že za domem máme les a hřiště. Člověk tak aspoň přijde na jiné myšlenky. Pak následuje oběd, který musím uvařit, protože si dovoz jídla nemůžeme dovolit každý den.

Odpoledne přichází druhá fáze školy a učení, pak následuje procházka a vysvětlování věcí v přírodě. No a večer padám únavou do postele, ale šťastná, že jsem přežila další den. Takto vypadaly naše první tři týdny, kdy režimu přálo počasí. Ale znám spoustu lidí, kteří nevytáhli paty z domu, protože se báli. My se po šesti týdnech karanténních opatření stále držíme pospolu, takže to asi u nás funguje.

Jak bychom si podle vás měli držet balanc mezi povinnostmi, pracovními úkoly a starostí o děti, aniž bychom měli pocit, že nás to v karanténě psychicky deptá?

Důležité je mít vlastní prostor a nezapomínat sami na sebe. Mámy se nemusí přetrhnout při připravování jídla, přípravách do školy, úklidu, vaření, praní a podobně. Běžte na procházku, udělejte si pro sebe něco hezkého. Buďte chvíli sami a nenechte se během toho nikým rušit. Pomůže vám to se uklidnit a neztratit sami sebe. Vytvořte si cedulku "Nerušit" a neváhejte ji použít. Alespoň to pomáhá mně.

Spousta lidí momentálně pracuje z domova, což může svádět k tomu, na jídlo zapomínat nebo se naopak cpát u počítače a zároveň u toho pracovat. Jaké negativní dopady může tento režim na zdraví člověka mít?

Jídlo je krásná součást života, tak proč si jej znepříjemňovat tím, že ho sníte ve stresu, kdy na vás z počítače září světlo a vyskakují zprávy? Pokud jídlo sníme v příjemném prostředí, které nás stimuluje, jeho hodnota je pro tělo mnohem vyšší. Když sníte sebelahodnější jídlo ve stresu, tělo si z něj nevezme dostatek živin. Ale pokud jej naopak sníte v pohodě, třeba v přírodě nebo s přáteli, může mít větší výživovou hodnotu, ačkoliv to nebude zrovna nejzdravější pokrm a pomůže vám k vyšší výkonnosti.

Na jídlo bychom taky měli mít dostatek času. Při práci z domova je to snazší, protože si můžeme říct, že si dopřejeme třičtvrtěhodinovou pauzu na oběd. Minimální doba na jídlo by měla být půl hodiny. Nejlepší to teď mají právě rodiny, protože děti mívají hlad pořád. Je tak snadné dodržovat jídelníček a pravidelnou stravu.

Jak by měla vypadat vyvážená strava člověka, který za normálních okolností pracuje v kanceláři za počítačem?

Záleží na tom, jestli je to muž, nebo žena a kolik mu je let. Obecně by mělo být jídlo pestré a připravené z primárních surovin. Barvy na talíři značí, že to není homogenní hmota, která mi nic nedá. Jídlo i porce by navíc měly být adekvátní k práci, kterou vykonávám. Pokud je to kreativní práce u počítače a zapojuji hlavně mozek, potřebuji něco, co podpoří mozkovou funkci. Tedy takové jídlo, které je snadno a rychle stravitelné. Nemělo by odkrvit mozek a zaměstnat zažívací systém na další dvě hodiny. Kachna se zelím a knedlíky tak nebudou to pravé.

V jídelníčku by nemělo chybět sezonní ovoce a zelenina, bílkovina rostlinného nebo živočišného původu a zdravé tuky - ořechy, semínka nebo oleje lisované za studena. Často slýcháme, že to chlapy zasytit nemůže, ale pocit hladu lze zahnat odpolední svačinou bohatší na bílkoviny a ne sacharidy.

Nedávno jste se stala předsedkyní správní rady nově založeného Sdružení pro zaměstnanecké stravování. Jak radíte společnostem, co by měly nebo neměly v kantýnách pro zaměstnance nabízet?

V téhle době bude nejdůležitější vzdělávat zaměstnance v tom, aby si uvědomili, že pokud mají zůstat zdraví, musí se postarat sami o sebe. Jinými slovy za sebe přijmout zodpovědnost. Edukovaný zaměstnanec si pak mnohem lépe uvědomí, jaké jídlo je pro něj vhodné. Pokud ale neví či nezná souvislost mezi stravou a zdravím, tak se zaměstnavatelé a kantýny mohou sebevíc snažit vařit zdravá jídla a zaměstnanec bude stejně dál zůstávat u smaženého a jídel z polotovarů. Vždycky je to o spolupráci mezi zaměstnavatelem, provozovateli jídelen a zaměstnanci.

Kvůli karanténě jsou od půlky března zavřená studia a posilovny a lektoři přesouvají své lekce na internet. Jsou on-line cvičení vůbec účinná, pokud lektoři svoje svěřence nemohou opravit?

Účinná určitě jsou. Sama propaguji, aby se lidé hýbali. Už jenom to, že se lidé odhodlají k tomu, aby si na 45 minut zamakali, je skvělé a sami na sobě to určitě cítí. To, že nějaké cviky nedělají tak, jak by měli, krátkodobě tolik nevadí. Důležité je, že se naučí pravidelně hýbat. Techniku si můžou vylepšit později pod odborným vedením. Jsem ráda za všechny kruhové tréninky na dálku, vzdálené fitness trenéry i jógové lekce. Že se člověk hýbe, se neprojeví za měsíc nebo za dva, ale až v dlouhodobém horizontu. A jestli současná situace přinutí lidi přemýšlet nad zlepšením jejich fyzičky a imunity, přijetím zodpovědnosti za vlastní zdraví, tak je to jenom dobře. Já sama on-line necvičím.

Proč ne?

Podle mě je nejlepší cvičení vždy jeden na jednoho. Lekce si sice dopředu rámcově připravuji, ale hodina vždy vychází z momentální nálady a reakcí lidí. Mohu jim poradit, změnit tempo, povzbudit je, společně se zasmát reakcím. Je super, že je tolik on-line iniciativ, ale jsem asi stará škola a jsem prostě ráda s lidmi. 

Jaké cvičení byste během karantény lidem doporučila?

Jóga je určitě velmi vhodná a je dobré střídat ji s větší aerobní fyzickou aktivitou, jako je výšlap do schodů, běhání, svižná procházka, nebo jakýmkoliv jiným cvičením, při kterém vnímáte své tělo a dech. Denně pak doporučuji protažení všech rovin těla, tedy úklony, předklony a záklony. Zapomenout bychom neměli na posílení středu těla třeba izometrickými cviky. Návodů je na internetu řada a náčiní nepotřebujete žádné.

"Cvičit" bychom měli i mysl. Mentální zdraví je ve stresových časech zásadní. Meditace může být pro lidi těžká či abstraktním pojmem, mají pocity, že jsou to čáry máry, ale přitom stačí vyjít na balkon či k otevřenému oknu, zavřít oči a nadechnout se, pak se zaposlouchat do zpěvu ptáků nebo vnímat barvy venku. Časově to není nikterak náročné. Pár minut denně a účinek se dostaví. Tak málo stačí na to, aby se člověk vnitřně uklidnil a nebyl pořád ve stresu.