Sýry? Horší než maso!
Přílohy ne, nebo jen málo, maso taky radši ne. Že by tedy kousek sýra? Tak to ale hodně opatrně! Které sýry si vybrat a podle čeho?
Přílohy ne, nebo jen málo, maso taky radši ne… Že by tedy kousek sýra? Tak to ale hodně opatrně!
Samozřejmě, že ty nejtučnější jsou také nejchutnější. Podíl tuku je u nich často vyšší, než u často tolik zatracovaného masa.
Co nám zbude?
Není výjimkou, že francouzské, italské nebo holandské sýry obsahují 60 procent tuku. Nejhorší jsou plísňové sýry, zralé „staré" sýry, mascarpone a bohužel i lučina. Zlatý český eidam s pouhými 40 procenty!
Odborníci ale tvrdí, že je i tohle moc. Podle nich máme jíst jen nízkotučné výrobky. Dobrou volbou jsou light verze oblíbených značek. Sýry s 20% obsahem tuků bychom si měli dát jen občas, tučné sýry (40 % a více) vlastně nikdy.
Co nám ale potom zbude? Kromě luštěnin, obilovin, zeleniny a ovoce vlastně nic... (to byl vtip).
Nejhorší jsou tavené sýry
Pokud si myslíte, že svým dětem děláte bůhvíjak dobře tavenými sýry, tak jste na omylu. Oblíbená česká kuriozita "taveňáky" patří naopak k nejhorším variantám. Nejde jen o to, že v sýrárnách do tavícího kotle sesypou všechno, co by jinak museli vyhodit. Mazací sýr je špatnou volbou už z principu.
Rozpouští se pod velkým tlakem při teplotách 120 °C. Aby se docílilo homogennosti, přidávají se polyfosfáty jako tavící soli, především fosfát sodný. Sem tam nějaké to éčko, příchuť… ještě byste si ho dali?
Mazací sýry také obsahují vysoký podíl živočišných tuků a nemají optimální složení mastných kyselin.
Mohou zničit zuby
K tomu v nich klesá obsah vitaminů a hodnota bílkovin, naopak roste obsah fosforu a sodíku, jehož příjem je v ČR dvakrát vyšší, než je odborníky doporučovaná denní dávka.
Kvůli vysokému obsahu soli tak třeba už u snídaně spořádáme více než polovinu doporučené denní dávky soli. Počty jsou jednoduché: jeden kousek pečiva (průměrný obsah půl gramu soli) + 100 gramů taveného sýra = průměrně 3,2 g soli.
Vyšší obsah fosforu než vápníku pak způsobí, že se vápník neuloží do kostní hmoty. Tavené sýry tak naopak mohou v extrémních případech způsobovat odplavování a odebírání vápníku z kostí a zubů.
Jak to spočítat?
Jen některé sýry poskytují informaci o tom, kolik procent z celkové hmotnosti tvoří tuk. Obvykle na etiketě najdeme dva údaje - podíl sušiny a podíl tuku.
Sušina je to, co zbude po vysušení výrobku. 50 % sušiny tedy znamená, že po odpaření vody zbude polovina původního množství.
Obsah tuku v sušině je množství tuku, jež je obsaženo v tomto zbytku. Čím více vody sýr obsahuje, tím méně je v něm sušiny - tzn. méně hmoty, v níž je tuk.
Pokud tedy má výrobek 100 g hmotnost, 50 % sušiny a 50 % t. v. s., znamená to, že tuku je 50 % z 50 g; ve 100 g výrobku je tedy 25 g tuku.
Nedejte se splést!
Sýry, které mají shodné procento tuku v sušině, tak přesto obsahují rozdílné množství tuku. Důvodem je právě podíl sušiny, která je znakem vyzrálosti sýra.
Příkladem je sýr se 40 % tuku v sušině
- čerstvý sýr (20 % sušiny) - skutečné množství
tuku ve 100 g je 8 g - měkký sýr (50 % sušiny) - skutečné množství
tuku ve 100 g je 20 g - polotvrdý sýr (58 % sušiny) - skutečné množství
tuku ve 100 g je 24 g - tvrdý sýr (63 % sušiny) - skutečné množství
tuku v 100 g je 26 g
Které ano?
Jako nízkotučný lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nejvýše 30 %. Jako vysokotučný lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nad 60 %.
Až 5x méně tučné než většina běžných sýrů jsou cottage nebo žervé. Těmi nahradíte i "taveňáky", místo nichž raději sáhněte po termizovaných sýrech z přírodních surovin, zpracovaných zahřátím a bez aditiv.
Pro koho ale cottage není sýr, ale spíš tvaroh (ve 100 g obsahuje necelých 4,5 g tuků), může objevit pravý poklad v podobě další české - tedy moravské speciality - olomouckých tvarůžků (na 100 g obsahují 30 g bílkoviny a ani ne gram tuku).
