reklama

Uprchlíci a TBC: Čeho se máme bát a jak se chránit?

Hrozí ČR šíření nemoci TBC s přílivem uprchlíků? Jak se bránit? Odpovídá odborník.

Foto: Thinkstock

Tuberkulóza

TBC, dříve souchotiny, úbytě či oubytě - infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny Mycobacterium tuberculosis komplex. Většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem.

U jednoho z deseti infikovaných jedinců vznikne aktivní tuberkulóza, která v případě neléčení může způsobit ve vysokém procentu smrt. Diagnostikou a léčbou se zabývá obor pneumologie a ftizeologie.

Symptomy:

  • chronický kašel s krví
  • horečka
  • bolest na hrudi
  • nateklé uzliny
  • noční pocení
  • ztráta chuti k jídlu
  • únava
  • pobledlost
  • ztráta tělesné hmotnosti
  • v případě infekce dalších orgánů se mohou vyskytnout i jiné příznaky

Česká republika přijme okolo 1500 uprchlíků. A lékaři začínají varovat před možným zavlečením tuberkulózy (TBC) na naše území. Požadují opatření v podobě rentgenových vyšetření a tuberkulinového testu. Jaké riziko nám hrozí a je proti této infekční nemoci vůbec dostatek vakcín? 

Na otázky ohledně opatření a případného řešení situace nám odpovídal Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy v Olomouci.

Jak velké je riziko, že by se TBC začala plošněji šířit v případě většího počtu potencionálně nakažených lidí přicházejících do ČR?

Pokud budou provedena navrhovaná opatření o vyšetřování všech uprchlíků, lze věřit, že v České republice zvýšené šíření nákazy nevznikne. Uprchlíci pocházejí ze zemí, kde je výskyt TBC mnohonásobně - myšleno skutečně mnohonásobně (u nás se výskyt nových případů pohybuje kolem 5 na 100 000 obyvatel, v těchto zemích je kolem 100 na 100 000 obyvatel). Potenciální riziko tedy existuje. Vše záleží na důslednosti dodržování epidemiologických opatření a na nepodcenění tohoto rizika.

Lze nějakým způsobem kontrolovat zdravotní stav uprchlíků? Můžeme jim nařídit vyšetření?

Vypracovávají se přesná pravidla. Navrhujeme, aby u každého uprchlíka byl proveden rentgenový snímek hrudníku a test na průkaz infekce (tuberkulinový kožní test nebo tzv. krevní IGRA test). Při vážnějším podezření pak urychleně komplexní vyšetření plicním lékařem.

Jak velký nárůst nemocných jste zaznamenali od doby, kdy k nám začali migrovat uprchlíci?

Víme zatím o ojedinělých případech.

Jak je na tom česká veřejnost s očkováním proti TBC?

V současné době se v České republice provádí pravidelné očkování rizikových dětí. Vzhledem k tomu, že se do r. 2010 očkovalo celoplošně, jde o určitou organizační změnu v návycích, kterou je třeba každoročně vyhodnocovat. Můžeme říci, že v minulých letech se tento systém osvědčil i přesto, že má některá organizační úskalí. Po jeho zavedení pokračoval pokles výskytu TBC na našem území. Očkují se takto asi 3 % všech narozených dětí a spíše ve výjimečných případech je možno očkovat i děti nesplňující zařazení do rizikových skupin na přání rodičů.

Podle právních předpisů je očkování proti TBC plně indikováno u narozených dětí, které mají vyšší riziko infekce TBC, což jsou děti s TBC v rodině, vysokým výskytem TBC ve státu, ze kterého rodina pochází, nebo děti s  úzkým  kontaktem  s nemocným s TBC. Očkovat je potřeba v co nejkratší době po narození, kdy je dítě k infekci nejcitlivější.

Nepřehlédněte: První uprchlíci dorazí do ČR v září. Zatím jen 400

Rizikovost dětí je posuzována v porodnici na základě vyplněného dotazníku rodiči. Pokud je u dítěte zjištěno vyšší riziko vzniku TBC, je tato informace předána jednak přímo rodičům, jednak dětskému lékaři a plicnímu lékaři. Na kalmetizačním pracovišti plicního oddělení je dítě optimálně do 6 týdnů od narození očkováno vakcínou proti TBC, tzv. BCG vakcínou. 

Co je BCG vakcína?

Obsahuje oslabené mikroorganismy a podává se do kůže na levé paži. Nevýhodou živých vakcín je relativně vyšší výskyt vedlejších reakcí. Případné nežádoucí reakce na očkovací látku je třeba co nejdříve konzultovat s odborníky.

Jak se poznají příznaky TBC?

Nejčastější klinické příznaky plicní tuberkulózy jsou poměrně nespecifické. Jsou to kašel, zhoršování dechu, bolest na hrudníku a teploty. Více charakteristické jsou někdy přítomné vykašlávání krve, noční poty, celková slabost nebo hubnutí. Vzácnější mimoplicní formy mohou mít příznaky velmi různorodé v kterékoliv části těla. V diagnostice pomáhá rentgenový snímek hrudníku a dále imunologické testy průkazu infekce, které se mohou provádět formou tzv. kožního tuberkulinového testu nebo z krve. Určující diagnostika je však mikrobiologická a spočívá v kultivaci vyvolavatele infekce, kterým je mycobacterium tuberculosis, tzv. Kochův bacil. (více v levém sloupci.)

Jak se TBC léčí a jak je léčba nákladná?

TBC se už poměrně dlouhou dobu léčí stejnými léky zvanými antituberkulotika. Většinou se podávají formou tablet v kombinacích a léčba trvá minimálně 6 měsíců. Léčbu lze nařídit podle vyhlášky o infekčních nemocích a každý případ se hlásí do celostátního a mezinárodního registru. V našich podmínkách se nakažený musí v první fázi nemoci podrobit ochrannému izolačnímu režimu v nemocnici. Léčba sama o sobě není drahá. Mnohem více stojí zabezpečení hospitalizace, vyšetřovacích metod, léčba komplikací a hlavně léčba rezistentních forem TBC.

Ekonomika se počítá obtížně, ale denní cena léků činí jen kolem 35 Kč. Celkové náklady na léky ročně se mohou pohybovat kolem 2 500 000 Kč. Celostátní náklady jsme vykalkulovali na 85 milionů ročně, ale odhady pojišťoven jsou mnohem vyšší.

Kdo bude léčbu platit v případě potencionální nákazy u uprchlíků?

Systém veškeré zdravotní péče o uprchlíky je projednáván složkami Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra. Naše odborná pneumologická společnost pomáhá odbornými konzultacemi. 

Má Česká republika v současné době účinné a spolehlivé vakcíny?

V ČR se používá polská BCG vakcína, které je dostatek. Nebylo tomu ale vždy a v posledních letech je třeba aktivně se zasazovat, aby vakcína dostupná byla. V mnohých státech Evropy tomu tak není.

Zabrání vakcína nákaze TBC nebo jen zmírní příznaky?

Význam vakcinace je třeba chápat s mnohými omezeními. Její význam je průkazný pro snížení vzniku závažných forem TBC u dětí. Nemá vliv na epidemiologický výskyt TBC v populaci a před vznikem nemoci nechrání. Onemocnět mohou očkovaní i neočkovaní.

Jakou skupinu lidí TBC nejvíce ohrožuje?

Z obecného pohledu TBC nejvíce ohrožuje jedince se sníženou nebo nerozvinutou imunitou tzv. buněčného typu. Jsou to děti do dvou let věku a dále potom senioři. V současné době přibývá dalších rizikových skupin. Jde o nemocné se závažným vleklým onemocněním, kteří jsou léčení protinádorovou nebo moderní protizánětlivou léčbou. Zvláště pacienti léčeni tzv. léčbou biologickou, která sice tlumí zánět, ale bohužel také ochranné imunitní mechanismy.

Vyhraněními ohroženými skupinami jsou pacienti po transplantacích orgánů a kostní dřeně a také nemocní s AIDS. TBC je také hodnocena jako sociální nemoc. Vyskytuje se častěji ve skupinách se sníženými hygienickými návyky, špatnou životosprávou a zhoršeným stavem výživy. Typickým příkladem jsou bezdomovci.

Existují nějaká opatření pro běžného občana, aby se vyvaroval nákazy?

TBC je ze svého principu infekční nemoc. Vzniká nejčastěji vdechováním kapének, které vylučují nemocní lidé při kašlání, kýchání nebo i mluvení. V prvé řadě je nutno si uvědomit, že zdrojem jsou lidé s TBC, s nimiž jsme v dlouhodobém těsném kontaktu, a to v rodině, při cestování či v zaměstnání. Při krátkodobých příležitostných kontaktech se TBC nepřenáší.

Může ji ale získat kdokoliv, bezdomovec nocující pod mostem nebo v azylovém domě, stejně jako učitelka vyučující široké spektrum žáků nebo kuchař v asijské restauraci. Ochranou je dodržování základní osobní hygieny, péče o dobrou výživu a celkovou kondici, omezení rizikových kontaktů a včasné vyhledání lékařské pomoci při respiračních potížích.

Tuberkulóza v číslech

Statistický úřad uvádí, že v 20. století počet nakažených klesá. Podívejme se společně na statistiku nakažených TBC z předešlých let:

  • V roce 2013 bylo do Registru tuberkulózy nahlášeno celkem 502 onemocnění všech forem. Hlášeno bylo 79 nemocných cizinců - nejvíce z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu (seřazeno dle počtu nakažených z dané země).
  • V roce 2012 je to 611 onemocnění. Celkem 105 nakažených bylo z ciziny - z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Rumunska.
  • V roce 2011 bylo zjištěných 608 nakažených. Mezi cizinci pak 112 osob - nejvíce z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Mongolska.
  • V roce 2010 bylo v Registru tuberkulózy nahlášeno 680 onemocnění TBC. Dále statistika uvádí 120 osob narozených mimo ČR - nejvíce z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska.

Česká republika se rozhodla poskytnout azyl 1100 uprchlíkům z Řecka a Itálie, další čtyři stovky lidí nejsou z území Evropské unie. Měli bychom se začít obávat nemocí? TBC je běžná mezi přistěhovalci z Afriky a východní Evropy, což se nás bezpodmínečně týká. Lze tedy jen souhlasit s obavami lékařů a návrhem prevence.

Jak se na lékařská opatření díváte vy? Napište nám v diskuzi pod článkem.

zdroj: pneumologie.cz, uzis.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Prokázáno: Věk je jen číslo. Možná jste mnohem starší

Symptomy ženského klína. Které nikdy nepřehlížet?

5 receptů na zdravé nanuky


Blažek: Přišli jsme o 250 milionů, nikdo smoking nepotřebuje. Pro záchranu udělám vše | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama