reklama

Neurovědkyně prozradila tři způsoby, jak procvičuje svou paměť a co ji může poškodit

Paměť může zrazovat. Člověk mívá občas pocit, že si na něco musí vzpomenout, ale kýžený detail se nedaří z paměti vylovit. Podle neurovědkyně Amishi Jha bývá často na vině nedostatečná pozornost.

K lepší paměti může pomoci soustředěnost.
K lepší paměti může pomoci soustředěnost. | Foto: Shutterstock

Amisha Jha, profesorka psychologie na univerzitě v Miami, která se zabývá zkoumáním pozornosti nebo pracovní paměti, uvedla pro web americké televize CNBC tři cvičení, kterými posiluje svou paměť. Rovněž varuje i před zlozvykem, který ji může poškozovat. 

Neurovědkyně doporučuje maximální pozornost a opakování ve chvíli, kdy se dozvíme novou informaci - například když se nám představí nový kolega. K podobnému postupu nabádá i ve chvíli, kdy prožijeme výjimečný moment, který si chceme uchovat v paměti. Jha stadium nácviku přirovnává ke školnímu memorování pomocí stručných nápisů na kartičkách. 

Tento způsob spočívá v užívání přítomné pozornosti k propojování nových informací a prožitků se vzpomínkami, které již máme uloženy. "Takto se dají uchovávat mnohem bohatší vzpomínky," říká Amisha Jha.

"Představte si chobotnici. Nyní vám řeknu, že chobotnice má tři srdce. Pokud jste to dosud nevěděli, propojíte si tuto novou informaci s obrazem chobotnice, který je již ve vaší hlavě," uvádí neurovědkyně příklad. "Až příště uvidíte fotografii či video chobotnice, je možné, že se vám to najednou vybaví, otočíte se na člověka vedle sebe a zeptáte se: Věděl jsi, že chobotnice má tři srdce?" dodává. 

Opakováním vzniká dráha, pozor ale na přetížení

Předchozí dva procesy podporují okamžité utváření vzpomínek. Ale aby se informace staly součástí dlouhodobé paměti, je nutná jejich konsolidace. Tím, že si kýžený zážitek či informaci přehráváme opakovaně, vzniká v paměti pomyslná dráha. Cíleným opakováním mozkové aktivity se utváří spojení mezi jednotlivými neurony. 

Podle americké profesorky má negativní vliv nejen na paměť, ale i na myšlení jako takové to, když se neustále něčím zaměstnáváme a nedopřejeme svému mozku chvíli klidu. 

"Jste v supermarketu, naplnili jste košík a vyrážíte k pokladnám. Ve frontě vytáhnete telefon, vyskočí na vás pracovní a osobní e-mail. Přečtete si oba. Pak začnete odpovídat na ten pracovní. Mezitím se objeví notifikace z Twittteru. Rozepsaná odpověď se uloží, přejdete na Twitter, kde vám někdo odpověděl na váš příspěvek. Zaujme vás tam článek. Jste v polovině, když vám pokladní oznámí konečnou částku," popisuje neurovědkyně modelovou situaci s tím, že odpověď na mail budete muset dopsat později. 

Mozek potřebuje odpočinek

Profesorka z University of Miami varuje před pokušením zapojovat svůj mozek při každé volné chvíli, místo toho doporučuje mu dopřát úplný odpočinek. "Už vás někdy napadlo něco skvělého během sprchování? Nejspíš to nebylo proto, že by vás inspirovala vůně šamponu, ale tím, že jste si s sebou nemohli vzít mobil ani počítač. Nic nestrhávalo vaši pozornost," vysvětluje Amisha Jha. 

Chvíle, kdy necháme naší mysli úplnou volnost a ničím ji nezatěžujeme, podle ní mohou velmi podporovat kreativitu. "V mozku se utváří nová spojení, rodí se nové nápady, ale také se konsoliduje paměť," říká akademička. 

"Buďte pozorní, když si chcete něco zapamatovat, ale také nechte častěji svou mysl jen tak volně poletovat," uzavírá. 

Mohlo by vás zajímat: Alzheimerova choroba je jednou z největších hrozeb, naše tableta ji může léčit

S daty, která máme, jsme strávili osm let, ostatní společnosti jsou 10 let za námi, říká neurolog Martin Tolar. V USA vyvíjí lék na Alzheimera. | Video: Daniela Písařovicová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama